Letní sestřih

Vojta před a po aneb poznej 100 rozdílů :-)

A jako bonus pár obrázků z nedělního výletu k jezírkům na Holedné.

Zahradní aktivity

Zatímco si Osinek užíval severských terénu na Jukole, Vojta se učil ovládat nejrůznější hejblátka :-). Aneb v Petřkovicích bylo zase veselo...

Rodinný double

Nebyl sice zlatý, ale velká bedna v podobě dvou šestých míst byla pro nás důvodem ke spokojenosti. A zlatá byla (a je) babi, že :-). Na Ráztoku do Hostýnských vrchů jsme odjížděli spíše se zvědavostí, jaké letošní MČR na krátké trati bude. Když si tu před 12 lety doběhla Zdenča pro svůj první titul v dospělých, neřekla by, že se v takových krpálech dá kromě výživné klasiky postavit i pěkný middle. A ono jo. Smekám před mistrem stavitelem (díky, Evžo)! Oba dny byly výtečné. Deštivé sobotní semifinále bylo pořádně kluzké, což pocítila zejména babi Pavla běžící se žralokem (takové modřiny od dravé ryby vám fakt nepřeji). Tím pádem se jí po pádech zcela nedařilo, takže neváhala, nakoupila fungl nové botičky a v neděli odvážně vyrazila vstříc puchýřům a mistrovskému titulu v nejstarší kategorii veteránek! Zatímco Zdenča zvolila v semifinále strategii pomaleji na jistotu, aby to uběhla, Osinek to raději napral, aby neměl problém s postupem do A-finále, čímž si nakonec vyběhl vystoupení v médiích :-). Nedělní finále mělo také odlišný scénář, nicméně se vzácně jednotným koncem. Zdenča se raději proplétala kameny a žlutozelenými pasážemi pomalu, ale jistě (nebo šestým smyslem?), takže výsledné šesté místo na hony vzdálené parníku reprezentantek bylo v současnosti jejím maximem. V chlapech to bylo více jako na houpačce. Chybovali snad všichni včetně Osinka či vítězného Kodyho, takže medaile visela hodně nízko. Nakonec z toho také bylo šesté místo, abychom se doma nehádali :-). No a Vojtovi se nejvíc líbilo u pití a kupy kelímků. Obrazová dokumentace tady (fotky zde Kade), navíc bonusový mediální záznam z finále tu - má to cca 25 min, ale jsme tam oba :-).