Vojta & Zdenča & Osin

Šumavská zima

2012-01-29T21:43:00.000+01:00

Ani s příchodem nového roku jsme se v Brně a okolí sněhu nedočkali, tak jsme za ním vyrazili až do oblíbených šumavských hvozdů. Po dvou jalových zimách jsme se těšili na pořádnou lyžovačku v okolí Modravy. Úvodní sněhový nášup spolu s pokaženou rolbou sice zaváněl debaklem, nakonec jsme si ale sportovních aktivit užili dosytosti.
Ubytko v protekčním penzionu Pupík bylo pohodové. Vojta se řádně seznámil nejen s Tesláckou omladinou, ale především s miliony bacilů ožužláním veškerých erárních hraček. Také vyzkoušel akrobatické kousky na schodech a výpravy mrazivými závějemi. Osinek si konečně dvoufázově zatrénoval včetně delšího výletu na jezero Laka. Zdenča se zase jednou mohla svižně projet, přičemž oblíbený okruh na Březník či Javoří pilu jí bohatě stačil k doplnění endorfinů. Vrcholem pak byl společný výlet se saněmi od Plechů. Prostě paráda.
Obrázky ze Šumavy zde.
Předtím jsme ještě otočili Seč (s opožděnou vánoční besídkou druhé půlky starých vražd u Fukátků) a rychlé proběhnutí v Radosticích na Nerezové desítce.

Předvánoční návštěva...

2012-01-08T21:15:00.004+01:00

... dorazila až z Norska. Vojta tak poznal svého soupeře na langa natten 10M 2029. Zatím se ale jen testovně oslintali :-).
(Foto od Oskarovy maminky tu.)

Vojtovy první Vánoce

2012-01-02T22:06:00.004+01:00

Sváteční turné jsme tradičně zahájili v Petřkovicích. Tradičně už 23., s tradičním vánočním kufrem po zahradě a s tradičně obzvláště vypečeným hlavním chodem. Pro Vojtu to ale byl netradiční zážitek :-). Kromě likvidace kvant jídla jsme stihli i pohybové aktivity a vše vyvrcholilo sletem starých vražd (část sice chyběla, ale o to více bylo přítomno ratolestí). Obrazová dokumentace tady.
Po svátcích jsme se přesunuli za druhou částí rodiny k Sečské přehradě, kde jsme si užívali pohostinství až do příchodu nového roku 2012. Chvíle jsme si krátili nejen hlídáním všudelezoucího Vojtíka, pořádáním teslácké bojovky, ale i několika milými návštěvami (tradičně Fukátkovi z Pardubic). Fotečky zde.

PF 2012

2012-01-01T21:02:00.001+01:00

8 měsíců

2011-12-22T08:00:00.000+01:00

= 8 zubů... a 77 cm

Okurková sezóna

2011-12-18T21:49:00.003+01:00

Krom toho, že se blíží Vojtovy první Vánoce, se u nás nic zvláštního neděje. Anebo když už jo, foťák pro změnu zůstává ve skříni. Pro oživení je tu tedy alespoň pár ilustračních obrázků z domácí atmosféry...:-)

Pečení...

2011-12-05T22:10:00.004+01:00

...vaření jsme poslední dobou v Petřkovicích. Navíc se peklo i tradiční cukroví. Tentokráte bude nejen chlupaté (autor Terezka), ale i oslintané (autor Vojta) :-).
Havířovy série Vojtových pokroků jsou tady.

7 měsíců

2011-11-22T21:39:00.002+01:00

Listopad na Seči

2011-11-21T21:06:00.001+01:00

O prodlouženém víkendu jsme opět vyrazili za rodinou, tentokráte ale na druhou stranu - k Sečské přehradě. Na chatě u Kozáků bylo útulno, kamínka pěkně topila, babi výborně vařila, děda drandil s kočárkem a Vojta se seznamoval s kočkou Tečkou. Výlet do Pekla byl taktéž fajný.
Obrázky Vojtových pokroků a spadeného listí zde.

Petřkovice pod pokličkou

2011-11-13T20:35:00.002+01:00

aneb někdy je lepší ostravský smog než vrtání a všudypřítomný polystyren...
Jelikož nám v Brně zateplují barák, prchli jsme s Vojtou na další prázdniny za babi a dědou do Petřkovic. Jako obvykle tam bylo moc fajn, a pokud sousedi nepálili listí, na zahradě se dalo i dýchat. Místo vrtání akorát štěkal pes a do kočárku padalo jen listí.
Jeden den za námi přijeli i druhá babi s dědou, tak to bylo príma.
Fotodokumentace tady.

Oddíloví vícemistři

2011-10-31T21:35:00.001+01:00

Oddílové zakončení bylo velkolepé. Krásný terén u VelMezu, solidní počasí, chutná kuchyně, vstřícný personál, báječné dorty a medaile, veselý večírek a necelá stovka kosů...
Tituly z loňska jsme neobhájili, ač nasazení bylo usilovné. Ale k dortu jsme se stejně propracovali :-).

(foto Marmi)

Rodinné štafety

2011-10-27T21:09:00.004+02:00

Tento vrchol jsme samozřejmě nemohli vynechat, vzláště když se opět zamířilo na Vysočinu, do Svratky. Rodinnou sešlost jsme zahájili tradičně již v sobotu. Výlet na Zkamenělý zámek byl v příjemném pozdně babím létě pohodový a energii naplňující. Ubytko v bungalovech u hotelu Svratka ani kávička a večeře v hotelu nemělo chybu.
V mrazivém nedělním ránu jsme pak vystartovali do 19. ročníku rodinných štafet obhajovat loňská prvenství... Opět jsme nasadili dva týmy, jen s malinko upravenou sestavou. Vzhledem k tomu, že byly přihlášeny holky Knapovy a Kosovy, strategicky jsme vypustili útok na prvenství v této kategorii a soustředili se na OPEN = nepardubické týmy. Naopak Máslo z Hradce zase nepřijel, takže nejstaršího účastníka jsme měli v kapse. A jakže jsme teda běželi? Staří Kozáci = Zdenča, Pavla, Osinek a Štrajti = Štěpánka, Zuza, Mišifka. Všichni bojovali statečně a naše červená trička byla na sjezdovce krásně vidět :-). Navíc nás podporovali tradiční fanoušci ze Seče, Havíř a Vojta. Nakonec se mise zdařila a v napínavém závěru obhájil první tým vítězství! Čtvrté skončily čínské lišky a 27. druhý tým. Z vyhlášení jsme si tak mohli odvézt plný kočárek dobrot :-).
Díky pořadatelům za tradičně supr závody a rodině za statečné výkony.
Mix fotek od rodinných příslušníků tady.

Půlrok

2011-10-22T22:40:00.000+02:00

8kg a 71cm

Vojtova první medaile

2011-10-05T21:25:00.004+02:00

aneb zlato chutná skvěle :-).
Další krátké prázdniny v Petřkovicích s příchutí perfektního babího léta jsme zakončili na Oblži ve Fulneku. Osinek prostor krásně zmapoval, Jiřinka pomáhala Oderákům pořádat, Míša jezdil s kočárkem, Staří závodili a všichni si pak dali grilované masíčko či klobásku. Úspěchy se opět dostavily: Havíř stihl limit a nebyl poslední, Pavla brala stříbro a Zdenča dokonce zlato, které Vojtovi moc chutnalo :-).
Fotodokumentace zde.

Vojtův první zoubek

2011-09-24T20:36:00.001+02:00

... a dostal jsem kartáček... :-)

5 měsíců

2011-09-22T20:28:00.002+02:00

Abyste věděli, odkud vítr vane :-)

Souboj na klasice...

2011-09-21T22:09:00.006+02:00

... těsně vyhrál Osinek. O jedno místo. 11. x 12. :-)
Do Bečova nad Teplou nás lákal především lukrativní terén, proto jsme si nechtěli mistrovství na klasice nechat ujít. Jen jsme měli trochu obavu, jak Vojta zvládne tak dalekou cestu. A to jsme netušili, že zpátky bude ukrutně dlouhá...
Veliké díky patří babi a dědovi ze Seče, kteří nás doprovodili a pomohli nejen s hlídáním Vojtíka. DĚKUJEME!
Sobotní kvalifikaci jsme zvládli bez ztráty kytičky :-). Zdenče se dokonce povedla, díky tradičně nevyrovným skupinám, mladická nerozvážnost vyhrát rozběh. (Kdo by to byl řekl na 188. místo v rankingu, když dle Bédi 200. stejně nemá šanci postoupit do A-finále :-)) Navíc to byl rozběh C, což znamenalo osamocený běh na konci startovního pole s vyhlídkou zabaleného cíle při doběhu (o délce přes 10km ani nemluvě).
Slunečné sobotní odpoledne jsme završili prohlídkou zahrad u Bečovského zámku a hradu.
V neděli bohužel vyšla rosničkářům předpověď a od rána pršelo. K tomu jsme identifikovali defekt na zadní pneu :-(. Při přesunu na shromaždiště nás pořadatelé odklonili parkovat zpět do Bečova kvůli bouračce. Auta jsme s malou dušičkou nechali u Sparu vedle podezřelé skupinky neskutečně ožralých týpků. Pak se Vojtovi v kočárku nelíbilo. A začalo lít... Zdenča už pomalu vytahovala ručník k hození do ringu, ale doprovodné komando ji nakonec přesvědčilo k nástupu na start. Přestalo lít a už jen poprchalo. A tak jsme s Vojtou vyrazili do karantény. Výsledek už víte (viz výše). Všichni tři jsme byli spokojení: Osinek běžel pěkný závod, Zdenča to uběhla a Vojta nehladověl :-). Tratě byly příjemné a jediný výšlap po diváckém úseku se dal přežít.
Zato cesta zpátky byla hrozná, ale skončila ještě v neděli. Po neúspěšném hledání otevřeného pneuservisu jsme pokračovali osmdesátkou až do Brna :-(. Naštěstí Vojta vytuhl už před Prahou a nevzbudil ho ani kamion, co nás vytroubil z odstavného pruhu.
Fotečky od fanoušků tady.

Vojtova první konference

2011-09-09T15:40:00.001+02:00

Všestranné zaměření je třeba rozvíjet odmalička, takže jsme se vydali na tradiční fyzikální konferenci (Symposium on Physics of Switching Arc) k Novému Městu na Moravě, na SKI Hotel. Zejména díky lokalitě nešlo účasti na konferenci odolat. Vojta jakožto nejmladší účastník si užil zejména neoficiální konferenční výlet na čerstvém vysočinském vzduchu (fotky zde). Večer pak taťka Osin poctivě hlídal, aby mamka Zdenča mohla odborně diskutovat (nejen) o problematice plazmatu :-).
Oficiální fotky se snad ještě objeví.

Vojtova první bedna

2011-09-05T20:11:00.000+02:00

Uplynulý víkend patřil po dlouhé době zase závodům. Páteční mistrovství ve sprintu jsme sice racionálně vynechali (Osinek se na sprintování po boskovické dlažbě necítil a Zdenča neměla na start nárok), na klasiku a krátkou u boskovické nádrže jsme už vyrazili v tradiční rodinné sestavě.
Sobotní náročná klasika notně prověřila naše prázdninové nabírání sil. A tradičně jsme dopadli dobře :-). Babička Pavla vyhrála. Zdenča byla těsně druhá v Áčkách. Osinek dlouho bojoval o bednu, nakonec bral top 10. Štěpánka se neztratila. Havíř se i přes pád ze srázu vrátil celý (i když přes start). Zuzu píchly na startu jen tři vosy :-). A Vojta vydržel trpělivě čekat na mlíčko.

Nedělní krátká byla kvůli kopcům, šutrům a napalmu rovněž výživná. Navíc se časy v průběhu závodu dost urychlovaly díky vyšlapávajícím se chodníčkům, což pocítila zejména červená elitní skupina startující na začátku. I tak jsme zaznamenali pěkné výsledky. Zdenča se sice hrdinně přihlásila do elity, ale kvůli fatálnímu propadu v rankingu se musela opět spokojit s Áčkem (fakt, že přihlášení reproši nakonec nestartovali, může akorát ... zamrzet). Nicméně se jí opět dařilo, a Vojta tak mohl zamávat fanouškům v Tesláckém dresíku z nejvyššího stupínku. Babička Pavla potvrdila podzimní formu druhým místem. Osinek musel šlapat :-). Štěpánka ne :-)). Zuze už bylo na startu bez vos veseleji. Havíř fandil. A Vojta dostal pořádně naštěrchaný koktejl :-).
Pár obrázků je tradičně zde.

4 měsíce

2011-08-22T08:23:00.005+02:00

Letí to :-)... 7,2 kg, 64 cm

Přidány nové fotky - návštěva ze severu Moravy.

Narozeniny 60+70

2011-08-20T21:18:00.001+02:00

Bylo to jak jinak než veselé :-).

Pár vypečených fotek z velkolepých oslav na Seči zde - aktéři snad prominou :-).

Soustředění v Petřkovicích

2011-08-04T13:52:00.007+02:00

Zatímco se taťka Osin věnuje pracovně-sportovním aktivitám ve Stavangeru, mamka Zdenča s Vojtou tradičně odjeli načerpávat energii k babi a dědovi do Petřkovic. O sportovním charakteru pobytu nemůže být pochyb :-). Zdenča už se zvládla poklusem podívat dále než jen na Landek, Vojta odboural moment překvapení z překulení a začíná žužlat i jiné předměty než jen svoje prstíky.
Průběžně doplňovaný obrazový záznam včetně oblíbené série na dece zde (13.8. přidány nové fotečky). Pár snímků z výletu na Hukvaldy je zase tady.
Další výlet byl do Komenského sadů.
Návštěva u Huga a Lucky ve Slavíči tu.

Mezi námi děvčaty :-)

2011-07-31T20:52:00.005+02:00

aneb poznej rozdíl 3 měsíců...

Návštěva u Procházků a pár fotek tříměsíčního Vojtíka tady.

3 měsíce

2011-07-22T20:56:00.006+02:00

Aktuální míry: 6,6 kg, 60 cm

Konečně mě rodiče vyvezli v autosedačce a mám pořádný výhled.

Petřkovické momentky od Havíře zde.

Vítězný Botas

2011-07-18T21:04:00.003+02:00

Letošní Botas byl netradiční. Především - nelilo. Pár kapek spadlo pouze v pátek odpoledne (když přijeli Schwabovi :-)), jinak panovalo uspokojivé azuro. Netradičně jsme také nekempovali, ale raději volili zázemí penzionu Later (nebo také Náš sen). Vojtovi se tam líbilo (především fialovo-zelené závěsy) a nám také. Pan Brand nám připravil i výbornou večeři v česko-holandském stylu. Pivo bylo naštěstí české, včetně švestkového Bernarda.
V lese se nám dařilo, výsledkem čehož byly tři zlaté... Tradičně vyhrála babička Pavla a Osinek, netradičně pak i Zdenča. Havíř statečně došel a Vojta pilně fandil. Mlíčko se mu dostalo včas, i když asi o trochu více našlehané :-).
V sobotu odpoledne přijeli i Kozákovi, takže jsme vyrazili k prameni Chrudimky. Kočárek sice dostal na kamenité cestě trochu zabrat, ale výlet to byl fajný.
Pár fotek od různých autorů zde.

Prázdniny na Seči

2011-07-13T08:42:00.005+02:00

Byl to pohodový sváteční týden... Vojta i my jsme si ho moc užili. Zázemí na chatě bylo báječné, přehrada už se trochu zelenala, bazén byl studený tak akorát :-), zrály maliny a babičky a dědové si užívali malého Kozáčka.
Na závěr si taťka Osin odskočil se strejdou Zdenálem na maraton do Stolových hor. Kromě silných zážitků v krpálech mezi skalami si odnesli pěkná umístění - Osin v průběhu atakoval bednu, nakonec z toho bylo 6.místo. Zdenál byl v chlapech 10., ale hádejte, kdo ho předběhl :-).
Fotky ze Seče tady, z maratonu od Zdenála zde.

Kdo si hraje, nezlobí :-)

2011-06-29T20:07:00.002+02:00

2 měsíce

2011-06-22T09:21:00.003+02:00

Dostal jsem dudlík...

Samčanka

2011-06-20T15:26:00.000+02:00

Abychom si ještě do prázdnin užili orienťácké sezóny a zároveň spojili příjemné s užitečným, vypravili jsme se opět na sever Moravy. Návštěvu Petřkovic jsme zkombinovali s dvojzávodem v Beskydech u Starých Hamrů.
Na Samčance Zdenča běžela jeden ze svých prvních závodů, když jí bylo asi šest let. Je zajímavé, že sobotní mapa se od té předchozí příliš nelišila :-). Pro závod na klasické trati to ale příliš nevadilo (i když ty chybějící srázy by v mapě bodly). V neděli se běžela krátká trať v jižní části přemapované panem Sikorou, takže se už kontroly (až na vyjímky) nacházely snáze.
Výsledkově jsme byli úspěšní. Babička Pavla po oba dny zvítězila a Osinek bral stříbra. Zajímavé je, že na poloviční trati dostal od Binga kládu dvojnásobnou. Zdenča v sobotu zvolila raději trať příchozích a došla si pro třetí místo, v neděli už si troufla na baby a skončila kupodivu šestá (asi zkušenosti :-)). Zuza mapovala nezmapované srázy a nebyla poslední. Havíř oba dny došel, přičemž v sobotu vydržel v lese přes dvě hodiny.
Závody to byly fajné, horská panoramata taktéž (zvláště výhled ze sobotního startu) a i to počasí nakonec přálo. Něco málo z dokumentace zde, včetně Petřkovických momentek.

Směr Nesměř

2011-06-14T14:36:00.003+02:00

Vrcholem jarní části o-sezóny je tradičně mistrovství na krátké trati. Tentokráte jsme se do Nesměřského údolí u Velkého Meziříčí vydali v hojném počtu. Vojta zvládl svůj první větší výlet mezi orienťáky statečně, mimo jiné díky zázemí v baníkovské chatce. Tetám, strejdům, babičkám a dědečkům se ukázal jako hodný fanoušek taťky Osinka. Ten těsně postoupil do A-finále, kde skončil na čestném místě v půli startovního pole. Mamka Zdenča raději držela zásobovací hlídku a do lesa se podívala jen na skok s mapou příchozích. Havíř v neděli nestihl limit (ale došel celý), a tak čest rodinných barev zachraňovala tradičně babička Pavla bronzovou medailí.
Pár fotek za závodního víkendu je zde.
Jako bonus přidáváme pro babičky a dědečky něco z večerního povídání.

Sportovní víkend

2011-06-07T09:13:00.004+02:00

V sobotu jsme s Vojtou vyrazili na první regulérní závod. Pravda, napalm v okolí Palačáku nebyl zcela výherní - zde se ukázala prozíravost volby kategorie P, která to naštěstí měla po cestách :-). Ale konečně se do lesa mohla podívat i Zdenča. Ač Osin startoval první, šlapal vysoké kopřivy a pohledal pár ne zcela přesně umístěných kontrol, vyhrál. A Vojta spokojeně chrupkal v kočárku obdivován tetami a strejdy z Tesly.
V neděli jsme vyrazili do Moravského krasu. Osin se Zdenálem si dali delší výběh jako přípravu na červencový maraton. Zdenča s Vojtou zase zvládli pomalejším tempem trasu Habrůvka-Rudice a zpět s KPČ po starých hlinkových dolech.
Detaily zde.

Před šesti týdny...

2011-06-03T20:23:00.002+02:00

...se Vojta narodil. A od té doby pěkně vyrostl - přibral téměř dvě kila a pět centimetrů. Aktuální fotečky jsou zde.

1 měsíc

2011-05-22T15:26:00.004+02:00

Tak už má Vojta 1 měsíc! A roste jako z vody. Vlastně z mlíčka :-).

A stále si užíváme pohodového pobytu v Petřkovicích - více zde.

Prázdniny v Petřkovicích

2011-05-19T12:17:00.007+02:00

Vzhledem k rozsypané imunitě vyhlásila Zdenča ústup na čerstvý vzduch :-) do Petřkovic. Kupodivu to vypadá, že ostravské klima všem přeci jen svědčí. Vojta spokojeně roste, Zdenča se postupně vzpamatovává ze všech neduhů a Osinek se v Brně konečně vyspí :-). No a babička Pavla se starým Havířem mají o zábavu postaráno.
O víkendu se Osinek se Štrajtama a starým Havířem vydali na lukrativní závody v opavském napalmu. Jak již psal Žán na tesláckých stránkách, v sobotu začal mistr klasik volněji 10.místem (ale aspoň se hojně dospal na shromaždišti :-)). V nedělním dešti se už hustníkama proplétal jistěji a za druhé místo bral zajímavou reklamní soupravu škeblí a vína.
Ve středu jsme se s babi a dědou podívali do Hornického muzea Landek, které je z petřkovické základny doslova za rohem. Kromě stálých kulturních atrakcí se tam totiž konal krajský přebor škol, takže Vojta dostal od strejdy Zajíce (Josefa šestého či sedmého?) svou první mapu :-).

Vojtova první kontrola

2011-05-09T15:39:00.002+02:00

O víkendu se u nás vystřídaly návštěvy babiček a dědečků. Znamenalo to pohodu u kávičky, štrůdlu a nezbytnou kočárkovou vycházku, když bylo tak hezky. Osinek si stihl rychle zaběhnout oblž u Myslivny, takže ho porazil jen Chrobák. A Zdenča se věnovala neúspěšnému léčení nachlazení, které ji trápí už měsíc :-(.
I přes v kalendáři významně zakroužkovaný Den matek byl středem pozornosti samozřejmě Vojta :-), který si dosyta užil pohoupání obou babiček. A navíc našel v krabičce svoji první kontrolu! I s monogramem :-).
Fotky postupně přibývají zde.

Vojtovo fotoalbum

2011-04-29T18:20:00.003+02:00

Vojta, mamka i taťka moc děkují všem za krásná přání.
Fotečky malého šampióna můžete průběžně sledovat zde. Zatím jich tam moc není, ale časem určitě přibudou další.

Předvelikonoční nadílka

2011-04-22T18:09:00.017+02:00

Někdy je lepší jeden obrázek než tisíc slov.
Vojta i Zdenka se už na Vás těší.

Konečně...

2011-03-30T09:14:00.003+02:00

... jsme zase vyrazili do lesa na seriózní orienťácké aktivity :-). Po "jalovém" měsíci, kdy se část rodiny věnovala lázeňským aktivitám a návštěvám kaváren, zatímco druhá část pilně mapovala slibný lesík u Fulneku, jsme se konečně vypravili na první závody nové o-sezóny. A abychom netroškařili, vybrali jsme rovnou 3-etapové závody ve 2 dnech (middle, sprint a klasika) - CESOM. Navíc se jednalo o závody v zahraničí, i když jen pár kilometrů za česko-slovenskou hranicí v Borském Mikuláši. Účast byla skutečně mezinárodní včetně Japonce, který zářil i na stupních vítězů :-).
Akci již pěkně popsal dokumentarista Teslácké výpravy Žán na TBM stránkách. Závody byly opravdu vydařené. Počasí přálo. Čistý borovicový les (až na odpadky) s minimálním převýšením uvítali především chodci, běžci si stěžovali na příliš rychlé tempo (na klasice nejrychlejší kulminovali tak na 4,5 min/km!). Tratě sice neřešili volbu postupů, důležité ale bylo udržet v pekelném tempu směr a nenaběhnout si na igeliťák či hromadu plechovek.
V celkovém součtu se nám nakonec zadařilo. Osinek si vyběhl prizemoney za třetí místo v elitě, což je vzhledem k leteckému charakteru závodů výtečné. Zdenča se díky vytrvalosti také postavila na bednu na stejné místo, bylo to ale o pupík (velikost pupíku = 6 sekund). O dalších úspěších malé Teslácké výpravy již psal Žán. Vykřivil jen Zdenál, který již do nedělního závodu nenastoupil kvůli rýmičce. Pravděpodobně se ale zalekl souboje s Ďurem, protože by musel klasiku běžet v dresu Černého Tesly, a to by se vzhledem k jeho rozměrům zamotal hned v prvním hustníku :-). (PS: Rozměrům dresu.)
A ještě pár fotek zde.

Příchod jara?

2011-02-28T20:00:00.001+01:00

Sníh v dostupných lokalitách je ten tam :-( a moc se toho neděje. Už aby začala o-sezóna...
Poslední únorový víkend jsme vyrazili na chatu na Seči, abychom se alespoň dostali na čerstvý vzduch. V téměř jarním azurovém počasí a za hlasitého praskání ledu si Osinek pořádně zabruslil na zamrzlé přehradě. A spolu s Fukátkovými jsme zavítali na tradiční KPČ trhák - Oheb.
Tož fajný víkend to byl. Fotky zde.

Po stopách Jelymana

2011-02-08T13:12:00.003+01:00

Více jak měsíční absťák po běžkách nás opět vylákal do stopy. Ovšem vzhledem k další oblevové ráně jsme museli vyjet výrazně výše než jen na Vysočinu. Kupodivu Jeseníky také nabízejí technicky nenáročné terény, např. ty v okolí Skřítku. A jelikož je v nedaleké Staré Vsi možnost rozumného ubytování v pensionu u Franty Alberta (včetně výtečné restaurace hned přes cestu), o destinaci bylo rozhodnuto.
V sobotu jsme s heslem "dokud je ještě sníh" vyrazili do nižších partií pod Skřítkem, směr sedlo Hvězda a skály na Rabštejně (až tam jsme ale nakonec nedojeli, je to moc z kopce). Po této trase se před pár lety jezdíval Jesenický lyžařský maraton = Jelyman, kterého jsme se taky hojně účastnili. Teď se ale z nedostatku sněhu jezdívá na Paprsku... A nepleťte si to s Jesenickou 70! Ta se sice ze Skřítku kdysi startovala, ale na opačnou stranu - přes Praděd a ČHS na Ramzovou a dle sněhu i dále. O té by vám ale mohl vyprávět akorát Havíř :-).
V neděli obleva náležitě pokročila, takže jsme se vydali na druhou stranu do kopců. Stěžejním úkolem bylo vydrápat se na vrstevnicovku mezi Ztracenými kameny a Alfrédkou, pak už to byla pohoda. Ani slibovaná vichřice nezlobila. U (bývalé) chaty Alfrédky si naštěstí (bývalý) baníkovský veterán postavil bufítek se základním turistickým sortimentem a hřejícími kamny, takže jsme si mohli i na chvíli odpočinout (než dorazily davy turistů, které jsme předešli do kopce).
Výlet se tedy nakonec vydařil. Jen ještě zbývá stáhnout neurčitou hnědou hmotu ze skluznice :-).
Pár tajících fotek zde.

Do Mexika...

2011-01-24T20:45:00.003+01:00

...vlastně správněji na Mexiko, jsme vyrazili v silné sestavě bojovat o co největší počet sesbíraných kontrol. V lesíku okolo klimkovických lázní Hýlov se totiž konal další závod Severomoravské zimní ligy. Zajímavé na něm bylo hlavně to, že vše bylo jinak :-)... než v původním rozpise. Zůstalo pouze u skorelaufu, aneb sesbírej, co můžeš (a dokud můžeš).
Nicméně nakonec jsme se se všemi nástrahami statečně vypořádali. Čas do pozdějšího startu jsme vyplnili teoretickou přípravou nad pokyny, kávičkou, sušenčičkou a průzkumem sponzorského balíčku poslední záchrany (někteří si ho možná měli vzít do lesa). V lese pak nastal skutečný boj o každou kontrolu, neboť všechny tratě byly hodně nadsazené (a nebylo to jen volbou optimálního postupu). Navíc stáří mapy avizované jako 12 let bylo spíš tak 20, takže intuice bylo hodně zapotřebí.
Havíř odvážně vyrazil na nejkratší trať C a nakonec ji za dvě hodiny obešel celou! Nejpočetnější obsazení mělo Béčko. Nejrychleji byla sice z lesa Pavla, ale to proto, že prozřetelně vybrala jen některé kontroly. Zdenča se Zuzou zvládly obejít všechno. Nicméně Zuza si připsala bod do ligy 100 a Zdenča si vyčerpávajícím 1,5h výkonem došla pro bednu :-). Osin nenechal nic náhodě, a přestože se také zapsal do ligy 100, uhájil těsné vítězství v Áčku. Štěpánka se také vydala na nejdelší trať, ale raději strategicky nejvzdálenější kontroly vynechala a po dvou hodinách se vrátila do cíle. Výsledky si můžete prohlédnout zde.
Po závodě přišly k chuti vyhlášené nakládané tvarůžky, na něž jsme dostali poukázku v rámci startovného. Celkově jsme tedy akci vyhodnotili jako vydařenou :-).
Pár fotek od účastníků z Polska a pana Tomečka je vybráno tady.

V neděli jsme ještě uskutečnili krátký průzkum terénu u Fulneku - viz foto.

Studánky a pomníky

2011-01-17T20:55:00.003+01:00

S novým rokem přišla obleva :-(. Lyže smutně trůní na záchodě :-(. Sněhová nadílka se proměnila ve vlezlé bláto :-(.
Co dělat? Nazout pohorky a vyrazit na výlet pěšky. Kam? No kde jsme ještě nebyli = kde se moc neběhá (z domu je to daleko a mapa 40 let stará), ani nechodí TMOU... A kde je taky dostatek objektů pro KPČ.
Zvolili jsme ideální výletní okruh na nedělní dopoledne: z Bílovic na Hády a zpět. Po cestě je pár studánek (Janáčkova, Lolkova), ještě více pomníků (Liduščin, Stromu republiky, Resslův, Neumannův), navíc vysílač Hády a zřícenina Obřanského hradu. Takže bodů do deníčku spousta :-).
Pár jarně lednových fotek zde.

PF 2011

2010-12-31T08:00:00.002+01:00

Povánoční aktivity v přírodě

2010-12-30T17:20:00.002+01:00

Abychom trochu zmírnili dopad vánočního výkrmného režimu, vyrazili jsme tradičně na Vysočinu věnovat se sportovním činnostem :-).
Pobyt jsme zahájili v útulné chatě u Kozáků na Seči. Sněhu bylo dost, takže ani běžky nezůstaly ležet ladem - dokumentace zde.
Poté jsme se přesunuli do taktéž útulné chaty u Štěpánků, tentokráte na Blatinách, kde jsme strávili zbytek roku i spolu se Schwabovými (kupodivu nepršelo a ani moc nesněžilo, zato mrzlo statečně). V chatě bylo spousta veselí a dětí, zvláště když dorazili hojné návštěvy :-). Sněhu sice nebylo moc, ale na lyžařské aktivity to stačilo - včetně výletu na Devět skal, nočních výjezdů a silvestrovské jízdy z Kadova.
Hitem pobytu byla tradiční (před)silvestrovská bojovka, letos z dílny lyžařů, Juniho a spol. Zúčastnili jsme se v osvědčené sestavě se Zdenálem, ke konci se připojila i Janča G. Po několika pěších ročnících jsme se letos odvážně vypravili na lyžích. Předpověď sice hlásila krutý mráz, který ráno odradil nemálo tesláků, nicméně celodenní azuro milosrdně zvedlo rtuť teploměru k luxusním teplotám jen lehce pod bodem mrazu. A jelikož jsme se tentokráte dostali k pokladu se západem slunce, nestihli jsme vykosnout ani pak. Někteří to navíc podpořili vyprázdněním sedmičky slivovice z pokladu :-).
Trať vedla bojovkou zatím netknutými pasážemi Vysočiny směrem na Jimramov. Jelikož autoři nepočítali s lyžařskou variantou, nebyla stanoviště příliš daleko od sebe a vymetala netradiční a zajímavá místa. Šifry byly pěkné a ne moc záludné, což jsme v mrazu uvítali. Jen na hospodu jsme cestou nenarazili, takže jsme si ani nestihli odpočinout. A když jsme se rozhodli nadlábnout se řízkem, šlo se do finále a urputného finiše o poklad s Plechem a Hajouskem. Naštěstí měl Zdenál delší krok a dávku štěstí :-). Azurové fotečky od nás i Zdenála tady.

Vánoční kufrování v Ostravě

2010-12-23T15:00:00.001+01:00

Výsledky rodinného zápolení v tající sněhové nadílce:

Fotky od Štěpánky už jsou tady...

Běh na Býčí skálu

2010-12-13T17:04:00.004+01:00

Tradiční prosincový kros se běhá z Řečkovic přes Soběšice, Útěchov a Adamov až k Býčí skále a zpět. Rozumná poloviční trať se točí už v Útěchově.
Letos to bylo 30km na ledu s lehkým sněhovým popraškem. Kdo neměl hřeby, pěkně se sklouznul. Osinek čelil nástrahám trati i vlastního těla statečně a i přes (v poslední době tradiční) vytuhnutí na závěr cíloval za 2,5h na výborném pátém místě - výsledky jsou tady.
Zdenča se stejně jako loni musela spokojit s rolí dokumentaristy - její výsledky jsou zase tu :-).

První lyžovačka!

2010-12-05T12:08:00.004+01:00

Bohatá zásilka sněhu, mrazivé teploty hluboce pod nulou a zároveň příslib azurového počasí - co pak dělat jiného než vytáhnout prkýnka a vyrazit na Vysočinou protáhnout plíce a zlenivělé svaly?! :-)
V sobotu bylo fakt parádně. Ze Třech Studní jsme vyrazili na tradiční okruh kolem Fryšavy, na Sklenné a přes Vlachovice zpět. O spoustu známých ve stopě nebyla nouze, takže bylo veselo. A sluníčko se opravdu snažilo, i když ve stínu mrzlo pěkně.
Bohužel nám v tom mrazu selhaly baterky ve foťáku :-(. Oboje. Takže na ukázku máme pouze dvě fotky. Ale tím pádem bylo fakt krásně :-).

Zima na Landeku

2010-11-30T17:08:00.003+01:00

Už je to tady - napadl první sníh! :-)
A když zima klepe na dveře, je tu i zimní liga. V sobotu jsme se zúčastnili té Severomoravské, protože se konala na Landeku, který mají Staří havíři doslova za barákem (vlastně před). Takže jsme v silné sestavě vyrazili na skorelauf po větracích jámách a Hornickém muzeu se speciální kontrolou u mamuta.
Na to, jak se nám dařilo, se můžete podívat sem. Zdenča zkušeným výběrem postupů vyhrála Áčkovou kategorii žen, Zuza byla pátá. Obě ale porazily Osinka, který do lesa vyrazil "na těžko" v bundě a navíc omámen kodeinovými preparáty. Nakonec ale sesbíral všechny kontroly a ještě u toho stihl krátký telefonát z muzea :-). Pavla obsadila solidní šesté místo v Béčkách (a to sebrala o kontrolu víc, než musela), stejně jako teta Jitka s Blankou v Céčkách. Zbyněk pak přidal výborné druhé místo v mužské kategorii B. Havíř fandil na dálku z Fifejd, kde se stále zotavuje z náročného průzkumu terénu, který na Landeku absolvoval s Pavlou týden před ligou...
Výběr moc pěkných fotek od pana Tomečka je tady (včetně té u článku).

Podzimní KPČ po Ivančicku

2010-11-19T16:32:00.003+01:00

Sváteční volno z práce jsme oslavili výletem do přírody :-). Počasí sice nebylo příliš vlídné, ale mohlo být i hůř. Za cílovou destinaci jsme zvolili oblast jihozápadně od Brna, kde se i přes souvislý lesní komplex Bobravské vrchoviny orienťáky příliš neběhají, a tudíž tyto končiny moc neznáme :-).
Dopoledne jsme zvládli dvě rozhledny, jeden viadukt a několik lesních kilometrů kolem řeky Jihlavy u Ivančic. Poté jsme se přesunuli do nedalekých Dolních Kounic, kde jsme se posilnili vydatným obědem a vyrazili na další kulturní body - ruiny kláštera Rosa Coeli a židovský hřbitov. Obzvláště monumentální zdivo polorozpadlé gotické stavby na nás hluboce zapůsobilo. Škoda jen, že měli zavřeno a nedalo se na ně nakouknout i zevnitř.

Opět jsme šli TMOU...

2010-11-09T14:30:00.003+01:00

Tuctový (XII) ročník oblíbené šifrovačky TMOU jsme si nenechali ujít. Tým Staří kozáci nastoupil na start v pátek odpoledne v plné síle. Úvodní šifry situované v centru Brna a následně v Komíně a Bystrci byly zábavné a až na drobnosti nám nedělaly výrazné problémy. Navíc počasí přálo více než skvěle - nepršelo a teplota zůstávala vysoko nad bodem mrazu.
Před půlnocí se strategicky odpojila Zdenča, využila nočního rozjezdu MHD a spokojeně si na šest hodin luxusně schrupla doma v postýlce (jsou situace, kdy není čas na hrdinství). Tým zatím delší dobu bojoval s bludištěm u ZOO a především s hravými kostičkami. Navíc byl odvezen autobusem k lesu mezi Moravské Knínice a Jinačovice. Tam se ráno opět připojila Zdenča, která se do Jinačovic nablížila vozem. I přes relativně mírné počasí byli noční nespavci notně prokřehlí a kostičky už jim lezly krkem. Nicméně vycházející sluníčko zapůsobilo a poté, co si s kostičkami vydatně pohrála i Zdenča, z nich konečně vypadlo něco srozumitelného.
Pokračovali jsme tedy dále na Trnůvku a k Prýglu. Daleko jsme se ale nedostali. U přístaviště Cyklistická nás zastavily nezbedné samohlásky :-(. Chvíli jsme zvažovali, zda-li se nepůjdeme k hradu Veveří alespoň podívat, nakonec jsme ale zaveleli na ústup zpět do Rozdrojovic. A po poledni jsme byli doma.
Hra se nám líbila, i když Osinek byl (opět) nespokojený a prohlašoval, že příště nejde. Je fakt, že některé šifry byly až moc překombinované. Ale došli jsme na 9. z 15, což je sice o jednu méně než loni, ale z 250 týmů jsme skončili asi v polovině.
Na pár temných fotek se můžete podívat sem.

A ještě dvě momentky:
- v trolejbuse (na Osina s čelovkou): "To jste ti... speleologové?" "Nee." "Tak extrémisti?!" "No to už vůbec. Hrajeme takovou hru." "Aha, tak to jo."
- točna v Komíně: "A kam jako máte jít?" "To nevíme, to musíme vyluštit." "Hmm, tam dole u kostela je hospoda." "Děkujeme :-)."

Stali jsme se přeborníky Tesly pro rok 2010...

2010-10-30T16:28:00.002+02:00

Vítězný víkend

2010-10-28T19:29:00.003+02:00

Náročný sportovní program uplynulého víkendu začal již v sobotu úspěšným uspořádáním oblastního žebříčku ve Svatoslavi. Slunečné podzimní počasí přilákalo nejen spoustu závodníků, ale i početné příbuzenstvo - holky z Kuřimi spolu s Jiřinkou. Přijeli i havíři z Ostravy se Štěpánkou, kteří to měli po cestě na vrchol sezóny - rodinné štafety. Navíc dorazily i holky Mazánkovy (kolegyně z fakulty s dcerkama), které výjimečně místo kešek hledaly kontroly. A úspěšně :-). Jinak Zdenča řídila kde koho :-), Osinek obsluhoval výpočetku, výsledky nějak dopadly, guláš se snědl a většina zúčastněných vypadala spokojeně, takže pohoda. Můžete juknout sem.
Po oblži jsme se přesunuli na Milovy, centrum nedělního závodu - Rodinných štafet, kde už nás čekala další část příbuzenstva (Zuza s Přemou) v příjemně vytopených chatkách. Pečlivou přípravu jsme zahájili vydatnou večeří U Šlechtů. Úkol zněl jasně: první štafeta (Mišifka, Zuza, Osin) vyhraje kategorii OPEN (hlavní kategorií je totiž přebor LPU = Pardubic), druhá štafeta (Zdenča, Pavla, Štěpánka) vyhraje soutěž o nejlepší celobabskou štafetu. Navíc, pokud nepřijede Máslo z Hradce, má Pavla šanci kandidovat na nejstaršího účastníka :-).
Ráno havíř netrpělivě vyhlížel příjezd pořadatelů, aby jim následně pomohl s vytyčováním koridorů :-). Závodící část výpravy si naopak luxusně pospala v chatkách až téměř do startu prvních úseků. Mišifka rozběhl první štafetu famózně a předával Zuze na medailových pozicích. Zdenča zvolila jistější tempo a po únavných výstupech na Dráteníčky a Malinskou skálu předávala Pavle s dvacetiminutovým odstupem. Ale to už Zuza probíhala do závěrečného pytlíku svého úseku - lano se jí sice od vedoucích závodníků malinko natáhlo, nicméně stále statečně držela čelní pozice. Osinek tak vybíhal na poslední úsek pouze s několikaminutovým odstupem na vedení. Pavla využila zadních pozic a nekompromisně stahovala, např. konkurenční štafetu čínských lišek. A to si ještě stihly veteránky pokecat! :-) Na Štěpánku tak zbyl těžký úkol - udržet se Zdenála :-).
Třetí úseky měly první část tratě stejnou jako rozbíhači, tj. výstup na Dráteníčky, Malinskou a závěrečný pytlík. Po průběhu shromaždištěm ale následovalo tradiční mapové překvapení. Letos bylo opravdu výživné - s částečně bílou mapou orazit minimálně dvě kontroly ze tří, přičemž všechny kontroly byly opět okolo Malinské skály! Pro některé 25 minut běhu, pro někoho hodinový survival. A to už měli jednu podstatnou část tratě v nohách. Osinek potvrdil, že mu těžký terén nedělá problém, a nakonec doběhl druhý za Vaskem z MIXové štafety, v kategorii OPEN to ale znamenalo VÍTĚZSTVÍ! Netrpělivě jsme čekali, jak si povede Štěpánka. Zdenál na ni nepočkal... Nicméně první část tratě zvládla dobře. Pak už ale bylo vyhlášení..., kde jsme byli vidět nejen díky slušivým červeným tričkům XL - Mišifka, Zuza a Osin jako vítězové OPEN kategorie a Pavla se konečně dočkala ocenění za nejstaršího účastníka :-). Vyhlášení nejlepší celobabské štafety bylo ovšem odloženo, protože Štěpánka byla stále na Malinské :-). Nakonec jsme se dočkali - Štěpánka mohutným finišem završila svůj dvouhodinový boj, čímž byl splněn i druhý stanovený cíl. A proběhlo i dodatečné vyhlášení :-). Hip hip hurá!
Na fotky od věrných fanoušků (Jiřinky a Havíře) se můžete podívat zde.

Mezi divokou zvěří...

2010-10-12T09:29:00.004+02:00

... jsme běhali v sobotu v Ostravě. Naštěstí ale byla v klecích, za sklem či plotem, takže největším nebezpečím byl vlezlý ranní mrazík podpořený ostravským smogem zahaleným do ukázkové Rákosníčkovy mlhy. Baníkovští veteráni mu ale statečně čelili vyprázdněním voňavé plaskačky - vypité také na zdraví dvou novorozených vnoučat.
Tratě byly v ZOO postavené zajímavě a kolem poledne už i svítilo sluníčko. Rozbory postupů měly tentokrát zajímavý nádech: "Obíhal jsi to kolem slonů nebo přes lvy?" :-)
Tituly mistrů Moravskoslezského kraje jsme si sice neodvezli, zato brambor se urodilo nevídaně. Překazila nám to jen Pavla, která brala bronz :-).
Směs zamlžených fotek od nás, Havíře a pořadatelů je zde.

Sprintování v Třebíči

2010-10-06T15:09:00.004+02:00

Americké štafety v Třebíči jsme letos nemohli vynechat :-). Ve stejné sestavě jako loni (Zdenča-Janča G., Zdenál-Osin) jsme odhodlaně vyrazili vylepšit naše loňská umístění. Dámské sestavě se to povedlo maximálně, neboť a) zvládly technickou část vyčítání-nulování a nebyly disk a b) se umístily na bedně na stříbrných pozicích! Jedlé perníkové medaile byly opravdu obzvláště vypečené :-). Kluci se také snažili, ale rozlosování jednotlivých úseků nahrálo do karet soupeřům, kteří tak mohli lépe využít tandemové spolupráce, takže neuhájili loňská druhá místa a Osinek cíloval pátý. I tak je to samozřejmě v aktuální tréninkové morálce pěkný výsledek :-).
Výběr našich fotek od Honzů Čecha a Zháněla najdete u nás.
Tratě se nám líbily, část vymetala městská zákoutí Třebíče, většina ale směřovala do skalek a k rozhledně v přilehlém lesíku. V cíli nás čekal tradiční kruhový objezd a především teplé pití, které v sychravém počasí bodlo. Takže pořadatelům velký dík! Po vyhlášení jsme si dopřáli opět tradiční návštěvu pizzerky, která nás opět nezklamala.
Večer jsme si zase zběsile zaluštili při kvalifikaci na TMOU. A vypadá to, že se zase v noci z 5. na 6. listopadu nevyspíme :-).

Bronz a Černý Petr

2010-09-20T15:18:00.005+02:00

Osinek je prostě klasik :-). Už minulý týden na Áčkách v Jeseníkách zaválel na nedělní stíhací klasice, kdy se vytáhl z 16. místa na 4. Tento víkend pak finálně zúročil několik desítek odmapovaných hodin z Panské líchy na nejprestižnějším mistrovství - klasice. V pěkném vysočinském terénu u Kostelce u Jihlavy nezaváhal už v rychlé kvalifikaci, kde každá drobná chyba byla potrestána nekompromisním odsunem do nepostupových pozic, a vyhrál svůj rozběh. Strategicky si tím vyběhl startovní pozici před letcem ze Kbel, Šéďou. Seběhli se na poslední kontrole rozdělovacího "motýlku", který byl mapově dost obtížný (šutýrky a srázky schované ve smrčkách), a pak už to solili dlouhými postupy na diváckou a do závěrečného pytlíku. Jelikož si Osinek z Jeseníků kromě dobrého nedělního umístění odvezl i betelnou rýmu, poslední svižné kilometry pro něj byly krušné (kdosi na doběhu: "Jééé, ten je posmrkaný, fuuuj!" :-)). Nicméně se tím pádem orienťácké štěstíčko přiklonilo na jeho stranu a nakonec porazil Lálu o 11 vteřin, čímž si vybojoval bronz (Lálo, neboj, příště to zas může být naopak - na družstvech vám dáme šanci :-)). Šéďa vyhrál, druhý byl Olaf. Osinek by byl spokojený i s velkou bednou, ale takhle ho třeba uvidíte v televizi :-).
Zato Zdenče se povedl husarský kousek, který jí přisoudil Černého Petra v poli neklasifikovaných závodníků...
Kvalifikaci zvládám na pohodu jen s několikaminutovým zdržením u ošklivě naraženého kolene jedné dorostenky. Jako poslední postupuji do finále B a těším se na nedělní souboj s Kaškou. Startovky si tradičně dávají na čas, takže počítám s tím, že půjdu první (běžela jsem semifinále A) v čase 9:30. Večer se k nám na pokoj stavuje Kaška, a že jdu až 43. Paráda, říkám, 9:43 (!), to mám skoro čtvrthodinu k dobru. Časně ráno tedy dovalíme na shromaždiště, ani se neobtěžuji podrobněji zkouknout startovky a ještě v polospánku se vydávám na dlouhatánskou cestu na start (skoro 3 km). V koridoru je celkem narváno a zmatkuje tam jeden brněnský veterán. Nespěchám a jako poslední ukazuji dívčině čip. Ta ho luští jako binární soustavu, ale zapomene jednu nulu, tak číslo ještě jednou hlásím po svém a jdu si vynulovat... O dva koridory dál se přechází silnice. Pár borců z "naší" minuty ji hned přeběhne - volám na ně, že tam ještě ne, a pořadatelům u pásky říkám, ať si to tu hlídají nebo jim někdo o minutu dřív vystartuje (jooo, kdyby o minutu :-)!). V 9:43 tedy v klidu vybíhám do ranního lesa... Terén je supr, trať si užívám, v zadní části neotravují žádní závodníci, takže si v klidu obcházím kamínky ve smrčcích a za necelých 80 minut spokojeně cíluji devítikilometrovou trať. U vyčítání je ale zádrhel: "Zdenčo, jsi disk. Nenarazila jsi check." "Cože?! Hmmm, tak to jsem hlava děravá, co se dá dělat..." Jdu odevzdat mapu. Najednou si ale zřetelně vybavím moment, že jsem si čip zkontrolovala. To je divné. Jdu si pro mezičasy. Vždyť tady check mám... v čase... 10? A start... 43? Cože? Mrknu na první mezičas: -27min! Aha. A jsme doma. Tak to jsem větší expert na ulitý start než Škorpil! :-))
Pozn.: obě fota od Kadeho, další třeba přibudou časem.

H + H

2010-09-05T19:00:00.001+02:00

Tak se nám Hubánek oženil :-)... a my jsme byli u toho! V sobotu 4. září v pravé poledne (no, pravda, úplně v pravé poledne to nakonec nebylo, ale kdo si počká, ten se dočká :-). V kapli na Humberku u Krasonic oddal Hubánka a Helenka :-) farář tajně přezdívaný Speedy (hádejte, proč :-). Štěstí jim notně napršelo především před obřadem, pak už s tím sv. Petr naštěstí (téměř) přestal.
V mezifázi jsme si odskočili potrénovat do prostoru sousedícím s letošním MČR na klasice - Aleje. To nám lilo jen 10 minut, ovšem načasovaně na cestu mezi lesem a autem :-(. Naštěstí to do místa podvečerních oslav, Chaloupek, nebylo daleko, takže jsme nejprve v zabahněných svršcích vyděsili rodinné příslušníky, ale posléze nás nasměrovali do sprchy, útulného pokojíku pro 15 dětí a jídelny s výtečnou svatební polévkou - díky :-)! Večerní zábava byla díky skvělé kapele super a dokonce jsme si zahráli v chotěbořské frašce "H+H na svatební cestě na Madeiru" - viz dolní foto ukradené (stejně jako to horní) z H+H alba aneb "nevěsta uvězněna v šejkově harému" :-).
Pár našich kousků k vidění zde.

Východky

2010-08-30T16:12:00.003+02:00

Tradiční zakončení prázdninové o-sezóny tentokrát pořádali pardubáci u Seče. Pro nás to mělo tu milou výhodu, že jsme mohli využít tepla (a hlavně sucha) rodinné chaty na Ústupkách. Proto se nás tam sjelo hodně.
Že celé třídenní proprší, mi došlo v půlce první etapy, když jsem na cestě potkala Katku Sch. :-)) - Schwabovi se dohlásili až na poslední chvíli a ani nedali vědět, ať přibalíme holínky! :-) Nakonec to ale nebylo tak zlé a od sobotního odpoledne už padaly jen občasné spršky.
První etapa ve Vápenném Podole byla promočená a zarostlá :-(. Mapa připomínala dávné výtvory severomoravských kreativců (Lichý, Bartošek a spol.), takže Zdenče se dařilo, zatímco Osinek nadával :-). Svůj první orienťák si odběhli i malí Fárníci (deštěm se nenechali odradit a uhnali babičku Pavlu). Poté si mladé naděje vyzvedli rodiče, aby ještě využili poslední prázdninové dny v Raxu - a když se ujistili, že Schwabovi zůstavají na Seči až do neděle, s úlevou vyměnili pláštěnky za sluneční brýle :-).
V sobotu ráno opět lije. Na shromaždišti ve Vršově potkáváme Béďu, který nás hned informuje, že máme čerstvě natištěné mapy s novými tratěmi, protože ty původní měly brodit Chrudimku, do které teď odpouštějí přehradu Hamry... Na oplátku mu odpovídáme, že děkujeme a že mu teda nebudeme kritizovat tu neposečenou louku, ale on se brání, že ho po telefonu ujistili, že posečená je - jenže to byla ta přes cestu :-). Druhá etapa už byla běhatelnější, takže Osinek za to vzal a těsně vyhrál, Zdenča naopak dostala pořádnou nakládačku (drobné detaily v hustnících nesmazaly magické ztráty z cestovek). Největších úlovků ale dosáhl Havíř, který pod záminkou, že Pavlu doprovodí na start, vnikl do lesa, kde nejprve deštníkem vyděsil dětské závodníky, a posléze kolem sběrky nasbíral půl košíku hříbků. Lov pak završil společně s Míšou na oblíbeném pravákovém místě.
Odpoledne se už počasí trochu umoudřilo, tak jsme se nakonec rozhodli zúčastnit doprovodného závodu - Amerických štafetek, který nachystali mladí pardubáci přímo v centru závodů - kempu U letadla. Oproti podobné akci, které jsme se zúčastnili loňský podzim v Třebíči, tu bylo pár změn:
- dvojičku jsme samozřejmě tvořili my dva :-)
- neběželo se s čipem, ale s klasickou průkazkou, takže odpadl problém s vyčítáním/nulováním a naopak systém opravných R-políček nabyl na významu...
- ...protože: poznejte prostřední vývrat ze dvou :-)
- divácký úsek neobsahoval kruhový objezd nýbrž zapeklité bludiště, které hraví pořadatelé měnili po každém úseku
- terén = svah pod kempem zkoncentroval nejvíce ostružin z okolí
- po těžkém boji s buší, kameny (i neexistujícími), krpály, ražením a bludištěm jsme obsadili klasifikované čtvrté místo
- disk byly tak dvě třetiny z 26 štafet :-)
Na start poslední etapy pod Ohebem jsme vyrazili luxusně přímo z chaty. Přestože bylo po deštích chladno, sluníčko se činilo. Tratě byly pestré s hodně kontrolami. Osinek opět zaválel a vyhrál. Celkově to ale na prvního Honzu Petrželu alias Ňufa o minutu nestačilo, a tak skončil druhý. Nicméně Petrželovi taky pocházejí z Oder, takže fanoušci zklamaní nebyli :-). Zdenče zkazila dojem z pěkné etapy jedna vypečená paseka, zase si tam pěkně pobyla a nakonec se těsně nevešla na vyhlašovanou velkou bednu. Ale celkový dojem zůstal fajný :-).
Výběr fotek fanoušků Jiřinky a Havíře najdete tady.

Jesenický maraton

2010-08-24T11:34:00.004+02:00

... aneb prosvišti Jeseníky za jedno dopoledne.
Asi by bylo zajímavější, kdyby o závodě napsal sám Osinek. Ale když on teď mapuje tu Panskou líchu :-). Takže pár střípků pouze z pohledu diváka:
- Běželo se z Ramzové přes Šerák a Keprník na Červenohorské sedlo, pak kolem Švýcárny, smyčka na Praděd, z Ovčárny na Vysokou holi a dále po hřebeni kolem Jelení studánky a Ztracených kamenů seběhnout na Skřítek (maratonská trať 42,195 km, převýšení asi 1700 m).
- Počasí bylo skvělé pro diváky (azuro a teplo), pro závodníky už to tak veselé nebylo, protože se na otevřených hřebenech připalovali a dehydratovali.
- Teslácká sestava Osin-Zdenál měla na trati početný fanklub z Ostravy, Olomouce i Bechyně.
- Konkurence byla přiměřená (hodně účastníků stejných jako loni při 1. ročníku). Ve stejném termínu se ale kousek vedle na Kraličáku běželo MČR v běhu do vrchu (kde si Kamča G. vyběhla nominaci na MS), respektive Svratecký maraton Vír-Nedvědice-Vír (který vyhráli známé tváře z BBP-čka: Ivana Martincová a Dan Orálek - účastník letošního šíleného Bad Water ultramaratonu), takže počet by jinak mohl být i větší - letos startovalo asi 110 odvážlivců.
- Jesenický maraton vyhrál stejný borec jako loni (ze Šumperka), orienťáci se ale neztratili: třetí v mužích byl Vašek Král (celkově ho předstihl jeden energicky vypadající veterán), pátý Karel Axmann, který (jako další dva borci) sedmého Osinka předběhl až v samotném závěru, a osmý doběhl (na rozdíl od jiných chodců) Zdenál.
- Osinek tvrdil, že odběhl tak 30 km :-), zbytek šel (případně ležel). Krizi dostal už za ČH sedlem na nějakém dvacátém kilometru a křeče ho pak trápily až do konce. Asi byl ten gelík uschovaný z repre balíčku staršího data... :-).

V neděli bylo opět nádherně, tak jsme (v zeštíhlené sestavě) vyrazili opět na holý jesenický hřeben, abychom se kochali panoramaty a sbírali borůvky.
Fotogalerii ze závodu i panoramat včetně vybraných Havířových kousků najdete jako obvykle tady.

2 roky...

2010-08-16T08:00:00.002+02:00

... čas letí :-).

Panoramata na Raxu

2010-08-15T08:00:00.000+02:00

Pro krátkou dovolenou vybíráme nejbližší část panoramatických Alp - Rax a Schneeberg, autem z Brna snesitelné tři hodinky. Víkendová předpověď nevěstí nic dobrého, proto vyrážíme už ve čtvrtek ráno, kdy je ještě azuro, s tím, že až začne lít, volíme ústup a mapování na Panské líše :-).
Pohoří Rax není příliš rozsáhlé, je spíše rájem horolezců a hlavně nabízí spoustu ferát (neboli klettersteigů, resp. jištěných cest), vhodných i pro úplné začátečníky. A jelikož jsme si chtěli vyzkoušet i tuto aktivitu, vypůjčili jsme si výbavičku a vyrazili do stěny...
První den jsme zvládli trojkombinaci klettrů v severní stěně Raxu, obtížnost maximálně B, takže pohoda (po zkušenostech z Triglavu balzám na duši) a kochání. Druhý den se mělo počasí zkazit. Vybrali jsme si proto lehkou ferátu pod nejvyšším vrcholem Raxu, schůdnou (snad) i v dešti. Ráno ale potkáváme ve free kempu Kaiserbrunn Schwabovi, vracející se z Dolomit. Ti mají v plánu těžší ferátu (až D) pod Preinerem, kterou už dříve museli kvůli dešti oželet. Osinek se samozřejmě hned přidává, a jelikož neprší, vyrážíme pod Preiner. Svižně vystoupáme 500 m pod stěnu, načež začíná bouřit. Následně i kapat a za chvíli lít. Není se co divit, Zdenča se celou cestu nahoru modlila, ať začne pršet, aby nemusela do komína, a navíc - Schwabům přece vždycky na Raxu prší :-). Chvíli čekáme schovaní v lese, Katka s Davidem to ale po chvíli balí a jedou domů. My dáváme ještě několik zahřívacích kopečků pod stěnu, pak se ale taky stahujeme k autu a po malém obědě objíždíme masív Raxu co nejblíž nejvyššímu vrcholu Heukuppe (2007 mnm). A ejhle, je zase azuro (kamarádi, děkujeme :-)). Svižným tempem tedy zdoláváme mlhou zahalený vrchol.
Další den už je zase krásně. A Osinek má jasný plán, pro který se nadchnul už první den, když se ze severní stěny Raxu kochal panoramaty Schneebergu s jeho nejvyšším vrcholem Klosterwappen (2076 mnm) v čele - v rámci tréninku na Jesenický maraton zdolat tento vrchol během (1500 m převýšení). Zdenča sice měla jisté pochybnosti (po víceměsíčním výpadku se dopracovala k max. 45min klusu), ale slibná vidina panoramat dovede vyhecovat :-). Takže jsme to vzládli, někdo rychleji, někdo na jistotu :-) - necelé dvě hoďky perné práce nahoru, uf.
Máme toho dost, takže balíme a vracíme se domů. Je přece potřeba zmapovat tu Panskou líchu... a sledovat štafety na MS :-).
Na veškerá panoramata se můžete podívat tradičně zde.

OO-Cup, závrty, stodoly a Triglav...

2010-08-05T08:10:00.003+02:00

... tak by se dala shrnout naše letošní narychlo vybraná dovolená.
Slovinský OO-Cup má tu výhodu, že se běhá v krasu mezi závrty, takže se tam vlastně ani moc neběhá :-). Proto se i Zdenča rozhodla pro elitní kategorii, což znamenalo užít si terénu plnými (a dlouhými) doušky. Dvě etapy proběhly v okolí Nazarje, další tři už na Veliké planině ve 1400 mnm. Počasí nám až na jeden deštivý den vyšlo parádně, takže jsme si nejen zazávodili, ale zvládli jsme i nějaké to KPČ :-). A koupačku v řece Savinji. A jak se nám dařilo? Osinek to tentokrát mezi závrty zvládal točit lépe než v dřívějších ročnících a celkově ho porazil jen estonský reprezentant Olle Karner, připravující se na nadcházející MS v Trondheimu. Zvláště v dlouhých etapách (3. a 5.) ho ale měl na dosah (jojo, je to prostě klasik :-)). Ještě tam s námi byl Zdenál, který se sice ve třetí etapě zařadil do ligy 100 :-), nicméně celkově uhájil solidní 15. místo. Zdenča bojovala především sama se sebou (místo 100 min tam ale byla jen 80) a konečné 8. místo je taktéž uspokojivé. Ale hlavně to byly úžasné zážitky. No však jukněte sem na naše i Zdenálovy fotky.

Pak jsme se přesunuli do Triglavského národního parku. Úkol zněl jasně: pokořit nejvyšší horu Slovinska (2864 mnm). Jenže... Ve čtvrtek prší, takže po přesunu navštěvujeme malebné městečko Bled s úžasně modrým jezerem, hradem, neskutečně drahým kempem a drahou bílou kávou (ale kremšnit byl výborný). Nakonec kotvíme v kempu Kamne na severním okraji NP. Pátek dopoledne lije. V poledne už jen prší, takže míříme alespoň k Bohinskému jezeru. Po automobilové proložce spletitými uličkami Staré Fužiny parkujeme u vodopádu Savice a vyrážíme na kopec k Černému jezeru. Počasí se začíná lepšit, takže zvažujeme sobotní atak Triglavu. Máme jen jeden celý den, takže nakonec volíme sice delší trasu, ale s menším převýšením (Rudno Polje, 1374 mnm - Vodníkov dom - Dom Planika - Triglav, 2864 mnm a zpět).
Ráno vyrážíme před šestou z kempu, autem se nabližujeme do Pokljuky k lyžařskému stadionku. V zápětí vedle nás parkují další dvě česká auta :-). Slovinci parkují o cca kilák dál až na šotolině... Počasí už je naštěstí stabilizované, takže valíme téměř bez zastávky přes Vodníka až k Domu Planika (2401 mnm), který stojí na hraně pod závěrečným výstupem. Zjišťujeme, že nahoře předchozí dny nepršelo, ale samozřejmě sněžilo :-(. Váháme, která ze dvou cest nahoru bude ve sněhu schůdnější - zleva údolím přes sněhové pole a pak po jižním hřebeni (tip od Janči G.) nebo tradičně zprava po východním úzkém hřebeni. Hřeben nám přijde více exponovaný, takže volíme levou cestu... No... v půlce mi došlo, že jsme si kvůli Vendelínovi neprodloužili na letošek Alpenferein, nicméně že si ten vrtulník klidně zaplatím... ale vylezli jsme to... A naštěstí se druhá cesta ukázala jako luxusně schůdná (a hlavně více jištěná), takže jsme se dostali i dolů... Uf! Sníh nebrat. Po zaslouženém obědě u Planiky jsme zase valili dlouhou cestu zpátky k autu, kde jsme si po 11 hodinách šlapání dali pořádnou véču.
V neděli nám Zdenál opět doporučil výborný výlet - zběsilými serpentýnami do sedla Vršič, kde je to prý móóc pěkné. No... bylo. Ale vzhledem ke kombinaci neděle a úplného azura tam bylo snad půl Slovinska a zbytek Evropy... fakt narváno. Ale nakonec se nám podařilo zaparkovat a realizovat krátký pohodový výletek spolu s davy dětí a důchodců. A pak hurá domů.
Fotečky panoramat tradičně zde.

Botas aneb sv. Petr opět nezklamal

2010-07-19T14:52:00.003+02:00

Tradiční prázdninové závody na Vysočině jsme si letos nenechali ujít. Spolu s dalšími cca 60 Tesláky jsme tvořili podstatnou část účastníků třídenních HSH Vysočina Cup (startovalo přes tisíc lidí). Kemp pod sjezdovkou ve Svratce byl také tradiční, čepované pivo z nového pivovaru Chotěboř bylo naopak netradiční. Ale ve třicítkovém parnu bodlo. Navíc Osinek vyběhl beernamentku na 12 piv v běhu po sjezdovce, takže pitný režim jsme měli na celý víkend zajištěn :-).
Závody byly (pro některé) lehce náročné, nicméně díky vysočinskému terénu s borůvkami fajné. O Mazyho mapě už by se dalo diskutovat a zvláště Osinek rozmapovaný z Francie měl hodně výhrad (vrstevnice byly místy hodně odfláklé). Ale do cíle jsme se dostali :-). Osinek v bleděmodrém trikotu vedoucího závodníka vyhrál elitní mužkou kategorii (i když si musel alespoň dvacetkrát natahovat padající "pyžamo"), Zdenča poklusem uhájila velkou bednu v Áčkách. Ostatní Tesláky bylo také vidět - kromě bohatě obsazených veteránských kategorií se prosadily i vyrůstající naděje a nebýt tradičního slejváku, určitě by do poslední etapy nastoupila i početná skupina HDRek. V sobotu odpoledne vyústil tropický hic v avizované přívalové deště a statečně lilo až do nedělního odpoledne, kdy se auta zuby, nehty a lany pokoušela opustit rozbahněnou louku v kempu.
Na sobotní odpoledne dojeli povzbuzovat i fanoušci ze Seče a ještě před bouří jsme stihli krátký výlet na Zkamenělý zámek. Na fotky od Jiřinky se můžete podívat tady.

Průzkum terénu

2010-07-12T16:34:00.003+02:00

Letošní MS v Norsku jsme kvůli Vendelínovi vypustili. Příští rok je ale opět otevřený a terény v Juře na hranicích Francie a Švýcarska jsou pro orienťáky výzvou. Což potvrzuje skutečnost, že na pětidenních před šestnácti(!) lety tu Zdenča porazila nejen tehdejší hvězdu Regullu Hulliger, ale zejména teprve vycházející star Simone Niggli, tehdá ještě Luder :-).
Osinek zahájil přípravu ideální činností jemu vlastní - mapováním. Pravda, závodní prostor si zmapovat nemůže :-), ale další desítky kilometrů čtverečních pro tréninky a doprovodné závody nyní mapuje skupina českých mapařů, takže se k nim připojil. Strávil tak dva týdny v terénu podobném kříženci jižního Švédska a Slovinska, úžasně pestré směsici krasového lesa se skalkami, zarostlými závrty, kamennými zídkami, kvetoucími loukami a otravnými hovady. Zdenča využila výhodného spoje Brno-Ženeva a na pár (= 2) dní se do Francie taky podívala. Z přírody okolo vesničky Chapelle des Bois se čerpá energie jedna radost - více na fotečkách zde.

Brambora pod Bramberkem

2010-06-16T14:29:00.003+02:00

Vrhli jsme se zase do závodění... Zdenča zatím jen chodecky, zato Osinek se pokusil zkompletovat letošní sbírku medailí na Mistrovství ČR na krátké trati v Jizerkách. Horský les v okolí rozhledny Bramberk nabízel těžký terén plný šutrů, klacků a bažinek. Tratě byly náročné, nicméně Osinek se s jejich nástrahami i nástrahami mapařů vypořádal statečně. Medaile sice nakonec byla nevděčně bramborová, ale pro mistra klasika je to zatím nejlepší výsledek na mistrovském middlu a navíc porazil o deset sekund Šéďu :-). O mapové náročnosti tratí svědčí i fakt, že Zdenča nebyla v příchozích zdaleka poslední.
Taky jsme stihli krátký výlet na další kamennou rozhlednu Černou studnici, odkud byl parádní výhled do kraje i na shromaždiště.
Na panoramata a výběr fotek od Kadeho se můžete juknout zde.

Vendelín Kozák

2010-05-16T13:15:00.003+02:00

S těžkým srdcem dáváme na vědomí všem kamarádům a známým, že se 12. května narodil náš syn Vendelín. Bohužel mu vyšší mocí nebylo dopřáno s námi zůstat, proto bude v Tesláckém týmu na Jukole 2028 chybět. Nám chybí už nyní... Nicméně věříme, že co se stalo, stát se mělo a brzy se na nás štěstí zase usměje. Berte to tak i vy. Díky.

Máj, lásky čas...

2010-05-05T15:47:00.003+02:00

aneb ideální příležitost k svatbě využili naši kamarádi Bleška s Mírou, aby se vydali na společnou cestu životem. Své ano si řekli na zámecké zahradě v Telči, u borovice vejmutovky, a to uplynulou sobotu v pravé poledne. A že to byl navíc máj první, svátek práce, zkusili si na nádvoří pár stavebních činností včetně přesvědčování nekompromisního úřednického šimla :-).
Byli jsme u toho a nelitovali. O zábavu nebylo nouze, o tradiční řízky se salátem jakbysmet, počasí nakonec přálo a v mezičase jsme stihli i krátký výlet do přírody...
Naše amatérské záběry jsou zde, ale třeba se časem vyloupne i oficiální dokumentace.

Noční mistr!

2010-04-27T15:04:00.004+02:00

První mistrovství v nočním OB a hned titul - to se Osinkovi povedlo! Jen Zhusta podotkl, že už ho nevezme na žabiňácký noční mapový trénink - těsně totiž porazil jeho svěřence Danáče a Chrobáka :-). Nebo že by to bylo tím novým diodovým světlem z Číny, které celníci "pustili" k majitelům až v pátek odpoledne (tj. den před startem)? Rozhodně se ale Osinkovi běželo u Humpolce dobře... Více zde.
Fotky nejsou, byla tma :-).

Ultra-long never more!

2010-04-20T10:25:00.003+02:00

Ne, to není proklínání, dlouhá byla letos pěkná. Jen byla na nějakou dobu poslední :-(... Předsednictvo našeho svazu se rozhodlo tento mistrovský závod vyřadit ze seznamu, protože:
a) ho nikdo nechtěl pořádat (náklady převyšovaly zisk z malého počtu startujících)
b) poslední ročníky trpěly slabou účastí (kdo mohl běžet, tomu se nechtělo, a kdo by chtěl běžet, neměl na to právo = ranking)
c) ostatních mistrovských závodů je i tak hodně (zajímavé je, že noční se jako MČR zatím udržel)
Poslední pořadatelskou šanci dostal oddíl USK Praha, který závod situoval do rozsáhlého lesního porostu u Mníšku pod Brdy. Poutní areál Skalka tyčící se nad dědinou posloužil jako pěkná cílová aréna. Startovalo se hromadně na dva dělené a délkou výrazně odlišně okruhy, takže se nepočetné startovní pole ve všech kategoriích většinou roztrhalo. Staviteli Tomíkovi Zakouřilovi se tratě v brdských kopcích, skalkách a šutrových polích celkem povedly a nabízely několik zajímavých voleb postupů. A jelikož jarní sluníčko svítilo i přes popílkový mrak z islandské sopky o 106, proběhnutí v lese bylo moc příjemné :-).
Osinkovi se na vytrvalecké trati dařilo. Přestože mu Sosák oplatil porážku z loňska, vybojoval po dvou a půl hodinách stříbrnou medaili. Zdenča se taky šla podívat do lesa, ale aby stihla doběh nejlepších, musela už tak krátkou trať ještě zkrátit. Nicméně načasování bylo přesné a s Osinkem se míjeli před sběrkou :-).
Fotečky jsou tradičně zde, výsledky zase na stránkách MČR.

Nominačky na Evropu a Mistrovství Moravy

2010-04-13T13:35:00.003+02:00

Máme za sebou další sportovní víkend. Začal již v sobotu v Třebíči prvním nominačním závodem na Mistrovství Evropy, které se uskuteční na přelomu května a června v Bulharsku. Trať v prostoru židovského ghéta byla výrazně zajímavější než její předchůdkyně na MČR 2005 a všichni zúčastnění reproši se vraceli s pěkně zatočenými volanty :-). Osinek se držel statečně, ale pár nesprávných voleb ho odsunulo od bodovaných míst a nezachránil to ani supervrchařský nástup na sběrku. Zato večeře v oblíbené pizzerii u náměstí splnila všechna očekávání :-).
Druhým nominačním závodem byla sobotní klasika v Maletíně (současně jako Mistrovství Moravy). Pro reproše to byl relativně krátký závod s omezenými volbami, takže hlavním soupeřem bylo typicky aprílové počasí - azuro střídal slejvák, respektive kroupy. Osinek "nakoupil" dvě minuty už na jedničce kvůli špatnému popisu, pak už to šlo, ale díky minimálním odstupům v cíli body do hodnocení opět nepobral :-(. Zdenču čekal souboj s havířema v Péčkách - Pavla jí naložila skoro deset minut, ale to určitě běžela, nicméně Havíř nezklamal, ale také nebyl poslední, protože trať pro "příchozí" byla dost záludná. Největší show ale připravoval oblíbený komentátor Tonda Věžník, jehož perly uváděly všechny zúčastněné k údivu po celý víkend, a skoro bylo škoda chodit do lesa :-). Dověděli jsme se nejen skladbu geologického podloží místního kraje včetně využití maletínského pískovce, ale i spoustu informací ze zákulisí některých závodníků. A jelikož Tonda dle svých slov zná jen ženy od 36 výše, ostatní pro něj byly juniorské reprezentantky. Nicméně "I mistr tesař se někdy utne", prohlásil na konto disknutého Matse Haldina :-).
V neděli se běžel poslední nominační závod - hustníkový middle na Duraně. Osinek se ale raději rozhodl podpořit oddíl a místo za reprošema vyrazil opět do Maletína na štafety. Jelikož se Zdenálovo koleno nacvaknuté o Velikonocích nezlepšilo, finální sestavu pro boj o moravské medaile doplnili rozbíhač Malda a biker Ďure. Za neskutečně ledového počasí to tentokrát rozběhl Malda výborně a vyslal Ďureho s téměř tříminutovým náskokem na druhý úsek. Ďure si ale vybral svůj slabší den, neustál záludný přechod z úvodní letecké pasáže do mapařinky v hustnících a ztratil na první přes deset minut. Jak prorokoval spíkr Tonda, pořadí na druhém úseku se značně přesypalo. Naštěstí se tak tomu stalo i na posledním úseku, protože Osinek za to vzal a stáhl, co se dalo. Nakonec z toho byla nevděčná brambora a na medaile chyběl jen kousek. I tak - pěkný výkon, kluci!
Ještě odkaz na pár foteček u nás a taky u pana Tomečka (některé jsou dost dobré). Výsledky nominaček jsou zase u reprošů.

Velikonoce

2010-04-08T08:39:00.003+02:00

Tradiční velikonoční soustředění se opět vydařilo. Počet účastníků Tesly uspokojivě narostl, terény na sever od Plzně byly parádní a avizované slejváky se naštěstí nekonaly. A ač přišla strava ve školní jídelně mnohým rozmlsaným jazýčkům utrpením, hlady jsme nestrádali. Závěrečné štafetky se opět líbily, i když pořadatelský šotek malinko zaúřadoval a znevýhodnil některé úseky. Nicméně spokojení snad nakonec byli všichni.
Fotečky zachycující krásy terénu jsou zde, ze štafetek od Žána zase na TBM stránkách.

Začala nová o-sezóna!

2010-03-23T17:32:00.003+01:00

Sníh v nížinách dal definitivně vale, takže orienťáci vyrazili s chutí na první oficiální závody letošní sezóny. Tradiční Jarní pohár pořádaný Hradcem byl sice kvůli padajícím stromům zrušen, nicméně se nabídl vždy připravený Aljoša a v náhradním terénu uspořádal alespoň oblíbené čtyřčlenné štafety.
Do průmyslového areálu v napalmovém lese u Chlumce nad Cidlinou přijížděla Teslácká štafeta se smíšenými pocity (Ďure chtěl dávat protest už po přečtení pokynů :-), ale naladěná na podání co nejlepšího výkonu. Šance na úspěch byly, jelikož se část reprošů odfarstovala na soustředění do teplejších francouzských krajů. Na prvním úseku vypálila čerstvá posila Tesly - Malda. Dle rychlosti ke startovnímu lampiónu to ale taky tak dopadlo, neboť nezkušeně nechal 3 minuty na jedničce a razil ji prý bezkonkurenčně poslední. Nicméně následným rychlým během se dokázal vytáhnout alespoň do půlky startovního pole. Dobíhal tak rychle, že málem zapomněl na sběrku schovanou v příkopě. Ale dobře to dopadlo :-). Ďure na druhém úseku ze sebe vydal maximum a po spolupráci s Podmolem při podlízání ostnatých plotů pár míst stáhnul. Následoval nejdelší úsek, který Osinek doslova proletěl v nejlepším čase, a dotáhl se na pouhé 2 minuty za prvními (průběžné 6. místo). Obtížný úkol zbyl na Zdenála, který vybíhal do posledního úseku v těžké konkurenci. Nicméně i on se s tím vypořádal statečně a 6. místo jistým výkonem udržel. Takže klukům: "Hip hip hurá!" :-)
A ještě něco pro Lucku - pár upocených dresů :-).

Kulturní víkend

2010-03-15T17:05:00.004+01:00

Máme v rodině dalšího maturanta! :-) Štěpánku čeká v květnu významný krok a následně lukrativní studium chemie v Brně (a to ještě neví o přestupu do Tesly :-). Maturantské stužky se předávaly na plese v Olomouci, což jsme si nemohli nechat ujít. Takže jsme vytáhli společenské úbory, oprášili pár figur z tanečních a jeli se kulturně znemožnit před příbuzenstvem :-). Naštěstí došlo jen na ploužení po parketu, takže to všichni přežili. Jen Osinek reklamoval, že se ani nemůže přitulit :-). Dokumentace na rajčeti u Štěpánky.
Aby o víkendu nebylo kultury málo, během sobotního odpoledne jsme se zúčastnili šifrovací hry po internetu zvané Sendvič. V obdobné sestavě jako na TMOU jsme luštili zapeklité šifry a rébusy. O přestávce jsme si samozřejmě dali pár vypečených sendvičů. Celkem se nám dařilo, zejména v první části jsme vyluštili většinu úkolů. Druhá část po přestávce se spíše podobala Jiráskovu Temnu, nicméně pár zásahů jsme ještě přidali a celkově skončili na uspokojivém 60. místě (z cca 250).
Společenský víkend jsme zakončili nedělní návštěvou příbuzenstva v Kuřimi a následně divadelní komedií Vrátila se jednou v noci.

Boj s mrazem

2010-03-07T19:14:00.005+01:00

Osinek bojoval v sobotu nejen s mrazem, ale také s větrem, lyžema, únavou a sedmdesáti kilometry při Krkonošské 70. Spolu s dalšími čtyřmi kosími bratry z Tesly, kteří se nezúčastnili hromadného zájezdu na švédský Vasák, dobojovali náročnou trať na slušném 43. místě z cca 120 týmů. Nicméně skromný trénink na golfáči v Jinačovicích se neukázal jako správný tah na krkonošskou branku, a tak se Osinek musel v kritický okamžik snížit k závěsu na gumicuku, který vpředu táhl ze Šumavy rozlyžovaný Zdenál. Zážitky nemusejí být vždy pěkné, stačí, když jsou silné... :-)
Mezitím se Zdenča s havířema probila mrazivým větrem na hrad Špilberk, kde se kochali neskutečným bohatstvím Inků. Je zajímavé, co všechno tito lidičkové zvládli vyrobit za zlata za pouhých 90 let své existence, než je smetli kořistní Španělé.
V neděli jsme již společně vyrazili na mrazivý čerstvý vzduch do přírody. Lákavé ranní sluníčko ale brzy zalezlo za mraky a v adamovském údolí mrzlo nekompromisně vše. Zahřáli jsme se až výstupem na Alexandrovku - nově zrekonstruovanou rozhlednu nad Adamovem. Sluníčko pak opět vylezlo, až jsme se vrátili zpět do Útěchova. Nicméně pro jistotu jsme se ještě rozmrazili čajem a výbornou cibulačkou.

Poslední lyžovačka na Pustevnách

2010-02-28T20:26:00.004+01:00

V nížinách to vypadá na definitivní nástup jara, takže za sněhem se musí nahoru, na kopečky. Z návštěvy v Ostravě jsme si tudíž odskočili do Beskyd na Pustevny, abychom se tuto zimu ještě jednou sklouzli na lyžích (Osinek se vlastně sklouzne ještě přístí týden na K70). Neodradil nás ani souvislý déšť, který naštěstí nahoře přešel ve sněžení. Ve velké výletní skupině společně se Zuzou, Štěpánkou a Kozákovými jsme vyrazili nenáročnou trasou na Martiňák. Dolů to jelo samo, v chatě na Martiňáku měli výborný čajík i rum :-) a cestou nahoru se zvedla mlha, takže jsme si i užili panoramat. S výletem tak vládla maximální spokojenost.

Jaro v Brně

2010-02-25T20:15:00.000+01:00

Azurové dny příjemně zvedly teplotní průměr a nekompromisně zaútočily na sněhovou pokrývku v Brně. Takže slunečná procházka s foťákem je ideální volbou, než se po tajícím sněhu objeví nechutná bahenní čunča...

Lyžařské aktivity uplynulých dní

2010-02-22T16:41:00.003+01:00

Minulý víkend jsme se konečně podívali i na Vysočinu. Pravda, s pohybem na lyžích to bylo slabší, neb jsme pomáhali pořádat již druhý ročník závodu SKI Adventure, nicméně na krátké výjezdy do stopy jsme se oba dostali. Závod jako takový měl tradičně dramatický spád, a to i z pohledu pořadatelů, neboť nám opět šotek zamíchal naprogramovanými krabičkami, takže Osinek strávil horké chvilky po dojezdu většiny závodníků napravováním chybek v softwearu. Ale do vyhlašování vítězů se vše stihlo.
V týdnu pak Osinek lehl s rychlou střevní chřipajznou :-(. Spolu s jeho teplotou se zvedla i ta venkovní, takže sníh v Brně začal povážlivě ubývat. V sobotu jsme za drobného deštíku vyrazili na zřejmě poslední lyžovačku na golfáč do Jinačovic. Sice během dopoledne přešel déšť v lehké sněžení, nicméně zelené meze nekompromisně vykukovaly dál.
Nedělní dopoledne jsme strávili s příbuzenstvem v Olšanech. A jelikož se po dloooouhé době ukázalo opět sluníčko, nedalo nám to a ještě jednou jsme nazuli naklistrované lyže, abychom alespoň na chvilku vyrazili za pohybem do přírody. Pěkný den tak zkazil až večerní střevní pohyb tentokráte u Zdenči :-( - ale snad už jsme si viry dopředávali a bude vše ok. Vivat piškotky! :-)

Přebor Brna...

2010-02-11T14:06:00.003+01:00

... v běžeckém lyžování se konal v úterý odpoledne na brněnském "SKI-areálu" v Jinačovicích. Osinek se zúčastnil svého prvního hladkého závodu (nepočítáme-li vytrvalostní survivaly typu K70), přičemž hladce a především klasicky zdolal 8km za necelých 30 minut. I přes nezkušené zaváhání v hromadné startovací skrumáži se za mohutného povzbuzovaní fotografa probojoval do středu startovního pole :-). Výsledky si můžete prohlédnout zde a pár soumračných foteček zase tady. Zkušení matadoři bílé stopy jako Štěpi, David či Peťula ho sice porazili, nicméně na suchu jim to klasik zase ukáže :-).

Lyžovačka v Železných horách

2010-02-08T13:47:00.003+01:00

O nových skútrových stopách v okolí Sečské přehrady jsme věděli už delší dobu, doposud však nebyl sníh či příležitost k jejich otestování. Uplynulý víkend se situace konečně zlomila a my tak mohli objevit (po medláneckém letišti, golfáči v Jinačovicích a bažantnici v Petřkovicích) další "userfriendly" terén pro nenáročné a indisponované výletníky.
Z vytopeného zázemí na chatě jsme spolu s Kozákovými vyrazili na patnáctikilometrový okruh k televiznímu vysílači u Krásného. Jedním směrem se jelo více lesem nad řekou Chrudimkou, zpět pak po loukách kolem Prosíček, kde naštěstí příliš nefoukalo. Turistů bylo ve stopě plno, takže veselo bylo - viz fotečky :-). Zážitky byly natolik silné, že Osinek s Míšou vyběhli na lyže ještě odpoledne a prozkoumali sjezdovkový terén pod přehradou. Druhý den jsme si zopakovali sobotní výlet v bledě modrém znovu, i když slibované modro vykouklo je sporadicky. Nicméně výlet byl fajný a kvalita stop zcela uspokojivá. Doporučujeme :-).

Černý Petr

2010-02-01T11:11:00.003+01:00

Zprvu jsme váhali mezi Sečí a Ostravou, kam že se vydáme na víkend za zimními radovánkami. Nakonec zvítězil sever, kde jsou trasy na Černém Petrovi přeci jen více "userfriendly", a tudíž jsou vhodné pro Havíře, Jiřinku i Vendelína.
Sobotní obleva vylákala na lyže jen bojovného Osinka, který naskrz prohančoval terén na Bobrovi (dějiště MČR NOB 2008?). Odpoledne jsme vyrazili ven všichni, ale jen "na sucho", abychom obhlídli stav stop u bažantnice na Černém Petrovi. Sondáž nás zcela uspokojila a navíc začalo v podvečer přituhovat, což slibovalo pěknou nedělní lyžovačku. Na tu dorazili i Kozákovi z Oder, takže jsme oblíbený okruh kolem kapličky k obrázku a bunkrům absolvovali ve velké skupině. Však se podívejte sem, jak bylo veselo :-).

Nerezová radostická desítka

2010-01-24T20:10:00.002+01:00

Tak se jmenuje kros v rámci BBP, kterého jsme se zúčastnili v sobotu. Avšak více než nerezová byla především mrazivá, neboť ráno ukazoval teploměr nekompromisních -15°C a přes den se to o moc nezlepšilo. Osinek se poměřil nejen s atlety na 10,5km trati (3x okruh obsahující ledovou proložku vesnicí, výběh sjezdovky a silovou pasáž hlubočákem v lese). Vedl si dobře a vybojoval celkové páté místo a bramboru v chlapech. Kousek za ním doběhli další orienťáci - Eda Štěrbák, Thomas a Zdenál Liščové (Zdenál je teď mediální hvězda idnes bloku, kde reprezentuje Teslu na golfovém hřišti v Jinačovicích :-)). Zdenča musela tentokrát sportovní aktivity vynechat kvůli vynucenému klidovému režimu :-(, tak alespoň bojovala s mrazem a baterkami do foťáku, výsledek čehož si můžete prohlédnout na Picase :-).

Havířská lyžovačka

2010-01-19T10:05:00.003+01:00

Tož konečně je zima, jak má být! Sice v Brně nadělal sníh tradiční zmatky (kdo by řekl, že v lednu nasněží, že?), ale v přírodě to konečně vypadá pohádkově. A tak jsme spojili příjemné s užitečným a vrácení Tečky do Oder vzali přes Ostravu, kde nás Staří havíři vytáhli na lyžovačku k bunkrům a bažantnici na Černého Petra. Bylo to fajné, na což se můžete podívat sem.
Tečce se v Petřkovicích líbilo. Celou jedenapůlhodinovou cestu z Brna do Ostravy nám sice vydržela nadávat, ale v domě ihned prošmejdila veškerá zákoutí a spokojeně se usídlila u komína. Ani se nesnažila okusovat kytičky. Ty brněnské jí chutnaly víc. Anebo potřebovala výhled na okně. Půlhodinovou cestu do Oder už ani nemňoukla. Asi věděla, že jede konečně domů.
V Odrách jsme také vyrazili do stopy. Teda spíš na hančovačku. Ale není nad pohyb na čerstvém vzduchu :-).

Víkend pro kočku

2010-01-11T09:36:00.004+01:00

A to doslova. Jednak počasí opět zmatkovalo, takže po vydatném nášupu sněhu, kdy v Brně kolabovala doprava, chodníky i odhazovači sněhu, začalo přes víkend zase tát :-(. A navíc - od soboty je u nás kočka. Vlastně Tečka. Interně spíš koule :-). Ale jen dočasně, než si Kozákovi dosyta užijí lyžovačky a povzbuzování Lukáše Bauera v Cavaleze. Už stihla ohlodat většinu kytek, zabrat mi moje oblíbené křeslo s dekou a roznést chlupy po celém bytě (to nebyl vzhledem k počtu metrů čtverečních moc velký problém). Ale jinak je moc hodná, skoro celý den chrápe (v tom křesle), aby nás v noci každou hodinu informovala mňaučením o své přítomnosti - holt, alespoň si zvykáme do budoucna :-).
V sobotu jsme se chtěli vypravit do Kuřimi na kros v rámci BBP-čka (Brněnský běžecký pohár). Sněhové přívaly ale způsobily jednak kalamitu jako takovou, a navíc se Kozákovi zasekli na dálnici u Prostějova, takže předávka Tečky proběhla až před polednem, a kros jsme tudíž nestíhali. Ale ani nám to nevadilo, raději jsme odpoledne vyrazili na běžky na Medlánecké letiště. Už tam kroužilo půl Brna (a ZBM :-)), takže jsme projeli vyšláplé trasy až do lesa na Babu. Bohužel začalo odtávat a pak i pršet :-(, takže závěr lyžovačky už nebyl taková pohoda. V neděli stále tálo, takže na vodní lyže vyrazil už jen Osinek.
Foťák jsme s sebou ani nebrali, takže ukázka parádní zimy je od havířů z OVy :-).

PS: A ještě soutěž "Najdi Tečku!" :-)

Silvestr na mýtince

2010-01-04T10:18:00.003+01:00

Vánoční tour jsme zahájili tradičně v Ostravě. Zdenča už v úterý 22.12. kvůli srazu "starých vražd" v čajovně. Osinek se ještě 23. dopoledne proběhl kolem Brna (tři hodinky svižného běhu a něco kolem 35 km) a pak dorazil na sever. Štědrý den jsme (jako téměř tradičně) oslavili o den dříve, a to v hromadném stylu společně se Starými (havíři) a klanem Štrajtů rozšířeným o kočku Terezku (jen psík Sam zůstal v Hranicích).
Další etapa tour se odehrála v Olšanech u Indruchů a po mezipřistání v Brně s vyložením hrnců jsme pokračovali na chatu na Seč, kde jsme doslavili svátky s Kozákovými. Díky nekompromisní oblevě nezbylo po sněhu ani památky, takže byly vánoční svátky poněkud holé. Však jukněte na pár obrázků ze štěpánské procházky na Seči.
Z chaty jsme se přesunuli na Tři Studně, kde jsme v areálu Na mýtince strávili zbytek dní až do příchodu nového roku 2010. Počasí bylo spíš aprílové než zimní. Nejprve krásně mrzlo tak, že zamrzl rybník Sykovec a dalo se na něm bruslit. My jsme brusle neměli, tak jsme alespoň využili pěkného počasí k výletům, hledání kešek a nějakému tomu běhání. V den (před)silvestrovské bojovky konečně napadl sníh, nicméně už během dne tálo, takže sníh postupně zmizel, a nakonec ho definitivně skolil silvestrovský déšť.
Bojovka byla fajná. Začínala v teple tradiční hospůdky v Kadově s výbornými buchtami. Do pátého úkolu (z deseti) se nám i celkem dařilo, pak jsme ale zatuhli (a to doslova) u rybníku Řasník u Křižánek. Pozitivní na tříhodinovém zákysu byl akorát telefonát paní z úřadu, která Osinkovi sdělila, že má v pondělí nastoupit do práce :-). Šifru se nakonec s několika nápovědami podařilo prolomit před setměním. Vendelín to ale raději zabalil, zatímco Osinek se Zdenálem pokračovali dále k jeskyni u Svratky. Tam si dal Zdenál zbytečnou ledovou koupel a mrznul ještě na Blatinách. Klukům se pak už dařilo a o poklad na vrcholku Teplé se strhl nevídaný souboj. Kluci odcházeli/vybíhali z gruntu na Blatinách s cca tříminutovým zpožděním za týmem Zoufalci. Úprkem po tmě se jim podařilo přiblížit se k prvnímu týmu, nicméně odrazky na overalech je prozdradily, takže následoval finální sprint k pokladu. Ten nakonec ukořistil Junior z konkurenčního týmu epesní rybičkou.
Na Silvestra bylo dost škaredě. Sníh roztál :-(. Nicméně od tradiční návštěvy Kadova nás to neodradilo. Letos to ale bylo jen na chvíli. Jednak bylo v hospodě neskutečně narváno, ale také jsme se vraceli s tesláckými rodinkami zpět na Mýtinku na večeři. Příchod nového roku si užili nejvíce větší děti a tatínci s petardami. Kupodivu se snad neprobudilo žádné malé dítě.
Na Nový rok pro změnu mrzlo (bohužel, už moc nemělo co). Na Paseckou jsme se tentokrát vypravili během, neprve dámská sestava Tesly, poté i pánové. A další den lehce nasněžilo. To už jsme ale mířili domů. Takže zase vedle. Lyže asi zůstanou ještě chvíli zaletněné :-(.
Panoramata z Vysočiny najdete tady.

PF 2010

2010-01-01T11:11:00.000+01:00

Předvánoční Vysočina

2009-12-21T13:09:00.003+01:00

Tak už je to tady! Po rapidním snížení teploty napadlo i trochu sněhu a vše hnedle vypadá zimněji a vánočněji.
Pro poslední předvánoční víkend jsme nakonec zvolili tradiční Vysočinu, abychom otestovali, jak na ní úřaduje paní zima. Nahrála nám k tomu i pozvánka od Hubánka na zakončení sezóny chotěbořských o-běžců. Závůdek oficiálně pořádala mýtická postava Járy Hustníka, nicméně my Hubánka známe téměř jak své boty, a tak jsme se nenechali zaskočit ani speciálně upravenou mapou (vynechané či poměněné symboly), klasickým ražením do mapy, sněhem či téměř patnáctistupňovým mrazem. Nachystané byly čtyři zhruba 1,5 km okruhy a startovalo se ve vlnách po čtyřech tak, že každý měl jiné pořadí okruhů. Osinek nezklamal čest rodiny a v přímém souboji porazil všechny včetně obávané Kamči. Zdenču trochu zaskočily neschůdné (a téměř nesjízdné) srázky u Doubravky, kde se výrazně zdržela, takže do posledního okruhu raději nenastoupila, aby Osinek nemusel zbytečně zmrzat (i tak si dal o jeden okruh navíc). Nicméně Járovi i Hubánkovi patří dík za fajn proběhnutí. Fotky vypůjčené z Hubánkova Picasa jsou tady :-) a více info o zakončení na stránkách CTB.
Poté jsme se přesunuli na Seč, kde už Kozákovi roztápěli chatu a připravovali ji do vánoční nálady. V teple kamen bylo báječně. V neděli klesla teplota ještě o kousek níž, nicméně na sluníčku se dalo chvíli vegetovat. Osinek vyrazil na bojový obklus přehrady a zbytek rodiny na průzkum zamrzlé vodní plochy. Fotečky od dvou hlavních fotografů jsou zde.

Víkend v poklusu

2009-12-14T11:57:00.003+01:00

Naštěstí nešlo o poklus v přeplněných hypermarketech plných předvánočního šílenství (i když do Vaňkovky jsme se také podívali na nezbytně nutnou dobu = nákup kompenzovaný kávičkou a sušenčičkou). Poklusávali jsme samozřejmě v přírodě.
V sobotu se běžel již tradiční Běh na Býčí skálu, výživný třecetikilometrový kros (pro dámy, veterány a slabé jedince s otočkou v Útěchově jen 15km). Osinek se držel statečně a doběhl pátý (druhý z orienťáků). Zdenča volila sváteční tempo a raději se věnovala fotodokumentaci. Ale bylo pěkně, teplota se přiblížila nule a konečně začal poletovat snížek.
Nedělní odpoledne jsme podstoupili stresový pobyt v Gigasportu, kde se nám konečně podařilo utratit vyhrané poukázky. Poté jsme se zúčastnili závodu BZL (Brněnská zimní liga), tzv. ONOS Cupu, který se konal hned vedle výše zmiňované prodejny. Při téměř tříkilometrové trati jsme pobíhali sem a tam po parkovištích kolem Gigasportu a Sconta. Bylo to celkem zábavné. Osinek opět obsadil páté místo a Zdenča nebyla poslední, takže úspěch :-).

Mikulášská Květnice

2009-12-06T17:45:00.003+01:00

Ze smogu velkoměsta je nejlepší vylézt nahoru na kopec, a tak jsme vyrazili na vrcholek Květnice, který se nachází hned u Tišnova. Kopec je významný především svým specifickým geologickým složením, a tím pádem i zajímavou flórou, která na něm roste. Pravda, časně zimní období rostlinkám sice příliš nepřeje, ale i tak to byl pěkný výlet a bylo na co se koukat. Také se v kopci nacházejí zajímavé jeskyně (např. Králova), ale pro veřejnost jsou bohužel nepřístupné.
Cestou do Brna jsme se ještě zastavili v Kuřimi na mikulášském jarmarku, na němž měly vystoupení i holky Bulgurovské. Atmosféra jarmarku byla moc příjemná, a to nejen díky veselému čaji pana ředitele (zvlášť pro děti a pro dospělé), horké medovině, promaštěným bramborákům či cukrové vatě :-).
Pár dokumentačních obrázků tradičně v albu.

Manévry ve Slavkově

2009-11-30T11:00:00.002+01:00

O sobotním sychravém dopoledni jsme se vypravili do Slavkova u Brna, kde se konala tradiční rekonstrukce bitvy Tří císařů. Spolu s Kozáky a Indruchy jsme pozorovali seřazování vojsk na náměstí, jejich přesun do zámeckého parku a následné nácviky manévrů. Hlavní bitva se měla odehrávat až odpoledne pod vrcholkem Santon, nicméně my jsme se spokojili s dopoledním programem završeným výborným obědem ve Staré poště (mimochodem, také plné císařských vojáků).
Fotečky (i od Jiřinky) jsou tradičně zde.
Odpoledne se nebe vymetlo a tak jsme po přesunu do Ostravy podnikli ještě jeden výpad do přírody - každý dle svého gusta: během, pochodem nebo alespoň mentální podporou :-). Pár romantických západů slunce nad ostravskou pánví je také tady.

Šumavská veselice

2009-11-21T18:51:00.000+01:00

Když nám v červnu oznámili Pavla Fialka s Kubou tu slavnou novinu, neváhali jsme ani chvíli a přislíbili listopadový návrat na Šumavu. A tak jsme zkrátili výlet do Paříže o den, Osinek se omluvil z lukrativního represrazu a z ruzyňského letiště jsme si to namířili rovnou do Soběšic - teda ne těch u Brna, ale u Kašperských Hor v podhůří Šumavy.
Obřad se konal v kostelíku v Rejštejně, což je hned u zlatonosné řeky Otavy. Kromě příbuzenstva se sjela i početná skupinka o-příznivců z VJČ (= vyspělý jih Čech, haha), kteří ovšem návštěvu z Brna nazývali Bulhary (no nevím, jak by titulovali třeba havíře). Nevěsta byla samozřejmě krásná, tematicky s fialovou kyticí :-). A pan farář pojal obřad celkem volnomyslně, těžko říct, jestli tu nápovědu říkal víc oddávaným či sobě :-), nicméně jeho vystoupení s elektrickou kytarou překvapilo všechny :-).
Po obřadu se rodina odebrala na slavnostní oběd a my jsme si odskočili na vrch Javorník, kde jsme byli na procházce s příbuzenstvem z Kuřimi už v červnu. Nicméně jsme tehdá nestihli dojít až k rozhledně. A jelikož bylo teď úžasné azuro, výhledy stály za to.
Na večer jsme se vrátili do Soběšic, kde probíhalo svatební veselí pod taktovkou dvou zručných muzikantů. Dorazili jsme právě včas, abychom okusili kousek dortu a taky kremrole, které nám na naší svatbě unikly :-). Večer pak byl k dispozici luxusní zvěřinový raut - otec náčelník dal zřejmě vystřílet půl šumavského revíru :-). A bažantí vývar byl výborný i k snídani.
V neděli uspořádali novomanželé 2. kolo Sněhulákova kufru, které se běželo na mapě z červnových Áček (Zahájený). Osinek podle očekávání vyhrál kategorii A (skorelauf se 40 kontrolami), Zdenča taky běžela s chlapama a rozhodně nebyla poslední (a to tam dorazilo část USK, kteří měli nedaleko oddílové zakončení). Výsledky se objeví tady, až je dá Kuba dohromady.
Naše fotečky (pár z obřadu, ale spíše z výletu) jsou zde, ze svatby jsou tady u Rauchů.

Paříž

2009-11-20T09:23:00.000+01:00

Vždycky jsme se chtěli podívat do Paříže, turisticky nejexponovanějšího města Evropy. A jelikož se Zdenče podařilo zapojit do výukového programu v rámci Erasmu, spojili jsme příjemné s užitečným - pracovní cestu a kulturně-poznávací zážitky.
Během šesti dnů jsme stihli nejen dvoudenní návštěvu Univerzity Marie a Pierre Curie s povinným odborným programem, ale i většiny známých pařížských skvostů: muzea Louvre a d´Orsay, Saint Chapelle s překrásnými vitrážemi a samozřejmě výstup na Eiffelovu věž (sice jen do druhého patra, ale zato po svých). Kolem dalších památek jsme se alespoň procházeli: katedrála Notre Dame, Pantheon, Vítězný oblouk a Elysejská pole, Invalidovna, Grand Palaise, muzeum moderního umění (Centre Pompidou) a uchvátil nás vrcholek Montmartre s dominatním chrámem Sacre Coer.
Bohatá fotodokumentace je tady, nicméně ještě pár zajímavých postřehů:
- Paříž je plná turistů, černochů a platanů (s malým p, na ten tekutý jsme nenarazili :-(...)
- metro funguje od roku 1900 a má neskutečně propojené linky (asi 15), takže je zážitek jím cestovat
- v neděli večer jídlo dostanete jen u asijských firem
- šneky jsme na jídelníčku vynechali
- v restauracích evidentně dodržují nekuřácký zákon, takže tradiční obraz vypadá následovně: malinká kavárnička s namačkanými stolky venku, uvnitř prázdno, venku se tlačí chumel dýmajících a schovávajících se do zimníků
- noční Paříž je úplně jiné město

Panoramata z Babího lomu

2009-11-14T09:16:00.004+01:00

V sobotu před odjezdem do Paříže jsme si odskočili z víru balení do přírody, protože bylo opravdu nádherně. Zvolili jsme tradiční trasu Vranov-Babí lom-Lelekovice a podél Ponávky do Jehnic. Azuro bylo celou dobu, takže jsme se hlavně kochali a nabírali energii na následující cestovatelský týden.
Sluncem prosvícené fotečky najdete tradičně zde.

TMOU...

2009-11-10T15:55:00.003+01:00

... jsme šli z pátku na sobotu. A byla tma :-). A kosa a déšť :-(. Ale nálada byla bojovná :-). Do osmi do rána na 10. stanoviště, kde jsme to zabalili :-(...
Ale popořadě. TMOU 11 byl již jedenáctý ročník týmové šifrovací hry, kterou pořádají Instruktoři z Brna - více přímo na aktuálních stránkách TMOU. Účastní se jí tří až pětičlenné týmy. Tým "Staří kozáci" šel nakonec v unikátním složení 2x Kozáci :-), keškařské komando Věrka + Olča a Ivča z kanclu. Začali jsme celkem dobře - úvodní 3D obrazce na BiGy (Biskupské gymnázium nad Rosničkou) jsme zvádli do dvou hodin (start byl v 17h). Další šifry jsme proběhli (a to téměř doslova) rychlostí blesku a zastavili se až u bazénu u Lužánek. Bohužel na delší dobu. Pasta Fluora nám dala zabrat. Dokonce jsme museli využít teplých prostor v nedalekém Tescu. Pán z ochranky se sice děsil, jestli tam nechceme (spolu s dalšími dorazivšími týmy) nocovat - my mu jen řekli, že taky doufáme, že ne :-) a že do půl hodiny odcházíme. A naštěstí jo :-). Sice trochu na tušáka, ale vyšlo to. A vzápětí jsme se opět proběhli - orienťák v Divišově čtvrti nás uklidnil. Heslo "Hlavně se nezpotit, ať pak nevykosneme" bralo za své :-).
Což se ale vymstilo dále, kde jsme zamrzli. Na lavičce nad Kociánkou jsme jen litovali, že už Hubánek bydlí jinde a nemůžeme se u něj zahřát. Takže jsme trochu neeticky vyrazili na další haluz. Nakonec se opět vyplatila (i přes odbočku ke špatnému rybníku), zprávu jsme dolouskli a dorazili k super bludišti na konci Zamilce. Jeho zmapování realizoval Osinek velmi rychle (praxe z Norska je znát :-)), takže jsme valili dál (už bez Ivči, která musela odjet na rodinnou oslavu). Byly tři ráno.
Zasekli jsme se až na devítce u Vránova mlýna (rybníky za Mokrou Horou). Krize mezi pátou a šestou ranní. Vlezlý deštík. Morálka klesá. Chceme opět popojít - Osinek navrhuje jít dál za rybníky, kam určo bude trasa pokračovat, zkušené matky ukazují směr Mokrá Hora (a autobus). Na zastávce po svačině, čokoládě a malém hintu spřáteleného týmu jsme šifru konečně prolomili. Bylo sedm. A jelikož jel za chvíli bus do Jehnic, rozhodli jsme se ještě pokračovat. Dopotáceli jsme se doprostřed zabláceného pole k posedu s dalším stanovištěm. Ale už to nešlo. Krčili jsme se pod stromy se šifrou stromu. Osinek tvrdil, že přece máme ještě 4 hodiny (hra končila až v poledne). Holky ho opravily na 3,5. Po půlhodině jsme vyhlásili ústup zpět do Jehnic... Bylo půl deváté. Čas zalehnout :-).
Fotky nemáme - byla tma :-). Do Zamilce jsme si zašli s Osinkem v neděli a pak nahoru do Soběšic na rozhlednu, takže pár foteček je zde.

Zakončení o-sezóny

2009-11-05T10:20:00.005+01:00

Tradiční oddílový přebor Tesly se uskutečnil uplynulý víkend na Vysočině. Slibně se rozrůstající řady kosů (KOS = klub orientačních sportů) zaplnily prostory a chatky rekreačního střediska BVV u Zubří. Bylo nás tam i s malými dětmi skoro osmdesát!
V mrazivém sobotním dopoledni (naštěstí již bez sněhu) probíhal závod jednotlivců - kategorie byly rozděleny pouze na D a H (a DH12), přičemž veteránům byly dosažené časy přepočteny podle speciálních norských koeficientů rozhledňujících věk. Tratě natočené ve vysočinských bažinách měly rozumné parametry, takže jsme se v lese ani pořádně neohřáli (a to doslova, mrzlo až za ušima). Zdenče se podařilo vyběhnout titul přebornice, Osinek běžel taky výborně, ale nakonec se musel sklonit před Plechem, který šestikilometrovou trať prosvištěl za 32 minut. Podrobné výsledky najdete u kosů.
Odpoledne naštěstí vykouklo sluníčko, takže jsme se po skupinách vydali na výlety po okolí. Drželi jsme se raději na loukách, kde nebylo tak frišno jako v lese. Podzimní výhledy byly skvělé. Jukněte sem.
Před večeří měli nejmenší děti karneval masek, na němž se to hemžilo nejen kosy. Vyhlášeny byly všechny závodící děti - a že jich bylo! Po večeři následovalo i vyhlášení hlavních kategorií přeboru, krájení dortů a losování týmů na nedělní štafetky. Další zábava probíhala jako na tradičním oddíláči, a to i přes to, že došlo pivo :-(. Naštěstí měla paní v zásobě dostatek lahváčů, takže žízniví nežíznivěli dlouho. A nakonec došlo i na oblíbené scénky. Tentokrát však byla opravdu jen jedna - Junior a jeho parta. Ale byla vypečená :-).
Jasná noc proměnila trávník před chatkami v bílý koberec. Přesto to (téměř) nikoho neodradilo a na start štafetek se postavilo 15 týmů! Systém byl obdobný jako o Velikonocích na Čeřínku - začínala středně silná skupina (převážně ženy), pak malí (děti a veteráni) a nakonec borci. Běžely se postupně okruhy 2, 1 a 3 km a pak ještě jednou (každý okruh měl vždy variantu A a B a závodníci ji šli v jiném pořadí). Jako obvykle to byla velká zábava, furt se něco dělo a pořadí se přelívalo až do konce. O rivalitě mezi veterány na nejkratším úseku svědčí Žánova (H45) hláška při Dufínově (H65) odběhu: "Dýchněte mu někdo na brýle!" :-)) Závěrečné úseky borců opět přemíchaly pořadí, takže nakonec byl v cíli opět první Plech (Katka-Bětka-Plech) těsně před Osinkem (Claudio-Tomík-Osin). Zdenčina štafetka (Zdenča-Hela-Cvrček) skončila na velké bedně šestá. Více opět u kosů.
Vyhlášení po obědě provázely vynikající dorty, ale taky mlha. Naštěstí už jsme pobalili a vydali se na vlak domů.
Fotečky upocených účastníků přeboru i pěkná panoramata z výletu jsou zde :-).

Štafetky v Třebíči

2009-10-29T15:24:00.003+01:00

Co o volném svátečním dni? No určitě do přírody! A nejlépe s pohybem :-). Štafety dvojic v Třebíči k tomu úplně vybízely...
A tak jsme ve dvou týmech vyrazili - Janča G. se Zdenčou a Zdenál s Osinkem. Shromaždiště u DDMka v třebíčské části Týn se jmenovalo "Na Hrádku", což byl dost příznačný název, protože to bylo na kopci s pěknými výhledy po okolí. Specialitou arény, kterou den před námi opustil cirkus Berousek :-), byl divácký kruhový objezd, který závodníci museli absolvovat hned několikrát - ze startu, na průběhu a do cíle. No a jelikož každý běžel postupně tři různé okruhy, točila se všem hlava ještě večer :-). A to doleva, protože se na kruháči "točilo" po britsku zleva. Tratě byly celkem pěkné. Občas sice vymetaly nevděčná sídlištní zákoutí se smetišti (a střepy :-(...), ale našly se i skalky, rybníčky a jiné pěkné pasáže. Největším (technickým) úskalím bylo zvládnou nulování před každým okruhem, respektive vyčítání. To se nepovedlo Janče po jejím druhém okruhu, po němž musela řešit pořezanou ruku, a ve zmatku si místo vyčtení hned vynulovala čip. Takže i když pak Zdenča doběhla z posledního úseku na vedoucí pozici, štafeta byla nekompromisně disk :-(. Ale nebyly jsme samy.
Kluci to zvládli lépe a navíc se v jejich kategorii sešla větší konkurence, takže si nakonec Osinek na posledním úseku zasprintoval s Maldou a Kopajdou. Vyšel z toho velmi dobře, tj. druhý :-).
Moc se nám to líbilo. Navíc nám Klusy (hlavní policajt na kruháči) poradil výbornou pizzerku, takže jsme se po hodnotných výkonech i řádně nadlábli.
Fotodokumentace zde.

Podzimní víkend

2009-10-26T15:27:00.004+01:00

Tak si to zima přeci jen ještě rozmyslela! :-)
V sobotu sice nebylo zrovna nádherně, ale pro orientační pohyb v terénu tak akorát. Na poslední chvíli jsme se rozhodli pro Oblž v Bělkovicích, který pořádalo olomoucké příbuzenstvo, a taky tam přijeli havíři z Ostravy. Mišifkovy tratě byly takzvaně "userfriendly" (jako že žádný vopruz) a navíc byly ostružiny v lese polehlé po předchozím sněhu, takže celkový dojem ze závodu byl fajný. Osinek a Pavla vyhráli, Zdenča to trochu vychladila na druhé místo a blýskl se i Havíř, který šel po dlouhatánské době do lesa a odnesl si bramboru.
Hned po závodě jsme pokračovali za dalším příbuzenstvem, na Seč (na Seč se totiž z Brna jezdí nejlíp přes Olomouc :-)). Tam nás přivítali nejen Kozákovi, ale i početná rodina Bulgurovských i s psíkem Bodiem a kočkou Sázinkou, takže Kozákovic kočka Tečka z toho byla drobet nervózní a na všechny prskala. Neděle byla úžasně slunečná, takže jsme vyrazili na ozdravný výlet kolem vypuštěné přehrady. No však se podívejte na fotky, jak bylo pěkně. Snad to vydrží i příští víkend na oddílový přebor Tesly.

Rodinný víkend

2009-10-19T14:37:00.007+02:00

Vánoční dárky v říjnu? Ano! Sněhová kalamita na Vysočině urychlila nákup nových zimních pneu pro nové autíčko, které tak mohlo v sobotu vyjet směr Seč v nových bačkůrkách. Ostatně zimní výbavu zvolilo i osazenstvo vozu (Zdenča a Štrajti), jen Mišifka vyrazil (jak je u Štrajtů zvykem) do hlubočáku v maratonkách :-).
Na chatě u Sečské přahrady nás už čekali Kozákovi a hlavně teplíčko. Popřáli jsme Jiřince k narozeninám a po obědě vyrazili závějemi na zříceninu Oheb. Všude bylo moc popadaných stromů, větví nebo alespoň zeleného listí, které nestihlo ani zežloutnout. Odpoledne nás pak čekalo utkání v bowlingu aneb škubni si se zády těžkou koulí :-). Na dráze Štrajti+Zdenča kralovala Štěpánka (kam na to ta holka chodí? :-)), druhou dráhu Kozáků+sousedů(Láďa+Hanka) suverénně válcoval Míša. Večer pak proběhla válečná porada před nedělním kláním rodinných týmů = neoficiálním Mistrovstvím ČR rodinných štafet.
Kolem restaurace Monaco u Slatiňan už nebylo po sněhu ani památky. Ale zato vytrvale jemně pršelo :-(. Nicméně optimismus, že si zase po roce pěkně dohromady zazávodíme, převládal. No co nám taky zbývalo :-). A hlavně jsme měli pořádné zázemí - na elitní štafetu Zdenča-Štěpánka-Mišifka připadali hned tři koučové (Havíř, Pavla a Zuza) a navíc nám drželi pěsti i Kozákovi s Tečkou. Příprava se vyplatila. Zvládli jsme všechny nástrahy všech tratí: dvě měřítka (všichni), micro-o (Zdenča a Mišifka) a paměťák s volbou trati (Mišifka - zvolil na jistotu delší, ale jednodušší). Zdenča překvapivě předávala osmá, přičemž na trati stihla pokonverzovat s Fukejsem. Štěpánka excelentně rozdrtila všechny dědečky a vyslala hodně nervózního Mišifku na poslední úsek z vedoucí pozice! To rozhodilo nejen Mišifku ("Kde mám sakra ten průkaz?!"), ale i komentujícího Béďu ("To jsou fakt první?"), který nás dokonce zmínil i na svém populárním blogu :-). Za Mišifkou vybíhala spousta dobrých koní (naštěstí ne ti z nedalekých slatiňanských stájí), takže se na trati nenudil. Pravda, esa typu Lála či Rajmo na něj nepočkala, ale na medaili bylo blízko. Nakonec, po zdrcujícím finiši, z toho bylo i tak výborné 5. místo v kategorii OPEN (tj. nepardubické štafety), když mu Radovan zkušeně nasadil v cílové rovince hradecké ramínko :-). HIP HIP HURÁ!
Ještě nás čekal rodinný obídek, vysvitlo sluníčko a valili jsme domů. Fotečky ze Seče i z rodinek od těch, co fotili (doplněny fotky od Havíře).

Vzpomínka na slunečný podzim

2009-10-16T14:28:00.003+02:00

Venku už to vypadá na začátek pravé zimy :-(. Brno je sice jen studené a deštivé, ale hory včetně Vysočiny už hlásí první sněhové závěje. Aby alespoň z našich stránek sálalo trochu tepla, nabízím pohled na pár prosluněných fotek ze začátku září, které se mi dostaly do rukou až nyní. Zúčastnili jsme se vědecké konference u Nového Města na Moravě - Zdenča aktivně v rámci přednášek, Osinek dojel později potrénovat, poslouchat, podívat se na výlet, zahrát si minigolf a taky sebrat nějakou tu kešku (s kolegyní Věrkou jsme byli opět velice úspěšní). Bylo to fajn a navíc počasí vyšlo úžasně. Teď nás ty vzpomínky alespoň můžou hřát :-).

Klubové klání

2009-10-07T13:28:00.005+02:00

První říjnový víkend patřil opět mistrovství - tentokráte štafet a družstev. Tesla vyslala hned několik týmů, přičemž k početné kategorii veteránů se přidali muži v osvědčené sestavě Mišifka-Zdenál-Osin a dokonce si po dvou letech postup vyběhly i ženy (Kaška, Čelenka, Zdenča). Závody pořádal Jičín v lese Řáholci. Kromě Rumcajse s Mankou bylo v lese asi nejvíce ostružin (taky se běželo u Ostružna), popadaných stromů, vos, sršňů a závodníků. Tratě příliš pěkné nebyly, obzvláště v sobotu to byl trochu vopruz, nicméně kolektivní atmosféra při fandění dodala závodu veselý ráz.
Podrobné výsledky si můžete prohlédnout u pořadatelů - kluci potvrdili letošní formu a jen kousek jim chyběl k Top10 (12. místo a to se Osinek nechal na doběhu ofinišovat Koláčem), ženy s dvěma zasloužilými matkami dosáhly maxima v podobě 24. místa. Po hromadné večeři v táborové jídelně jsme brzo zalehli do chatek, protože a) v táboře zdechl pes, b) pekelně žraly muchničky, c) došel i burčák u Zlíňáků :-(.
V neděli jsme se přesunuli z tábora Sklář k chatě Homole, kde jsme se mačkali na kousku louky společně s dalšími stovkami závodníků. Nicméně elánu do souboje s únavou, časem, terénem, vosama a soupeři nám to neubralo. Družstvo ve složení Mišifka-Kaška-Zdenál-Čelenka-Plech-Zdenča-Osin sice zcela neplnilo předepsané kvóty, ale výsledné 12. místo je pro něj vynikající. Ostatně, takto jsme skončili i loni... Takže jsme byli maximálně spokojení.
Něco málo fotek od nás a z Kadeho stránek najdete tady.

KPČ ve Žlebech

2009-09-30T09:23:00.004+02:00

Po bajkách u Mimoně jsme se přesunuli na chatu na Seč, abychom využili pěkného počasí a odpočinuli si o svátečním pondělku. Dopoledne jsme Kozákům pomohli srovnat hromady dřeva na zimu, odpoledne jsme se vypravili na nedaleký zámek Žleby.
Zámek nebyl špatný, oplýval především spoustou brnění a loveckých trofejí včetně rohu bájného jednorožce (ve skutečnosti byl z narvala). Více nás ale nadchla přilehlá obora s bílými jeleny a spoustou dravých ptáků. A jelikož jsme akorát stihli přehlídku orlů a supů, bylo se skutečně na co koukat.
Fotečky najdete tady.

Mimo u Mimoně

2009-09-30T08:22:00.004+02:00

Drž se, ševče, svého kopyta... nebo budeš mít otisky zubů z talíře na lýtku :-).
Nicméně nám to nedalo a po pečlivém průzkumu bajkové termínovky jsme zvolili pohodové terény v bývalém vojenském prostoru u Mimoně, abychom si vyzkoušeli, jak se točí mapníkem na kole. No po pravdě - blbě. Hrozně to drncá, mapa se vám tam stejně nevejde a její překládání vás stojí neskutečně dlouhé vteřiny nebo i minuty, a když nejste zvyklí na nové nášlapy, furt se válíte v bahně nebo písku... :-).
Ale bylo to fajné :-). V sobotu se jelo mistrovství na klasice, my jsme ale mohli jet jen "nemistrovské" kategorie - Osinek H21B a Zdenča D21. V neděli pak byla trať krátká. Osinek se celkem cítil na dobrý výsledek a postup do Áček, ale oni to ti kluci na těch kolech asi perou hlava nehlava, takže z toho bylo "jen" pěkné 14. a 13. místo (v neděli to skoro mohlo být na velkou bednu, ale Osinek si v závěru tratě zdlouhavě přerovnával mapu v mapníku, načež zjistil, že už je tam stejně jen dojezd od sběrky...). Zdenča bojovala především s kolem a novými nášlapy - viz slova jedné zúčastněné v cíli: "Ty, Zdenčo, já jsem Tě v lese viděla dvakrát a vždycky jsi ležela na zemi..." :-) O vlastním nasazení svědčí fakt, že jen od nedělní sběrky do cíle (bylo to skoro kilák) ji předjely 4 závodnice! A to jsem si myslela, že jako jedu rychle :-). Výsledkem bylo uspokojivé 16. a 20. místo, zabahněné elasťáky, podřený loket a několik vpichů zubů z talíře v lýtku. Nicméně opakuji - bylo to fajné :-).
Jelikož bylo celou dobu krásné slunečné počasí, uskutečnili jsme v sobotu výstup na sopku Ralsko, která se impozantně tyčí hned nad Mimoní. Nahoře je zřícenina hradu a výborné výhledy do kraje. Však se pokochejte tady. Taky s námi šla jedna tajná osoba - pokud z náznaků poznáte, o koho jde, můžete si to ověřit zde, resp. tunaj (heslo je jméno dotyčného malými písmeny a bez diakritiky - kdo není orienťák, tak si nám o heslo může napsat :-)).