Na podzim končí sezóna sportovní a začíná sezóna rýmičková. Víkendy se tudíž nesou v poklidnějším duchu, a pokud nechrchláme moc, vyrážíme (dle počasí) na kratší výlety do přírody. Oblíbenými destinacemi bývají hrady, rozhledny či zajímavé vrcholy. Nebo jdeme alespoň pouštět draky. Obrazová dokumentace z Pernštejna a dalších výletů.
Ano, i letos jsme se zúčastnili řady orientačních závodů. Tentokrát jsme se ale zaměřili na kvalitu z hlediska rodinné spokojenosti a dokonce v několika případech došlo i na v posledních letech opomíjenou KPČ (= kulturně-poznávací činnost). Navíc nám na většině závodů vyšlo počasí (oproti loňsku, kdy jsme zmokli téměř na všech hlavních závodech), takže průběh sportovní sezóny hodnotíme maximálně kladně.
A dařilo se nám i výsledkově. Zuzanka s Vojtíškem se výrazně zlepšili v práci s mapou, Miška absolvovala své první závody (někdy i celé), Zdenča s Osinkem statečně bojovali ve velké konkurenci na mistrovstvích republiky v hlavních kategoriích, sbírali medaile na závodech úrovně B a z veteraniády týmů si odvezli tituly mistrů. Titul v jednotlivcích tak tradičně zachraňovala babička Pavla :-).
Obrazové střípky z některých závodů naleznete zde.
Prázdninový pobyt v Buchlovicích už se také začíná stávat tradiční. Když už se holčičky strejdy Přemy nebojí a teta Zuza se zase nebojí, že jí chatu nezboříme, rádi na Trnávky zavítáme. Aktivity jsme si užívali podobné jako na Seči, jen kola jsme tentokrát nechali doma. Foto.
Nebylo by to správné léto, kdybychom si ho nemohli užít na Seči. Prázdninový pobyt byl tradičně prošpikován všemi možnými aktivitami: výletními, cyklistickými, lezeckými, hledacími, naučnými a především koupacími. Foto.
Děti vylezou na cokoliv - na kameny, skály, stromy, lanové překážky... občas i na nervy :-). Letos přibylo aktivit s úvazkovým lezením, kde se vyřádil nejen Vojta, ale i Zuzanka s Miškou, pokud nevypadly z úvazku či helmy.
Kde jsme teda všude lezli?
Tábor pod lany
Jeden z Vojtových příměstských táborů se uskutečnil v Lanovém centru Proud na Lesné. V duchu zimní olympiády si tam nejen zalezl, ale vyzkoušel i jiné aktivity včetně bobování na suchu. Na den lezení s rodiči jsme se mohli do zdolávání vzdušných překážek zapojit i my (a Zuzanka). Foto.
Chceme-li se s dětmi podívat někam dál, musíme je vyvézt. Ač nejsme žádní velcí bikeři, pokud to jde, volíme kolo. Vojta už šlape sám (občas do kopce na gumě), Zuzanka také, ale pokud je to dál než do cukrárny v Řečkovicích (= skoro vždy), tak raději ještě na tyči, no a Miška... ta se veze u mámy v sedačce. Z čehož vyplývá, že takové výlety nebývají (fyzicky) úplně zadarmo :-).
Letos jsme tedy vyjeli navštívit:
Kukuřičné bludiště
Přes letiště do Bystrce to pěkně svištělo z kopce. V kukuřici jsme se naštěstí neztratili a našli skoro všechna schovaná písmenka, z nichž jsme vyluštili ekologicky zaměřenou tajenku. Výšlap zpět už šel trochu ztuha, ale zvládli jsme to všichni včetně babičky. Foto.
Naše letní aktivity můžeme rozdělit do několika tematických skupin: výletní, naučné, cyklistické, koupací, poznávací, lezecké, závodní, hledací (ovečky)... Často šlo samozřejmě o jejich kombinaci, jako třeba při pobytu na Seči, v Chorvatsku či v Buchlovicích.
Mezi zvídavé aktivity můžeme zařadit třeba:
Dinopark
ZOO a DinoPark ve Vyškově byl jasným trhákem. Děti byly nadšené. Miška se bála jen trochu, Zuzanka víc a Vojta si připravil seznam dinosaurů, které musí vidět. Foto.
Slavit se začalo za letních teplot již v květnu. Nejprve proběhla vystoupení ve školce - maminkám přáli Dráčci i Koťátka, pak se rozdávalo vysvědčení v Tanečkách (Zuzanka), Miška zvládla závěrečné vystoupení s Yamahou a nakonec to nejlepší - Vojta byl pasován na školáka. Foto.
Repete dovolené z loňského září se vydařilo. Destinace zůstala stejná - prostorný apartmán v resortu Malinská na ostravě Krk, ale některé detaily byly jiné:
- průměrná teplota se pohybovala o cca 5-10 stupňů výše
- dešťové kapky spadly jen párkrát a krátká bouřka se přehnala jednou, přičemž nám pomohla zkrátit čekací dobu v pizzerii tím, že vyhnala další čekající :-)
- množství rekreantů v oblasti narostlo, ale naštěstí ne neúnosně, a na "naší" pláži jsme si místo vždy našli
- Vojtíšek už plaval a šnorchloval zcela sám
- společnost nám tentokrát nedělala babička s dědou, ale kamarádi Fukátkovi, což především našim dětem přineslo spoustu (dobro)družných zážitků
- byli jsme u toho... jak Chorvaté prožívali spanilou jízdu svého fotblového týmu na mistrovství světa, jejich oslavy byly opravdu bujaré; a fandili jsme jim až do finále
Absolvovali jsme aktivity jak ty osvědčené z podzimu (cyklovýlety na vzdálenější pláže, výlet ponorkou, návštěvu historického městečka Krk a tropického akvária), tak i některé nové: výlet lodí na ostrov Cres, návštěvu terária, vodních atrakcí a samozřejmě koupání, koupání a koupání. A lovení rybiček a mořských ježků.
Komentovaná fotogalerie zde.
Chladné období na konci března nás přinutilo zahřívat se pohybem (za kamna přece nevlezem, že), a to nejen během, ale i prací na zahradě či lezením na cokoliv. Fotky z předvelikonoční Seče zde.
Opožděná zima zapříčinila silně mrazivé teploty i v počátku prvního jarního měsíce. My jsme se ale nedali ledovým počasím odradit, za kamna jsme nevlezli a raději vyrazili do přírody.
Nejprve nás Plech pozval na netradiční narozeninovou oslavu v pohybu - aneb každý jeho prožitý rok jsme oslavili uběhnutím jednoho kilometru. A tak jsme odjeli vlakem z KrPole do Říkonína a vydali se společenským klusem zpět do Brna, přičemž jsme navštívili několik zajímavých míst a vrcholů. Vyběhli jsme na Pasník, Výrovku, Sokolí a pod Trnůvku, kochali jsme se zamrzlou přehradou pod hradem Veveří. Výborný catering nám po cestě zajišťovala Marmi s Johankou, takže díky chlebu se sádlem, čokoládě a teplým i iontovým nápojům jsme místo původně plánované Veverské Bitýšky, resp. hradu Veveří nakonec doběhli až do Rozdrojovic. No a odtamtud už to bylo do KrPole téměř co by kamenem dohodil, takže nakonec jsme se přes Medlánecké letiště doplahočili až domů a úspěšně tak dokončili celou čtyřicítku. Foto.
