Domácí aktivity...

 ...tvořivé aneb Vojtova tvorba.

(domek pro kočku)

...chlupaté aneb kočka domácí.

(Tečka domácí)

...a vypečené :-).

(opožděná svatomartinská husa...)

(...nám všem...)

(...moc chutnala :-))

Barevný podzim

Tak nás zase zavřeli do karantény! :-) Teda naštěstí (zatím) ne té, ze které se nesmí ani na krok z domu, ale zrušilo a zavřelo se kde co. Takže abychom se z toho všeho nezbláznili, nechali nám alespoň možnost vyrazit si do přírody. A to my zase jo. Navíc se letošní podzim obzvláště vybarvil, takže jsme s radostí prozkoumávali neznámé i známější zákoutí přírody. A kde jsme si užívali sluníčka, mlhy i tmy?

Objevili jsme Čertův hrádek, Výrovu skálu a Tetřeví studánku u Olomučan. (foto)

(sváča...)

(...a drink)

Navštívili jsme chatu tety Zuzy u Buchlovic a zdolali skálu Zbojník. (foto)

(barevné šípkové variace)

Prošli jsme skály nad řekou Jihlavou a zříceninu hradu Templštejn, kde jsme i natočili historický film. (foto)

(údolí Jihlavy...)

(...Templštejn...)

(...a filmové studio)

Oslavili jsme Helloween a zapálili svíčky o Dušičkách. (foto)

(strašidel se nebojíme)

Užili jsme si (nejen) pouštění draků na Seči. (foto)

(plná přehrada, slunce...)

(...a mlha)

Proběhli jsme se v oboře na Holedné a obdivovali novou rozhlednu. (foto)

(rozhledna jako dub)

Vyrazili jsme i do krasu zkontrolovat hloubku propasti Macocha a prozkoumat zříceninu hradu Blansek. (foto)

(nad propastí...)

(...a na zřícenině)

Zhodnocení sportovní sezóny

Letošní sezóna sice velkým akcím příliš nepřála, přesto jsme se po sportovní stránce vyžili dosytosti a zaznamenali četné úspěchy a pokroky.

YES2020! maraton

Kdo by to byl v lednu, kdy jsme se na něj hlásili, řekl, že to bude jediná dlouhodobě naplánovaná akce, která se uskuteční v původním termínu a rozsahu? Ale povedlo se, a tak jsme si v sobotu 22. srpna na trase z Ramzové přes Praděd na Skřítek dokázali, že na to máme :-). Za slunečného počasí jsme se kochali výhledy Jeseníků na Šeráku, Keprníku, Červenohorském sedle, Švýcárně, Pradědu, Ovčárně, Petrových kamenech, Vysoké holi, Jelení studánce a Ztracených kamenech. Osinek zvládl maratonskou trať 42 km ve svém nejrychlejším čase za 3 hodiny a 43 minut a obsadil parádní 8. místo mezi muži. Zdenča při své premiéře běžela o necelou hodinku déle za 4 hodiny a 36 minut a odměnou jí bylo 2. místo mezi veteránkami. Zážitky ovšem byly k nezaplacení :-). Fotogalerie zde.

(výborná předstartovní nálada na Ramzové vydržela až do cíle)

O-sezóna

Pro orienťáky bylo jaro ve znamení "rodinných" koro-tréninků umísťovaných doprostřed (zbytků) lesů, kde jsme pilovali techniku i manipulaci s přírodními materiály. Naše pokroky v o-technice jsme pak v létě zúročili při účasti na dvou vícedenních závodech - Grand Prix Silesia u Bohdanovic a Ceně východních Čech u Hajnic. Vrchol nastal v září, kdy proběhla jednoměsíční sezóna oficiálních závodů, z nichž se před nástupem druhé vlny pandemie stihla uskutečnit téměř všechna důležitá Mistrovství ČR - sprint a sprintové štafety, klasika, krátká trať a lesní štafety. Vzhledem k výjimečnému jednokolovému charakteru závodů bylo tentokrát výrazně těžší uspět v rozšířené konkurenci, ale poprali jsme se s tím statečně :-).

A jak se nám dařilo? Osinek vyhrál elitní mužskou kategorii obou vícedenních závodů, vybojoval parádní umístění v top10 na klasice (9.) a ve štafetách obsadil s Tesláky výborné 5. místo. Zdenča o prázdninách vyhrála GSPku a brala 5. místo na CVČ, top10 vybojovala i na klasice (7.) a krátké (8.) a těsně jí unikl na sprintu (12.), k tomu 7., resp. 11. místo v lesních, resp. sprintových štafetách s Teslačkami a Tesláky, takže maximální spokojenost. Nejvýraznější posun ale zaznamenaly děti. Vojta se pustil rovnou do samostatně běhající kategorie H10 (bez fáborků). Na GPSce obsadil překvapivé 2. místo, v silné konkurenci na CVČ skončil 10. a svůj poslední oblž sezóny dokonce vyhrál! Zuzanka sice ještě část sezóny oběhala spolu s Miškou v kategorii HDR s doprovodem, na posledních závodech se už ale také pustila do samostatné kategorie D10N (s fáborky) a dokázala najít všechny kontroly. No a babička Pavla? Ta zase drtila nejstarší veteránky rozdílem třídy a odnesla si tituly z klasiky i krátké trati. Posbírané fotky z o-závodů od různých autorů zde.

(malí o-hrdinové)

TT-sezóna

Zajímavou tréninkovo-závodní alternativou se nám pro letošek stala tzv. TrailTour (TT). Jde o systém různě dlouhých tras po celé ČR, které si každý mohl bezkontaktně oběhnout ve vymezeném období od května do října, a ze sdílených GPS záznamů se pak průběžně aktualizoval bodovaný žebříček. Kromě soutěže jednotlivců se body počítaly i do soutěže klubů. A Tesláci rozhodně nezaháleli. My jsme se také se zápalem zapojili a nakonec dokončili všech 50(!) etap. Skvělým výsledkem pro nás byla dvě bramborová místa mezi jednotlivci a druhé místo Tesly mezi kluby. Zde patří velikánské poděkování babičkám a tetě v Brně, na Seči, Olomouci/Buchlovicích, bez nichž bychom si některé vzdálené výlety nemohli dovolit. Ale někde jsme se "vyblbli" i s dětmi. Každopádně každá etapa byla něčím jedinečná či zajímavá, a to i ty, které bychom podruhé běžet nechtěli. Pár obrázků z letních a podzimních TT výjezdů najdete zde (o jarních už se psalo dříve) plus pár vybraných NEJ:

(nejkrásnější etapa - 26 km přes Králický sněžník)

(nejdelší etapa - 35 km po Rychlebských horách z Javorníku do Lázní Lipová)

(nejkratší etapa s pořádnou porcí schodů - 220 m podél Raškova můstku ve Frenštátě)

(nejvyšší počet schodů - Albertovy skály u Slapské přehrady)

(nejvyšší počet etap za jeden den - 6 kousků v Praze a okolí)

(nejvíce "naše" etapy - Kozákov u Koberov a Kozákova skála u Džbánu)

(nejvíce "babyfriendly" etapa - Lukov aneb hrad, skály a stromy)

(nejdeštivější etapa - kde jinde než u Hojné Vody)

(nejasfaltovější a poslední etapa - v Jičíně jsme dotočili 50ku)

Tečka II.

Když je krize, pořiďte si medvídka mývala... no tak toho jsme vyloučili, ale na Vojtíškovo dlouhodobé přání jsme rozšířili naši domácnost o dalšího plnohodnotného člena. Na počest první Osinkovy kočky se také jmenuje Tečka. A nutno říci, že je výrazně zábavnější než pakobylky :-). Snad nám pomůže rozehnat koronavirové chmury. Seznamte se zde:

(Tečka v pozici ON)

(Tečka v pozici OFF)

2. školní den...

aneb Zuzanka má 7 let!

Foto.

(malé slečny, balónky...)

(...a dort)

1. školní den

Tak nám to zase začalo... a u každého s novinkou... Vojta dostal do třetí třídy pana učitele, Miška nastoupila do předškoláčků, kteří se přejmenovali z Draků na Medvědy (nová paní ředitelka neváhá konat radikální změny), a Zuzanka si užila svůj první školní den. Nezbývá, než si přát, ať jsou všichni spokojení (a hlavně rodiče) :-)!

(poprvé do školy - a opět v dešti)

(slavnostní nástup)

(vzorný prvňáček)

Šumava 2020

Na druhou velkou dovolenou letošního léta jsme zamířili po třech letech opět na Šumavu, tentokráte do jejího srdce na Modravu, kterou známe spíše ze zimních radovánek. Areál penzionu U pstruha nám poskytl ideální turistické zázemí, kde nechyběla ani trampolína a rybníček s bobry. Většinu dne jsme ale trávili v přírodě a večer jsme usínali za intenzivního šumění Modravského potoka. Fotogalerie.

1. den: Cestou tam se zastavujeme u Lipenské přehrady. Jednak abychom dětem ukázali "české" moře, trochu se v jeho vodách ochladili, také si zaběhli jednu etapu TrailTour (TT) z Černé do Milné a dali si výborný oběd v Kovářově.

(ztraceni v moři)

2. den: Vyrážíme na první cyklovýlet směr Poledník. Rozhledna je sice z důvodu rekonstrukce zavřená, ale panoramata zůstávají a alespoň tam není tolik lidí. Všichni zvládáme prudký výšlap pod Oblík, na jehož vrchol docházíme pěšky. Jsou z něj úžasné výhledy a kolem plno borůvek (jako ostatně po celé Šumavě). Cestou zpátky zastavujeme u Javořího potoka na koupání a hledání zlata.

(vrcholovka na Oblíku)

(vrcholovka na Poledníku)

3. den: Dneska hurá na Březník! A to hned dvakrát! Ráno si to dáváme během po turistické značce přes Cikánskou slať (bez dětí), podruhé vyrážíme na kole po cyklostezce podél Modravského potoka v plné sestavě. Teda kromě dědy, který si dal 15km okruh již předchozí den, a dnes tudíž vyráží jen na Filipku. Na tu posléze také nakonec dojedeme přes Ptačí nádrž a Lovčí skálu a dáváme si pořádný nášup buchtiček s krémem. Odpoledne pak prozkoumáváme vodopády Filipohuťského potoka.

(Březník I)

(Březník II)

4. den: Zuzanka má svátek! A odpočinkový den. Volíme autoturistiku ke Kvildě na Jezerní slať, do naučného centra pozorovat rysi a jeleny a nakonec do vyhlášené pekárny na Kvildě.

(nejmrazivější místo Šumavy zalité sluncem)

5. den: Autovýlet na Gerlovu huť u Železné Rudy. Probíháme pěknou trasu TT po naučné Hadí stezce a přes rozhlednu na Pancíři. Poté si Hadí stezku v klidu projdeme všichni a vyřešíme zábavné úkoly. Cestou zpět se zastavujeme v Srní u naučného centra s vlky.

(Hadí stezka - splněno)

(naučná stezka aneb viděti vlka - splněno)

6. den: Opět cyklovýlet. Tentokráte kolem plavebního kanálu Vchynice-Tetov, který se odděluje z Vydry u hradlového mostu na Rechlích a vede až do Srní. Celou dobu je to příjemně z kopce, takže po dobrém občerstvení v Srní u hasičů musíme šlapat pořádně do kopce. Ale nakonec všichni zvládáme i prudkou šotolinovou Hakešickou cestu k Tříjezerní slati. Koupání v potu je odměněno pozorováním masozřavé rosnatky - konečně! Začíná bouřit, ale to nás neodradí od dalšího koupání v Javořím potoce. Nicméne na Modravu dojíždíme v husté bouři s kroupama a jsme rádi za teplé vykoupání ve sprše.

(hradlový most Rechle)

(Tříjezerní slať)

7. den: Po bouřkách dáváme přednost pěším aktivitám. Ráno si probíháme malebný okruh Modrava-Filipova Huť-Horská Kvilda-Hamerský potok-Antýgl-Modrava, všichni pak vyrážíme po romantické červené značce nad řekou Vydrou k Rechlím, kde se přeci jen ještě jednou koupeme ve Vydře. Zpátky pak volíme přírodní naučnou stezku kolem řeky. Úspěšně absolvovaný týden zakončíme v kavárně Na soutoku kávičkou a dobrotami.

(u studánky nad Modravou v plné sestavě)

(dobrodružství kolem Vydry)

8. den: Začíná pršet, jedeme domů... Ještě se zastavujeme v dalším naučném centru, tentokráte na sovích voliérách u Borových Lad. A pak už ahoj Šumavo! Bylo tu fajn...

Prázdniny v plném proudu...

... jsme trávili různě. Vojtíšek na sportovním táboro-soustředění s oddílem kung-fu na Blatinách, holky s tetou Zuzou, kočkama a strejdou Přemou zase na chatě v Buchlovicích (foto). Rodiče vydělávali na chleba (a další dovolenou :-)), ale také běhali, kde se dalo. A na Seč jsme pak odjeli všichni a bylo tam tradičně prima. Foto.

(kurz kung-fu na Blatinách)

(kurz domácích prací v Buchlovicích)

(kurz vodních aktivit na Seči)

(kurz naučný a sokolnický ve Žlebech)

(kurz historický na Strádově)