Když holky odjedou na tábor, je to ideální příležitost vyrazit za pořádným sportovně-turistickým výkonem. Loni jsme zdolali Hochschwab, letos padla volba na slovinský Triglav. Jednak nás zasněžený masiv Julský Alp každoročně dráždí cestou z Lipice a pak to letos logisticky navazovalo na Vojtův pobyt na pětidenních v Itálii. Takže jsme vypravili Zuzanku ke skautům na nádraží (Miška už mezitím na táboře pobývala), sedli do auta tradičně upraveného na spaní a vyrazili k Villachu, kde jsme čekali, až nám Hajousek přiveze Vojtu. Tímto Hajouskovi moc děkujeme za bezpečnou dopravu i celý Vojtův pobyt v okolí Paso del Tonale :-). Čekání na Vojtův příjezd jsme si zpestřili výběhem na Dreilandereck neboli Trojmezí.
Pro vlastní výstup na nejvyšší horu Slovinska jsme si naplánovali jeden den. S počasím je to vždy loterie, ale tentokrát jsme měli štěstí (na rozdíl od loňského pršivě-mlhavého Hochschwabu) a avizované odpolední bouřky se nakonec nekonaly. Takže jsme zvládli jak dobýt Triglav, tak ještě bonusovou Malou Rjavinu, což v součtu činilo cca 2,5 tisíce metrů převýšení (nahoru, ale i dolů!). Výlet to byl ale parádní. Druhý den už jsme jen lehce vyběhli k atraktivnímu vodopádu a zalezli si na dvou vodopádových ferratách. Obrazová fotodokumentace z krátké, ale výživné dovolené tady.
