8 měsíců

= 8 zubů... a 77 cm

Okurková sezóna

Krom toho, že se blíží Vojtovy první Vánoce, se u nás nic zvláštního neděje. Anebo když už jo, foťák pro změnu zůstává ve skříni. Pro oživení je tu tedy alespoň pár ilustračních obrázků z domácí atmosféry...:-)

Pečení...

...vaření jsme poslední dobou v Petřkovicích. Navíc se peklo i tradiční cukroví. Tentokráte bude nejen chlupaté (autor Terezka), ale i oslintané (autor Vojta) :-).
Havířovy série Vojtových pokroků jsou tady.

7 měsíců

Listopad na Seči

O prodlouženém víkendu jsme opět vyrazili za rodinou, tentokráte ale na druhou stranu - k Sečské přehradě. Na chatě u Kozáků bylo útulno, kamínka pěkně topila, babi výborně vařila, děda drandil s kočárkem a Vojta se seznamoval s kočkou Tečkou. Výlet do Pekla byl taktéž fajný.
Obrázky Vojtových pokroků a spadeného listí zde.

Petřkovice pod pokličkou

aneb někdy je lepší ostravský smog než vrtání a všudypřítomný polystyren...
Jelikož nám v Brně zateplují barák, prchli jsme s Vojtou na další prázdniny za babi a dědou do Petřkovic. Jako obvykle tam bylo moc fajn, a pokud sousedi nepálili listí, na zahradě se dalo i dýchat. Místo vrtání akorát štěkal pes a do kočárku padalo jen listí.
Jeden den za námi přijeli i druhá babi s dědou, tak to bylo príma.
Fotodokumentace tady.

Oddíloví vícemistři

Oddílové zakončení bylo velkolepé. Krásný terén u VelMezu, solidní počasí, chutná kuchyně, vstřícný personál, báječné dorty a medaile, veselý večírek a necelá stovka kosů...
Tituly z loňska jsme neobhájili, ač nasazení bylo usilovné. Ale k dortu jsme se stejně propracovali :-).

(foto Marmi)

Rodinné štafety

Tento vrchol jsme samozřejmě nemohli vynechat, vzláště když se opět zamířilo na Vysočinu, do Svratky. Rodinnou sešlost jsme zahájili tradičně již v sobotu. Výlet na Zkamenělý zámek byl v příjemném pozdně babím létě pohodový a energii naplňující. Ubytko v bungalovech u hotelu Svratka ani kávička a večeře v hotelu nemělo chybu.
V mrazivém nedělním ránu jsme pak vystartovali do 19. ročníku rodinných štafet obhajovat loňská prvenství... Opět jsme nasadili dva týmy, jen s malinko upravenou sestavou. Vzhledem k tomu, že byly přihlášeny holky Knapovy a Kosovy, strategicky jsme vypustili útok na prvenství v této kategorii a soustředili se na OPEN = nepardubické týmy. Naopak Máslo z Hradce zase nepřijel, takže nejstaršího účastníka jsme měli v kapse. A jakže jsme teda běželi? Staří Kozáci = Zdenča, Pavla, Osinek a Štrajti = Štěpánka, Zuza, Mišifka. Všichni bojovali statečně a naše červená trička byla na sjezdovce krásně vidět :-). Navíc nás podporovali tradiční fanoušci ze Seče, Havíř a Vojta. Nakonec se mise zdařila a v napínavém závěru obhájil první tým vítězství! Čtvrté skončily čínské lišky a 27. druhý tým. Z vyhlášení jsme si tak mohli odvézt plný kočárek dobrot :-).
Díky pořadatelům za tradičně supr závody a rodině za statečné výkony.
Mix fotek od rodinných příslušníků tady.

Půlrok

8kg a 71cm

Vojtova první medaile

aneb zlato chutná skvěle :-).
Další krátké prázdniny v Petřkovicích s příchutí perfektního babího léta jsme zakončili na Oblži ve Fulneku. Osinek prostor krásně zmapoval, Jiřinka pomáhala Oderákům pořádat, Míša jezdil s kočárkem, Staří závodili a všichni si pak dali grilované masíčko či klobásku. Úspěchy se opět dostavily: Havíř stihl limit a nebyl poslední, Pavla brala stříbro a Zdenča dokonce zlato, které Vojtovi moc chutnalo :-).
Fotodokumentace zde.

Vojtův první zoubek

... a dostal jsem kartáček... :-)

5 měsíců

Abyste věděli, odkud vítr vane :-)

Souboj na klasice...

... těsně vyhrál Osinek. O jedno místo. 11. x 12. :-)
Do Bečova nad Teplou nás lákal především lukrativní terén, proto jsme si nechtěli mistrovství na klasice nechat ujít. Jen jsme měli trochu obavu, jak Vojta zvládne tak dalekou cestu. A to jsme netušili, že zpátky bude ukrutně dlouhá...
Veliké díky patří babi a dědovi ze Seče, kteří nás doprovodili a pomohli nejen s hlídáním Vojtíka. DĚKUJEME!
Sobotní kvalifikaci jsme zvládli bez ztráty kytičky :-). Zdenče se dokonce povedla, díky tradičně nevyrovným skupinám, mladická nerozvážnost vyhrát rozběh. (Kdo by to byl řekl na 188. místo v rankingu, když dle Bédi 200. stejně nemá šanci postoupit do A-finále :-)) Navíc to byl rozběh C, což znamenalo osamocený běh na konci startovního pole s vyhlídkou zabaleného cíle při doběhu (o délce přes 10km ani nemluvě).
Slunečné sobotní odpoledne jsme završili prohlídkou zahrad u Bečovského zámku a hradu.
V neděli bohužel vyšla rosničkářům předpověď a od rána pršelo. K tomu jsme identifikovali defekt na zadní pneu :-(. Při přesunu na shromaždiště nás pořadatelé odklonili parkovat zpět do Bečova kvůli bouračce. Auta jsme s malou dušičkou nechali u Sparu vedle podezřelé skupinky neskutečně ožralých týpků. Pak se Vojtovi v kočárku nelíbilo. A začalo lít... Zdenča už pomalu vytahovala ručník k hození do ringu, ale doprovodné komando ji nakonec přesvědčilo k nástupu na start. Přestalo lít a už jen poprchalo. A tak jsme s Vojtou vyrazili do karantény. Výsledek už víte (viz výše). Všichni tři jsme byli spokojení: Osinek běžel pěkný závod, Zdenča to uběhla a Vojta nehladověl :-). Tratě byly příjemné a jediný výšlap po diváckém úseku se dal přežít.
Zato cesta zpátky byla hrozná, ale skončila ještě v neděli. Po neúspěšném hledání otevřeného pneuservisu jsme pokračovali osmdesátkou až do Brna :-(. Naštěstí Vojta vytuhl už před Prahou a nevzbudil ho ani kamion, co nás vytroubil z odstavného pruhu.
Fotečky od fanoušků tady.

Vojtova první konference

Všestranné zaměření je třeba rozvíjet odmalička, takže jsme se vydali na tradiční fyzikální konferenci (Symposium on Physics of Switching Arc) k Novému Městu na Moravě, na SKI Hotel. Zejména díky lokalitě nešlo účasti na konferenci odolat. Vojta jakožto nejmladší účastník si užil zejména neoficiální konferenční výlet na čerstvém vysočinském vzduchu (fotky zde). Večer pak taťka Osin poctivě hlídal, aby mamka Zdenča mohla odborně diskutovat (nejen) o problematice plazmatu :-).
Oficiální fotky se snad ještě objeví.

Vojtova první bedna

Uplynulý víkend patřil po dlouhé době zase závodům. Páteční mistrovství ve sprintu jsme sice racionálně vynechali (Osinek se na sprintování po boskovické dlažbě necítil a Zdenča neměla na start nárok), na klasiku a krátkou u boskovické nádrže jsme už vyrazili v tradiční rodinné sestavě.
Sobotní náročná klasika notně prověřila naše prázdninové nabírání sil. A tradičně jsme dopadli dobře :-). Babička Pavla vyhrála. Zdenča byla těsně druhá v Áčkách. Osinek dlouho bojoval o bednu, nakonec bral top 10. Štěpánka se neztratila. Havíř se i přes pád ze srázu vrátil celý (i když přes start). Zuzu píchly na startu jen tři vosy :-). A Vojta vydržel trpělivě čekat na mlíčko.

Nedělní krátká byla kvůli kopcům, šutrům a napalmu rovněž výživná. Navíc se časy v průběhu závodu dost urychlovaly díky vyšlapávajícím se chodníčkům, což pocítila zejména červená elitní skupina startující na začátku. I tak jsme zaznamenali pěkné výsledky. Zdenča se sice hrdinně přihlásila do elity, ale kvůli fatálnímu propadu v rankingu se musela opět spokojit s Áčkem (fakt, že přihlášení reproši nakonec nestartovali, může akorát ... zamrzet). Nicméně se jí opět dařilo, a Vojta tak mohl zamávat fanouškům v Tesláckém dresíku z nejvyššího stupínku. Babička Pavla potvrdila podzimní formu druhým místem. Osinek musel šlapat :-). Štěpánka ne :-)). Zuze už bylo na startu bez vos veseleji. Havíř fandil. A Vojta dostal pořádně naštěrchaný koktejl :-).
Pár obrázků je tradičně zde.

4 měsíce

Letí to :-)... 7,2 kg, 64 cm

Přidány nové fotky - návštěva ze severu Moravy.

Narozeniny 60+70

Bylo to jak jinak než veselé :-).

Pár vypečených fotek z velkolepých oslav na Seči zde - aktéři snad prominou :-).

Soustředění v Petřkovicích

Zatímco se taťka Osin věnuje pracovně-sportovním aktivitám ve Stavangeru, mamka Zdenča s Vojtou tradičně odjeli načerpávat energii k babi a dědovi do Petřkovic. O sportovním charakteru pobytu nemůže být pochyb :-). Zdenča už se zvládla poklusem podívat dále než jen na Landek, Vojta odboural moment překvapení z překulení a začíná žužlat i jiné předměty než jen svoje prstíky.
Průběžně doplňovaný obrazový záznam včetně oblíbené série na dece zde (13.8. přidány nové fotečky). Pár snímků z výletu na Hukvaldy je zase tady.
Další výlet byl do Komenského sadů.
Návštěva u Huga a Lucky ve Slavíči tu.

Mezi námi děvčaty :-)

aneb poznej rozdíl 3 měsíců...

Návštěva u Procházků a pár fotek tříměsíčního Vojtíka tady.

3 měsíce

Aktuální míry: 6,6 kg, 60 cm

Konečně mě rodiče vyvezli v autosedačce a mám pořádný výhled.

Petřkovické momentky od Havíře zde.

Vítězný Botas

Letošní Botas byl netradiční. Především - nelilo. Pár kapek spadlo pouze v pátek odpoledne (když přijeli Schwabovi :-)), jinak panovalo uspokojivé azuro. Netradičně jsme také nekempovali, ale raději volili zázemí penzionu Later (nebo také Náš sen). Vojtovi se tam líbilo (především fialovo-zelené závěsy) a nám také. Pan Brand nám připravil i výbornou večeři v česko-holandském stylu. Pivo bylo naštěstí české, včetně švestkového Bernarda.
V lese se nám dařilo, výsledkem čehož byly tři zlaté... Tradičně vyhrála babička Pavla a Osinek, netradičně pak i Zdenča. Havíř statečně došel a Vojta pilně fandil. Mlíčko se mu dostalo včas, i když asi o trochu více našlehané :-).
V sobotu odpoledne přijeli i Kozákovi, takže jsme vyrazili k prameni Chrudimky. Kočárek sice dostal na kamenité cestě trochu zabrat, ale výlet to byl fajný.
Pár fotek od různých autorů zde.

Prázdniny na Seči

Byl to pohodový sváteční týden... Vojta i my jsme si ho moc užili. Zázemí na chatě bylo báječné, přehrada už se trochu zelenala, bazén byl studený tak akorát :-), zrály maliny a babičky a dědové si užívali malého Kozáčka.
Na závěr si taťka Osin odskočil se strejdou Zdenálem na maraton do Stolových hor. Kromě silných zážitků v krpálech mezi skalami si odnesli pěkná umístění - Osin v průběhu atakoval bednu, nakonec z toho bylo 6.místo. Zdenál byl v chlapech 10., ale hádejte, kdo ho předběhl :-).
Fotky ze Seče tady, z maratonu od Zdenála zde.

Kdo si hraje, nezlobí :-)

2 měsíce

Dostal jsem dudlík...

Samčanka

Abychom si ještě do prázdnin užili orienťácké sezóny a zároveň spojili příjemné s užitečným, vypravili jsme se opět na sever Moravy. Návštěvu Petřkovic jsme zkombinovali s dvojzávodem v Beskydech u Starých Hamrů.
Na Samčance Zdenča běžela jeden ze svých prvních závodů, když jí bylo asi šest let. Je zajímavé, že sobotní mapa se od té předchozí příliš nelišila :-). Pro závod na klasické trati to ale příliš nevadilo (i když ty chybějící srázy by v mapě bodly). V neděli se běžela krátká trať v jižní části přemapované panem Sikorou, takže se už kontroly (až na vyjímky) nacházely snáze.
Výsledkově jsme byli úspěšní. Babička Pavla po oba dny zvítězila a Osinek bral stříbra. Zajímavé je, že na poloviční trati dostal od Binga kládu dvojnásobnou. Zdenča v sobotu zvolila raději trať příchozích a došla si pro třetí místo, v neděli už si troufla na baby a skončila kupodivu šestá (asi zkušenosti :-)). Zuza mapovala nezmapované srázy a nebyla poslední. Havíř oba dny došel, přičemž v sobotu vydržel v lese přes dvě hodiny.
Závody to byly fajné, horská panoramata taktéž (zvláště výhled ze sobotního startu) a i to počasí nakonec přálo. Něco málo z dokumentace zde, včetně Petřkovických momentek.

Směr Nesměř

Vrcholem jarní části o-sezóny je tradičně mistrovství na krátké trati. Tentokráte jsme se do Nesměřského údolí u Velkého Meziříčí vydali v hojném počtu. Vojta zvládl svůj první větší výlet mezi orienťáky statečně, mimo jiné díky zázemí v baníkovské chatce. Tetám, strejdům, babičkám a dědečkům se ukázal jako hodný fanoušek taťky Osinka. Ten těsně postoupil do A-finále, kde skončil na čestném místě v půli startovního pole. Mamka Zdenča raději držela zásobovací hlídku a do lesa se podívala jen na skok s mapou příchozích. Havíř v neděli nestihl limit (ale došel celý), a tak čest rodinných barev zachraňovala tradičně babička Pavla bronzovou medailí.
Pár fotek za závodního víkendu je zde.
Jako bonus přidáváme pro babičky a dědečky něco z večerního povídání.

Sportovní víkend

V sobotu jsme s Vojtou vyrazili na první regulérní závod. Pravda, napalm v okolí Palačáku nebyl zcela výherní - zde se ukázala prozíravost volby kategorie P, která to naštěstí měla po cestách :-). Ale konečně se do lesa mohla podívat i Zdenča. Ač Osin startoval první, šlapal vysoké kopřivy a pohledal pár ne zcela přesně umístěných kontrol, vyhrál. A Vojta spokojeně chrupkal v kočárku obdivován tetami a strejdy z Tesly.
V neděli jsme vyrazili do Moravského krasu. Osin se Zdenálem si dali delší výběh jako přípravu na červencový maraton. Zdenča s Vojtou zase zvládli pomalejším tempem trasu Habrůvka-Rudice a zpět s KPČ po starých hlinkových dolech.
Detaily zde.

Před šesti týdny...

...se Vojta narodil. A od té doby pěkně vyrostl - přibral téměř dvě kila a pět centimetrů. Aktuální fotečky jsou zde.

1 měsíc

Tak už má Vojta 1 měsíc! A roste jako z vody. Vlastně z mlíčka :-).

A stále si užíváme pohodového pobytu v Petřkovicích - více zde.

Prázdniny v Petřkovicích

Vzhledem k rozsypané imunitě vyhlásila Zdenča ústup na čerstvý vzduch :-) do Petřkovic. Kupodivu to vypadá, že ostravské klima všem přeci jen svědčí. Vojta spokojeně roste, Zdenča se postupně vzpamatovává ze všech neduhů a Osinek se v Brně konečně vyspí :-). No a babička Pavla se starým Havířem mají o zábavu postaráno.
O víkendu se Osinek se Štrajtama a starým Havířem vydali na lukrativní závody v opavském napalmu. Jak již psal Žán na tesláckých stránkách, v sobotu začal mistr klasik volněji 10.místem (ale aspoň se hojně dospal na shromaždišti :-)). V nedělním dešti se už hustníkama proplétal jistěji a za druhé místo bral zajímavou reklamní soupravu škeblí a vína.
Ve středu jsme se s babi a dědou podívali do Hornického muzea Landek, které je z petřkovické základny doslova za rohem. Kromě stálých kulturních atrakcí se tam totiž konal krajský přebor škol, takže Vojta dostal od strejdy Zajíce (Josefa šestého či sedmého?) svou první mapu :-).

Vojtova první kontrola

O víkendu se u nás vystřídaly návštěvy babiček a dědečků. Znamenalo to pohodu u kávičky, štrůdlu a nezbytnou kočárkovou vycházku, když bylo tak hezky. Osinek si stihl rychle zaběhnout oblž u Myslivny, takže ho porazil jen Chrobák. A Zdenča se věnovala neúspěšnému léčení nachlazení, které ji trápí už měsíc :-(.
I přes v kalendáři významně zakroužkovaný Den matek byl středem pozornosti samozřejmě Vojta :-), který si dosyta užil pohoupání obou babiček. A navíc našel v krabičce svoji první kontrolu! I s monogramem :-).
Fotky postupně přibývají zde.

Vojtovo fotoalbum

Vojta, mamka i taťka moc děkují všem za krásná přání.
Fotečky malého šampióna můžete průběžně sledovat zde. Zatím jich tam moc není, ale časem určitě přibudou další.

Předvelikonoční nadílka

Někdy je lepší jeden obrázek než tisíc slov.
Vojta i Zdenka se už na Vás těší.

Konečně...

... jsme zase vyrazili do lesa na seriózní orienťácké aktivity :-). Po "jalovém" měsíci, kdy se část rodiny věnovala lázeňským aktivitám a návštěvám kaváren, zatímco druhá část pilně mapovala slibný lesík u Fulneku, jsme se konečně vypravili na první závody nové o-sezóny. A abychom netroškařili, vybrali jsme rovnou 3-etapové závody ve 2 dnech (middle, sprint a klasika) - CESOM. Navíc se jednalo o závody v zahraničí, i když jen pár kilometrů za česko-slovenskou hranicí v Borském Mikuláši. Účast byla skutečně mezinárodní včetně Japonce, který zářil i na stupních vítězů :-).
Akci již pěkně popsal dokumentarista Teslácké výpravy Žán na TBM stránkách. Závody byly opravdu vydařené. Počasí přálo. Čistý borovicový les (až na odpadky) s minimálním převýšením uvítali především chodci, běžci si stěžovali na příliš rychlé tempo (na klasice nejrychlejší kulminovali tak na 4,5 min/km!). Tratě sice neřešili volbu postupů, důležité ale bylo udržet v pekelném tempu směr a nenaběhnout si na igeliťák či hromadu plechovek.
V celkovém součtu se nám nakonec zadařilo. Osinek si vyběhl prizemoney za třetí místo v elitě, což je vzhledem k leteckému charakteru závodů výtečné. Zdenča se díky vytrvalosti také postavila na bednu na stejné místo, bylo to ale o pupík (velikost pupíku = 6 sekund). O dalších úspěších malé Teslácké výpravy již psal Žán. Vykřivil jen Zdenál, který již do nedělního závodu nenastoupil kvůli rýmičce. Pravděpodobně se ale zalekl souboje s Ďurem, protože by musel klasiku běžet v dresu Černého Tesly, a to by se vzhledem k jeho rozměrům zamotal hned v prvním hustníku :-). (PS: Rozměrům dresu.)
A ještě pár fotek zde.

Příchod jara?

Sníh v dostupných lokalitách je ten tam :-( a moc se toho neděje. Už aby začala o-sezóna...
Poslední únorový víkend jsme vyrazili na chatu na Seči, abychom se alespoň dostali na čerstvý vzduch. V téměř jarním azurovém počasí a za hlasitého praskání ledu si Osinek pořádně zabruslil na zamrzlé přehradě. A spolu s Fukátkovými jsme zavítali na tradiční KPČ trhák - Oheb.
Tož fajný víkend to byl. Fotky zde.

Po stopách Jelymana

Více jak měsíční absťák po běžkách nás opět vylákal do stopy. Ovšem vzhledem k další oblevové ráně jsme museli vyjet výrazně výše než jen na Vysočinu. Kupodivu Jeseníky také nabízejí technicky nenáročné terény, např. ty v okolí Skřítku. A jelikož je v nedaleké Staré Vsi možnost rozumného ubytování v pensionu u Franty Alberta (včetně výtečné restaurace hned přes cestu), o destinaci bylo rozhodnuto.
V sobotu jsme s heslem "dokud je ještě sníh" vyrazili do nižších partií pod Skřítkem, směr sedlo Hvězda a skály na Rabštejně (až tam jsme ale nakonec nedojeli, je to moc z kopce). Po této trase se před pár lety jezdíval Jesenický lyžařský maraton = Jelyman, kterého jsme se taky hojně účastnili. Teď se ale z nedostatku sněhu jezdívá na Paprsku... A nepleťte si to s Jesenickou 70! Ta se sice ze Skřítku kdysi startovala, ale na opačnou stranu - přes Praděd a ČHS na Ramzovou a dle sněhu i dále. O té by vám ale mohl vyprávět akorát Havíř :-).
V neděli obleva náležitě pokročila, takže jsme se vydali na druhou stranu do kopců. Stěžejním úkolem bylo vydrápat se na vrstevnicovku mezi Ztracenými kameny a Alfrédkou, pak už to byla pohoda. Ani slibovaná vichřice nezlobila. U (bývalé) chaty Alfrédky si naštěstí (bývalý) baníkovský veterán postavil bufítek se základním turistickým sortimentem a hřejícími kamny, takže jsme si mohli i na chvíli odpočinout (než dorazily davy turistů, které jsme předešli do kopce).
Výlet se tedy nakonec vydařil. Jen ještě zbývá stáhnout neurčitou hnědou hmotu ze skluznice :-).
Pár tajících fotek zde.

Do Mexika...

...vlastně správněji na Mexiko, jsme vyrazili v silné sestavě bojovat o co největší počet sesbíraných kontrol. V lesíku okolo klimkovických lázní Hýlov se totiž konal další závod Severomoravské zimní ligy. Zajímavé na něm bylo hlavně to, že vše bylo jinak :-)... než v původním rozpise. Zůstalo pouze u skorelaufu, aneb sesbírej, co můžeš (a dokud můžeš).
Nicméně nakonec jsme se se všemi nástrahami statečně vypořádali. Čas do pozdějšího startu jsme vyplnili teoretickou přípravou nad pokyny, kávičkou, sušenčičkou a průzkumem sponzorského balíčku poslední záchrany (někteří si ho možná měli vzít do lesa). V lese pak nastal skutečný boj o každou kontrolu, neboť všechny tratě byly hodně nadsazené (a nebylo to jen volbou optimálního postupu). Navíc stáří mapy avizované jako 12 let bylo spíš tak 20, takže intuice bylo hodně zapotřebí.
Havíř odvážně vyrazil na nejkratší trať C a nakonec ji za dvě hodiny obešel celou! Nejpočetnější obsazení mělo Béčko. Nejrychleji byla sice z lesa Pavla, ale to proto, že prozřetelně vybrala jen některé kontroly. Zdenča se Zuzou zvládly obejít všechno. Nicméně Zuza si připsala bod do ligy 100 a Zdenča si vyčerpávajícím 1,5h výkonem došla pro bednu :-). Osin nenechal nic náhodě, a přestože se také zapsal do ligy 100, uhájil těsné vítězství v Áčku. Štěpánka se také vydala na nejdelší trať, ale raději strategicky nejvzdálenější kontroly vynechala a po dvou hodinách se vrátila do cíle. Výsledky si můžete prohlédnout zde.
Po závodě přišly k chuti vyhlášené nakládané tvarůžky, na něž jsme dostali poukázku v rámci startovného. Celkově jsme tedy akci vyhodnotili jako vydařenou :-).
Pár fotek od účastníků z Polska a pana Tomečka je vybráno tady.

V neděli jsme ještě uskutečnili krátký průzkum terénu u Fulneku - viz foto.

Studánky a pomníky

S novým rokem přišla obleva :-(. Lyže smutně trůní na záchodě :-(. Sněhová nadílka se proměnila ve vlezlé bláto :-(.
Co dělat? Nazout pohorky a vyrazit na výlet pěšky. Kam? No kde jsme ještě nebyli = kde se moc neběhá (z domu je to daleko a mapa 40 let stará), ani nechodí TMOU... A kde je taky dostatek objektů pro KPČ.
Zvolili jsme ideální výletní okruh na nedělní dopoledne: z Bílovic na Hády a zpět. Po cestě je pár studánek (Janáčkova, Lolkova), ještě více pomníků (Liduščin, Stromu republiky, Resslův, Neumannův), navíc vysílač Hády a zřícenina Obřanského hradu. Takže bodů do deníčku spousta :-).
Pár jarně lednových fotek zde.