Hochschwab dobyt!

Hurá, prázdniny!

Zatímco si holky užívaly začátek prázdnin se skauty na táborech, s Vojtou jsme vyrazili k jižním sousedům zdolat vrcholky, které jsme si vyhlédli už na podzim. Tehdá se je nepovedlo dobýt kvůli velké vzdálenosti (z Burgeralmu na Hochschwab), respektive jelenům v říji (ferraty na Spielmauer).

Ani teď to ale nebylo jednoduché, protože když můžeš, tak musíš, a počasí neovlivníš... Rezervovali jsme si tedy přespání na chatě v údolí pod Hochschwabem (2277 m n.m.) a doufali, že děsivá víkendová předpověď nevyjde... V záloze jsme proto měli i alternativní výběh ze sedla Niederalpl na téměř dvoutisícový Hohe Veitsch. Nakonec ale počasí nebylo tak hrozné a i přes nulové rozhledy z hlavního vrcholu jsme vše zvládli dle plánu. Posuďte sami na fotečkách v komentovaném albu zde.

(zdolali jsme 1500 m převýšení k Voisthaller hutte)

(dobyli jsme mlhavý vrchol Hochschwabu - 2277 m n.m.)

(kochali jsme se okolními panoramaty vápencových skal...)

(...i barevnými kytičkami, o pozorování kozorohů, kamzíků a svišťů nemluvě)

(prolezli jsme jeskyní a po nebeském žebříku na Spielmauer - 1360 m n.m.)

Jaro

Stejně jako loni, i letos jsme jarní aktivity spojili s pohybem, abychom se přesunuli z města více do přírody. Oblíbenou výběhovou destinací zůstává Babí lom nebo Kuřimská hora, kam jsme párkrát zamířili nejen v zimě, ale proběhli jsme si i údolí Divoké Oslavy (foto). Samozřejmě jsme také zavítali na Seč, kde to na jaře jen kvete a o pohyb na vodě, okolo vody nebo ping-pongového stolu není nouze :-) (foto).

(oslava prvního máje kolem Oslavy)

Orienťáckou sezónu jsme zahájili tradičně na jihu ve Slovinsku, kam Vojta odjel dříve se skupinou žáků potrénovat v krasových terénech. S holčičkami jsme tam jeli jen na skok zúčastnit se víkendových závodů Lipica Open. Díky pěknému počasí jsme také mohli vylézt ferraty na Pleše, kam jsme loni jen vybíhali na vrcholový západ slunce. Tentokrát nás západ zastihl až při sestupu téměř u auta :-). Jak se nám dařilo na závodech a při lezeckých aktivitách, se můžete podívat zde.

(zdolat vrchol Gradiška Tura...)

(...se nám i přes vedro a saharský písek nakonec podařilo)

Na tradiční velikonoční soustředění jsme zamířili do jižních Čech k Číměři. I přes jednodenní deštivé počasí a náročnější ubytování v nevytápěných chatičkách se program vydařil. Okolní lesy jsou totiž nádherné a běhání v nich je radost. Získali jsme spoustu nových zkušeností s mapou a buzolou a podívali se na dost zajímavých míst. Fotodokumentace tady.

(jihočeské lesy jsou pohádkou pro orienťáky)

Následně jsme získané dovednosti zúročili v jarní části o-sezóny, kde se nám také dařilo. I když Miška začala běhat se staršími v kategorii D12, vedla si výborně a výsledkem je vyběhnutá licence B z jarního oblastního žebříčku. Na mimooblastních závodech si pak spravila chuť ve své kategorii D10 a posbírala několik cen a diplomů :-). Zuzanka se také odvážně pustila do vyšší kategorie D14, aby prosadila svoji mapovou techniku. V těžké konkurenci posbírala několik cenných umístění i zkušeností. Vojta si i přes zlomeninovou indispozici rovněž vyzkoušel vyšší kategorii. Nejprve získal titul mistra oblasti ve sprintu ve své kategorii H14, pak byl bronzový na mistrovství oblasti na krátké trati v H16, zkusil si první celorepublikové závody v H16A, kde na krátké trati bodoval 19. místem, a vrcholem byla účast na MČR na krátké trati, kde o místo nepostoupil do A finále a následně v B finále bral skvělé 7. místo (celkově 31.). A aby toho nebylo málo, na mistrovství oblasti štafet pomohl postoupit druhé teslácké dorostenecké štafetě H18 na MČR, když skončili třetí... Bohatá galerie ze závodů zde. A protože nejezdíme po republice jen běhat po lese, ale také za zážitky kulturními i přírodními, máme jich letos také dost. Čas na KPČ jsme měli na Béčkách v Hoštejně (foto), na Áčkách na Křivoklátsku (foto) i na MČR v Jizerkách (foto).

(nejen děti byly letos úspěšné)

Highlightem jarní sezóny ale byl štafetový závod 250 Českým rájem, kterého jsme se zúčastnili spolu s dalšími šesti Tesláky. Zážitky z denního i nočního pobíhání skalami Českého ráje byly parádní a výsledné 17. místo našeho smíšeného týmu je nad očekávání. Celou trasu jsme zvládli za 20,5 hodiny! Podrobnou fotodokumentaci, jak závod probíhal, si můžete prohlédnout tady.

(uběhli jsme 250 km Českým rájem)

Když je vám hic...

...myslete na kostky ledu, ať se vám uleví :-). Proto je nejvyšší čas naservírovat spoustu bílých nebo alespoň mrazivých obrázků... aneb co jsme dělali v zimě?

Sportovní aktivity byly (pominu-li běhání) tentokrát více běžkařské, i když na sjezdovky či snowboard jsme se také vypravili. S bruslením už to bylo slabší, neboť rybníky a přehrada zamrzali jen výjimečně a na krátkou dobu. Foto tady a ze zimních návštěv Ústupek zase zde. A nezastavily nás ani dvě snowboardové zlomeniny - Miščino zápěstí a Vojtova klíční kost! :-)

(všichni do stopy!)

Běhání jde naštěstí provozovat za každého počasí, a to jak s mapou a buzolou, tak bez nich. Krajinky a fotodokumentace z výběhů tady a z úspěšných štafet Krátký den zase tu.

(všichni do lesa!)

Jarní prázdniny jsme letos rozdělili na vícero zimních aktivit. Nejprve jsme vyrazili na běžky do Petříkova (foto), v týdnu jsme navštívili Sloupsko-šošůvské jeskyně s magickými průsvitnými krápníky (foto) a závěr týdne jsme strávili v Rakousku na sjezdovkách (foto).

(všichni do jeskyně!)

Vysvědčení!

Jak praví klasik: "Je to marný, je to marný, je to marný..." Už je zase další rok za námi... Završený 3x vyznamenáním, kupou jedniček ze ZUŠky a jednou absolventskou prací navrch... A od příštího roku válčíme na třech frontách... Zuzanka povýší na gymnazistku, Vojta si s ní mění místo na matematické škole a Mišku budou čekat první přijímačky...

A jak se dětem dařilo v jejich uměleckém rozletu? Posuďte sami v obrazové (i zvukové) dokumentaci zde. Jen nevím, po kom jsou tak šikovné? :-)

(...a hurá na prázdniny!)

Vánoce

Loni jsme (opět) museli být strašně hodní (= někdo strašně a někdo hodní :-)), takže na nás Ježíšek bohatě pamatoval, a to nejen dárky, ale i nezapomenutelnými zážitky. Obrazový záznam z adventního, vánočního, povánočního, silvestrovského i novoročního času v Brně i na Seči si můžete prohlédnout tady.

(advent v Seči)

(Vánoce v Brně)

(bruslení na přehradě)

(šifrovačka u Ohebu)

K veškerým darovaným radostem se dá zahrnout i netradiční předvánoční pobyt v Bormiu, na který se můžete podívat zde. Zimní dovolená se opět vydařila a děkujeme dětem, že se nakonec vyrovnaly s absencí na školních besídkách, lyžování si užily a míra brblání a protestů zůstala na relativně snesitelné úrovni :-).

(top lyžování)

(top snowboardování)

(top panoramata)

(i top běhání... nebo to bylo stop běhání? :-))

Ohlédnutí za rokem 2024...

...aneb co se ještě nedalo na web... Zde se můžete podívat na pár obrázků z tradičních oslav, kulturního a uměleckého vyžití (foto) a v neposlední řadě jsme strávili další rok s kočkou. Zkrátka, bylo veselo.

(přináším samé zajímavé vzpomínky)

PF 2025

Podzimní melancholie

Aby na nás nepadla, aktivně jsme jí čelili, a to různými způsoby: běháním a hledáním lampiónů (foto z podzimní o-sezóny zde), doprovázených výletováním v Jeseníkách i Beskydech (obrázky tady), ale i lezením a chozením po větších horách u jižních sousedů (momentky z Alp tu), no a v neposlední řadě i rodinnými setkáními, např. s husou v Pardubicích (foto). Hlavně nepropadat melancholii, vždyť slunovrat už se blíží...

(panoramata valašská)

(panoramata beskydská)

(panoramata alpská)

(panoramata pardubická)

Nastal mrazivý zimní čas...

...ideální pro hřejivé letní vzpomínky :-)

Aneb co ještě jsme stihli během letních prázdnin?

Holky zahajovaly tradičně dvoutýdenním skautským táborem. Zatím co si krevetka Miška odbývala premiéru na klasickém tábořišti v Čáslavicích u Třebíče (spolu s klučičím oddílem Orion), ovečka Zuzanka musela s oddílem Nikou z kapacitních důvodů zvolit jiné působiště a premiérově si vyzkoušeli pobyt na ostrově u Zruče nad Sázavou. Na fotodokumentaci nejen z tábora, ale z celého skautského roku, se můžete podívat zde (Miška) a tady (Zuzanka).

(Miška a Krevetky)

(Zuzanka a Ovečky)

Kromě skautských radovánek si holky letos užily i příměstské tábory. Miška si zvolila sporťáček s Liškou (Bystrouškou) v Bílovicích, při němž si vyzkoušela spoustu zajímavých sportovních aktivit (skákání v jump-parku, paddleboardy na přehradě či jeskynní průzkum). Na druhém příměšťáku si zase užila pohled na svět z koňského sedla na farmě v Senticích u Čebína. Zuzančin výběr směřoval spíše k tvořivým aktivitám, takže si vyzkoušela jemnou kreativitu na rukoděláku v Bohunicích a pak práci s různými materiály na Lipce u soběšického jezírka. Tam se vydal tvořit i Vojta a oběma se zajímavá, ale hlavně praktická díla vydařila (bedýnka, miska, škrabadlo pro Tečku, světélkující obraz či funkční solární větrák). Pár obrázků z příměšťáků si můžete prohlédnout tady. Všichni společně se pak zúčastnili orienťáckého táboro-soustředění v Českém ráji, které bylo nabité zajímavými i náročnými aktivitami - viz fotky.

(noční o-dobrodružství v Českém ráji)

Pobyt na Seči k prázdninám neodmyslitelně patří, a i když byl letos náš kalendář vytížený, i tak jsme se na pár dní k (nejen) vodním radovánkám dostali. Fotky tady. V Brně jsme sice díky příměšťákům trávili více času než obvykle, nicméně i tak jsme nelenili, jak je vidět z obrázků. Na kole jsme toho letos příliš nenajezdili, ale pár výletů, většinou spojených s brody, zábavným terénem, ale především se zmrzlinou :-), jsme absolvovali. Však koukněte.

(podvečerní radovánky na Seči)

No a co by to byly prázdniny bez o-závodů spojených se zajímavou KPČ (kulturně-poznávací činností). Takže jsme si vybrali Rumcajsovy míle ve skalnatém okolí hradu Valečova a pak Interkompas v jihočeském borůvkovém terénu. A že se nám dařilo jak hledání kontrol v lese, tak objevování zajímavých přírodních, historických i geografických zákoutí, si můžete prohlédnout zde.

(medaile jsme těžili v podhradí...)

(...i u nejsevernějšího bodu Rakouska)

ALPY aneb cesta na západ

Po loňské úspěšné cestě na sever jsme se letos rozhodli kočovnou dovolenou zopakovat, ale tentokrát jiným směrem. Jelikož nás nejvíce baví lozit po skalách a zdolávat kopce, rozhodnutí padlo na Alpy a dětmi dosud nepoznané Švýcarsko. No a protože Miška moc chtěla do Francie, odkud pochází tatínek její nejlepší kamarádky, i tento požadavek jsme do našeho itineráře zahrnuli...

Takže jsme nahodili na auto střešní stan, do auta namontovali skládací postel, vytáhli a oprášili krabice na věci, vyhnali z nich kočku, znovu je oprášili :-) a následně nabalili a mohlo se vyrazit. Letos nám počasí přálo ještě více než loni, takže jsme si putování, výletování, lezení po skalách i běhání na kopce, okolo jezer či s mapou užili až až. A ač jsme letos moře ani nezahlédli (teda až na to moře ledu v Chamonix - Mer de Glace), i tak došlo na občasné koupání ve více či méně studených jezerech a potocích. Každopádně se dovolená (opět) vydařila!

Schematická mapka našeho putování je níže (možná časem přibude i ta interaktivní jako loni), okomentovanou fotodokumentaci naleznete zde:

Začali jsme dlouhým přesunem přes Rakousko s mezizastávkou v Salcburku. První noc jsme ještě strávili v lese u našich jižních sousedů, pak jsme se ale přesunuli do švýcarských hor a užívali si jak pěší, tak běžecké, ale zejména ferratové výlety nejprve v okolí Berniny a Svatého Mořice a poté u Andermattu, vojenské základny ležící strategicky u soutěsky v centru Švýcarska nad legendárním Gothardským tunelem. Dalším delším přesunem přes vyhlášený Furkapass a následně po toku Rhony jsme se přemístili do vytoužené Francie pod samotný Mont Blanc. V Chamonix jsme strávili tři úžasné dny našlapané zážitky včetně výpravy do nitra ledovce. Následovaly kratší přesuny zpět přes dobrodružné ferratové zastávky, často spojené s padající, tekoucí nebo jen stojící vodou, a panoramatické výlety. Nevynechali jsme ani slavný Zermatt s výhledem na ikonický Matterhorn, jehož návštěva byla více než k nezaplacení :-). Cestou domů jsme nezapomněli na návštěvu Vaduzu, takže celkové letošní skóre v počtu navštívených zemí jsme oproti loňsku o jedno navýšili.

Výsledná bilance letošní dovolené tedy je: projeto 5 zemí (Rakousko, Švýcarsko, Francie, Lichtenštejnsko a Německo), vylezeno 8 ferrat, sáhnuto na 3 ledovce, absolvovány 2 o-tréninky, dobyt třítisícový vrchol Piz Trovat (3146 mnm), viděn nejvyšší vrchol Evropy Mont Blanc a jako bonus, ikonický Matterhorn.

(na Piz Trovatu)

(u Mont Blancu)

(u Matterhornu)

(na ferratě u vodopádu Bérard)

(v ledovci Mer de Glace)