Vojtův první zoubek

... a dostal jsem kartáček... :-)

5 měsíců

Abyste věděli, odkud vítr vane :-)

Souboj na klasice...

... těsně vyhrál Osinek. O jedno místo. 11. x 12. :-)
Do Bečova nad Teplou nás lákal především lukrativní terén, proto jsme si nechtěli mistrovství na klasice nechat ujít. Jen jsme měli trochu obavu, jak Vojta zvládne tak dalekou cestu. A to jsme netušili, že zpátky bude ukrutně dlouhá...
Veliké díky patří babi a dědovi ze Seče, kteří nás doprovodili a pomohli nejen s hlídáním Vojtíka. DĚKUJEME!
Sobotní kvalifikaci jsme zvládli bez ztráty kytičky :-). Zdenče se dokonce povedla, díky tradičně nevyrovným skupinám, mladická nerozvážnost vyhrát rozběh. (Kdo by to byl řekl na 188. místo v rankingu, když dle Bédi 200. stejně nemá šanci postoupit do A-finále :-)) Navíc to byl rozběh C, což znamenalo osamocený běh na konci startovního pole s vyhlídkou zabaleného cíle při doběhu (o délce přes 10km ani nemluvě).
Slunečné sobotní odpoledne jsme završili prohlídkou zahrad u Bečovského zámku a hradu.
V neděli bohužel vyšla rosničkářům předpověď a od rána pršelo. K tomu jsme identifikovali defekt na zadní pneu :-(. Při přesunu na shromaždiště nás pořadatelé odklonili parkovat zpět do Bečova kvůli bouračce. Auta jsme s malou dušičkou nechali u Sparu vedle podezřelé skupinky neskutečně ožralých týpků. Pak se Vojtovi v kočárku nelíbilo. A začalo lít... Zdenča už pomalu vytahovala ručník k hození do ringu, ale doprovodné komando ji nakonec přesvědčilo k nástupu na start. Přestalo lít a už jen poprchalo. A tak jsme s Vojtou vyrazili do karantény. Výsledek už víte (viz výše). Všichni tři jsme byli spokojení: Osinek běžel pěkný závod, Zdenča to uběhla a Vojta nehladověl :-). Tratě byly příjemné a jediný výšlap po diváckém úseku se dal přežít.
Zato cesta zpátky byla hrozná, ale skončila ještě v neděli. Po neúspěšném hledání otevřeného pneuservisu jsme pokračovali osmdesátkou až do Brna :-(. Naštěstí Vojta vytuhl už před Prahou a nevzbudil ho ani kamion, co nás vytroubil z odstavného pruhu.
Fotečky od fanoušků tady.

Vojtova první konference

Všestranné zaměření je třeba rozvíjet odmalička, takže jsme se vydali na tradiční fyzikální konferenci (Symposium on Physics of Switching Arc) k Novému Městu na Moravě, na SKI Hotel. Zejména díky lokalitě nešlo účasti na konferenci odolat. Vojta jakožto nejmladší účastník si užil zejména neoficiální konferenční výlet na čerstvém vysočinském vzduchu (fotky zde). Večer pak taťka Osin poctivě hlídal, aby mamka Zdenča mohla odborně diskutovat (nejen) o problematice plazmatu :-).
Oficiální fotky se snad ještě objeví.

Vojtova první bedna

Uplynulý víkend patřil po dlouhé době zase závodům. Páteční mistrovství ve sprintu jsme sice racionálně vynechali (Osinek se na sprintování po boskovické dlažbě necítil a Zdenča neměla na start nárok), na klasiku a krátkou u boskovické nádrže jsme už vyrazili v tradiční rodinné sestavě.
Sobotní náročná klasika notně prověřila naše prázdninové nabírání sil. A tradičně jsme dopadli dobře :-). Babička Pavla vyhrála. Zdenča byla těsně druhá v Áčkách. Osinek dlouho bojoval o bednu, nakonec bral top 10. Štěpánka se neztratila. Havíř se i přes pád ze srázu vrátil celý (i když přes start). Zuzu píchly na startu jen tři vosy :-). A Vojta vydržel trpělivě čekat na mlíčko.

Nedělní krátká byla kvůli kopcům, šutrům a napalmu rovněž výživná. Navíc se časy v průběhu závodu dost urychlovaly díky vyšlapávajícím se chodníčkům, což pocítila zejména červená elitní skupina startující na začátku. I tak jsme zaznamenali pěkné výsledky. Zdenča se sice hrdinně přihlásila do elity, ale kvůli fatálnímu propadu v rankingu se musela opět spokojit s Áčkem (fakt, že přihlášení reproši nakonec nestartovali, může akorát ... zamrzet). Nicméně se jí opět dařilo, a Vojta tak mohl zamávat fanouškům v Tesláckém dresíku z nejvyššího stupínku. Babička Pavla potvrdila podzimní formu druhým místem. Osinek musel šlapat :-). Štěpánka ne :-)). Zuze už bylo na startu bez vos veseleji. Havíř fandil. A Vojta dostal pořádně naštěrchaný koktejl :-).
Pár obrázků je tradičně zde.