Prázdniny jsme zakončili klasicky - na Seči. A jelikož už na sebe nekompromisně upozorňoval deštivý podzim, vyměnili jsme plavky za holínky a vyráželi do lesa na houby (konečně začaly růst). Také jsme se podívali do Žlebů na nejdelší loveckou pušku.
Následoval přesun na poslední vícedenní závody letošní sezóny, které se (opět) konaly poblíž Adršpašských skal. A protože se počasí jakž takž umoudřilo, mohli jsme si užívat jak vyzývavé terény na Závoře, tak spaní ve stanu. Na prize money jsme sice tentokrát nedosáhli, ačkoliv Osinek byl proklatě blízko, nicméně jsme si notně zatočili mapou mezi nesčetnými kameny a balvany. A protože babička zvolila pro jednodušší logistiku nevyhlašovanou kategorii P, na stupně se probojoval jen Vojtíšek ve druhé etapě. Navíc obdržel diplom a několik laskomin za pobyt v o-školce. Také jsme vyrazili do větších skal a dobyli torzo hradu Skály. Foto.
První víkend v září patřil "federálům" v Jeseníkách. Pod Pradědem sice klasicky zapršelo, ale jen čtvrthodinku, co jsme byli už v hospodě. Jinak bylo příjemně a horský terén byl úžasný. Nadopovaní brufenem (zub, respektive nachlazení) jsme na klasice stěží šlapali do kopců přes hory hub a moře borůvek. I tak se nám podařilo přiblížit se k oslabené elitní špičce na 6. (Osin) a 7. místo (Zdenča). Nedělní middle pak byl klasickou žluto-zelenou houbařinou. Ovšem jako severomoravští odchovanci vyrostlí na mapách známé dvojice Lichý-Bartošek jsme se nenechali ničím rozhodit (mapa pana Sikory byla v porovnání se zmíněnou dvojicí luxusní) a zkušeně obsadili místa na bedně - 2. (Zdenča) a 3. (Osin).
Foto od Kadeho.
(rázně nakročeno hledat kontroly; foto Kade)
Abychom trochu potrénovali na mistrovskou klasiku, vyrazili jsme po stopách prvního orienťáku, který se u nás kdy běžel.
Oblž v okolí Bunče ve Chřibech byl pěkný a výsledkově úspěšný. Navíc jsme vyhráli praktické ceny: babička deštník, Osin flašku vína, Zdenča velkou čokoládu a Vojtíšek kokina za absolvování drsné bahenní tratě HDR. Pohodový víkend jsme pak strávili na chatě v Buchlovicích, odkud jsme podnikli výlet do Modré. Cílem byl
skanzen a eko-expozice
Živá voda se spoustou nejrůznějších sladkovodních ryb. Chvíli se ve vodě exponoval i Vojtíšek, ale vzhledem k chladnějšímu počasí jsme jeho vodní průzkum rychle ukončili.
Foto.
(mladíci a medvěd mezi veterány; foto p.Tomeček)
Za druhým tréninkem jsme vyrazili do krasu.
Oblž v Březině nás uklidnil, že kvalifikaci na mistrovství vydržíme :-). Navíc se můžeme posilnit dvěma vyhranými bonboniérami.
Následovaly klasické podzimní aktivity: výlet na podzimně se barvící
Babí lom s rozhlednou či
pouštění draka.
A pak tu byla
Klasika. Novoborská organizace a terény u Ralska nás lákaly natolik, že jsme v sobotu ráno nekompromisně naložili děcka do auta, za 3,5 hodiny je šoupli do o-školky (Vojtíška), respektive vzali s sebou do karantény (Zuzanku) a těšili se na parádní proběhnutí s mapou. Kvalifikace nás sice trochu zklamala, ale finále pak předčilo všechna očekávání o klasické klasice. V semifinále byl zajímavější jen začátek a konec trati. Zbytek musel ustoupit potřebám finále a vymetl nezáživné partie na kraji mapy, kde zpestření dělala snad jen vrtná souprava a labuť na jezeře :-). Osinkovi byla rychlá trať osudná a tak mu postup do Áčka o kousek unikl. Zdenča po počátečním klopýtání v hustnících a pasekách zvolila ústup z terénu a díky postupům "na jistotu" s jistotou postoupila. Nerozvážně ale z prvního místa, což znamenalo dvouhodinový pobyt v nedělní karanténě, při němž se stihla Zuzanka vyspat i naobědvat. Mezitím si Osinek stihl spravit chuť třetím místem ve finále B a babička vyhrála nejstarší dámskou kategorii. Alespoň že byl od startu úžasný výhled na Ještěd :-). Finálová trať byla ale výborná - málo kontrol, v podstatě tři hlavní postupy na volbu, které nebyly úplně jednoznačné. Úkol zněl jasně: šetřit síly (= nepouštět se do velkých kopců a do zabušeného terénu), najít nejskluznější variantu a přežít. V ideálním případě pak uviset Eváka či Léňu (holky, co startovaly poslední), ať nezačnou balit cíl. Mise byla nakonec splněna :-). Volby optimální, jen škoda zaváhání na druhém dlouhém postupu na šestku (v lehkém bezkyslíkovém deliriu se jí pak nechtělo věřit, že je opravdu na křižovatce u osmičky) a záseku v zabušené pasece za druhým rádiem, kde ji (konečně) přehopkal novopečený mistr Evák. Výsledné umístění v top10 (9. místo) a minimální časový odstup od repre-špičky je za daných podmínek super. Takže pak ani Vojta nedostal sekec mazec za "složený" stan.
(foto Petr Hostaš)
Na povedený záznam ČT z mistrovského závodu se můžete podívat
zde. Do záběrů se dostala na pár vteřin Zuzanka (spící v kočárku v karanténě) i Zdenča (ležící ve stanu v karanténě a pak na vteřinu po doběhu mistryně). Navíc sklidila z úst Eváka pochvalu za záchranu na konci závodu :-).
