Veselé Vánoce

Taky jste dostali, co jste si přáli?
Třeba Minecraft tašku či nejrychlejší loď v předaleké galaxii...

 ... nebo bramboru? :-)

Naše velké holky :-)

Prázdninové oslavy nebraly konce... zatímco Miška slavila 4 roky ve školce, v Jizerkách, v Brně a na Seči (foto), Zuzanka svých 6 let "jen" v Brně a ve školce (foto).

(královna Miška)

(princezna Zuzanka)

Prázdniny jsou za námi

Letos byly opravdu nabité zážitky.
Hned na jejich začátku Vojtíšek absolvoval svůj první skautský tábor. Dva týdny spal ve stanu u Čáslavic, hrál nejrůznější bojové, zábavné i naučné hry, aby na závěr porazil spolu s ostatními členy královy družiny mocného Saurona. Přijel proto náramně spokojen. Vybraná fotodokumentace od vedoucích zde.

(Vojta dobyvatel)

My jsme se zatím zúčastnili jednoho ultramaratonu v okolí Lomnice u Tišnova. Kvůli brutálnímu vedru byl opravdu náročný, ale každopádně jsme si ho užili. Zdenča ho jako svůj první obdobný počin zvládla dojít (běžela jen prvních 30 km :-)) těsně pod 4,5 hodiny a brala 4. místo v ženách, Osinek na tom byl časově výrazně lépe a doběhl si po 3:43 h pro 6. místo v chlapech. Jak se nám běželo, na fotkách tady.
A abychom ani holčičky neochudili o spaní pod stanem, vyrazili jsme k Plzni na třídenní závody. Akce se vydařila. Společnost nám dělali Fukátkovi, takže se holky zabavily s Liduškou a Vašíkem, s nímž i absolvovali své závody (díky Mirce za spolupráci :-)). Kulturně jsme se také vyřádili. Jeden podvečer došlo u rybníku Bolevák nejen ke koupání, ale i na historické setkání členek baníkovské "mocné 4" (Zdenča, Mirka, Rydla a Maruška). Druhý den jsme se věnovali kultuře obce Plasy - klášter, klášterní pivovar, interaktivní muzeum stavitelství (děti stavěli neskutečné stavby). Samozřejmě došlo i na koupání v ledové přírodní nádrži a cestou zpět hledání hmyzáka u bývalého lomu. Vlastní závody pak byly velmi úspěšné: 1., resp. 2. místo v hlavních kategoriích a spousta cen za vytrvalost v těch dětských.

(mocná 4 stále září - Jana, Zdenča, Maruška, Mirka)

Po Vojtíškově návratu z tábora jsme se nejprve vydali na kolech za hmyzákem na rozhlednu v Soběšicích (foto) a pak jsme obšťastnili návštěvou tetu Zuzu a Štěpánku v Olomouci. Program byl opět hodnotný: pevnost poznání, zoologická zahrada, návštěva kamarádů v Radíkově, botanická zahrada a vlastní olomoucké centrum (se zmrzlinou :-)). Foto zde.

(želví transport)

Následovala společná dovolená v Jizerkách. Na doporučení tety Zuzy jsme si zamluvili ubytování v chalupě U Trompetra přímo v Bedřichově. Měli jsme ji sami pro sebe, takže to byla opravdová pohoda. Spolu s babičkou Pavlou jsme podnikali výpravy po okolí, pěšky i na kole. Cílem byly především rozhledny: Kaňk (ještě cestou tam u Kutné Hory), Královka, Na čihadlech či Liberecká výšina, ale i další zajímavosti: Mravenčí stezka a viklan, památník Peru, zoologická zahrada s bílými tygry, Jizera (druhý nejvyšší vrchol Jizerek), rašeliniště Jizerky, přehrada na Černé Nise, naučná stezka podél kanálu a zámek Kačina (opět u Kutné Hory, tentokrát cestou zpět). Vrcholem cyklovýletů bylo bezesporu dobytí Jizerky (aneb po stopách Jizerské 50), běžeckým počinem pak zdolání Ptačích kup, Holubníku a Černé hory, pro děti to pak byla bojovka po místních zajímavostech. Na své si přišel i Havíř, který se pěšky dostal až na borůvkové knedlíky a kančí guláš v Šámalově chatě na Nové louce. Spousta fotek zde.

 (krásná Máří pod Ptačími kupami)

 (dobytí Jizery)

(největší borůvky pod Jizerou)

Po fyzicky náročné dovolené jsme se odjeli prázdninovat na Seč. Díky novým plavebním prostředkům (šlapadlo, pramice) byla rekreace dokonalá. Foto zde.

(Vojta kapitánem šlapadla)

Následoval po loňsku osvědčený příměstský tábor Pod lany. Tentokrát se ho spolu s Vojtíškem mohla zúčastnit i Zuzanka. Tématem byli králíci z klobouku, Bob a bobek. Nechyběl výlet do ZOO, závěrečný poklad, ani lezení s rodiči, kde se naučila slaňovat i Miška. Vybrané fotky od vedoucích tábora i naše zde.

(zvládneme to všichni!)

Pak jsme opět využili nabídku příbuzenstva a vyrazili k tetě na chatu do Buchlovic. Program jsme i přes tropická vedra naplnili na maximum: zřícenina hradu Cimburk, hrad Buchlov, skály v okolních lesích, KOVOZOO, rozhledna na Salaši a cestou zpět návštěva vyškovského Dinoparku. Fotky tady.

 (dobytí Karlovice)

 (nové přírůstky tučňáků v KOVOZOO)

(úprk před Tyranosaurem)

Po rychlém přebalení jsme se opět vydali na cesty, tentokrát na opačnou stranu - na Seč. A nyní i s koly. Nejprve jsme si bez dětí odskočili do Prostějova na svatbu Zdenála a Léni (ale ani zde jsme nezaháleli a vyběhli si na nejvyšší vrchol Hané - Velký kosíř, bohužel jsme si nevzali drobné na rozhlednu). Na kolech jsme pak tradičně objeli přehradu, dobyli Lichnici a hledali artefakty související s přehradou a její stavbou. A protože konečně pořádně zapršelo, vyrazili jsme i na houby. Ale nejoblíbenější zábavou se stal discgolf. Fotky zde.

 (dobytí Sokolohradu nad Doubravkou)

 (discgolf - hit letošního léta)

(rostou!)

Poslední týden strávil Vojtíšek na příměšťáku v LOGO centru, kde se naučil dělat zmrzlinu a pomalu se připravil na zimní sezónu návštěvou zimního stadiónu (i s bruslením). Tématem totiž byla Antarktida.
No a poslední sobota patřila Štěpánce (a Lukášovi :-)). Na Sluňákově v Horce nad Moravou si řekli ano a my jsme je v tom podpořili :-). Moc jsme si to užili - od přípravy balónkového dárku, přes obřad vtipně zpestřený Havířovým výkřikem "Hraboš!" poté, co se i s židlí zabořil do jeho narafičené nory :-)), až po taneční veselí, které děti moc bavilo.
A tak skončily prázdniny...

Výsledky celoročního snažení

Část vzdělávací

(na výbornou)

Část výtvarná

 (Vojtova díla)

(Zuzančina díla)

(Miščina díla)

Výsledky jarního snažení

Část sportovní

Pohyb k naší rodině neodmyslitelně patří, neboť doplňování endorfinů sportovními aktivitami je základem spokojené nálady. I když někdy z nich proklatě bolí celý člověk :-). A když k tomu přijdou i zajímavé výsledky, úspěch akcí je zaručen. Zúčastnili jsme se tedy nejen tradičního hledání lampiónů po lese a sídlištích, ale i běhání bez mapy či obratnostních disciplín ve školce a gymnastice. Zdenčiným vrcholem byla výprava do Finska na největší orienťácký štafetový závod Jukola/Venla, kterého se zúčastnilo přes 20 tisíc orienťáků.

(Zuzanka 4. na prvních gymnastických závodech)

(Miška 4. na prvním krosu u Černé Hory)

Část kulturní

Pokud nám síly dovolily, neopomněli jsme ani na tradiční KPČ. Prozkoumali jsme tak krásy Mikulova, vystoupali na hrad Bezděz či rozhlednu nad Markoušovicemi.

(dobytí Mikulovského zámku)

Část vodní

Přípravy na léto proběhly na Seči a dopadly na výbornou. Otestována byla jak tradiční kánoe, tak nová pramice - pokřtěná jak jinak než Pepina :-). A nechyběla ani tradiční bojovka.

(zatěžkávací jízda v plném obsazení)

Máme se rádi :-)

Aneb jak holčičky vidí naši rodinu... vždy s úsměvem (i když někdy nám cuká ruka k ráznému výchovnému zásahu :-).

 (dokonalá podoba od Zuzanky)

 (trefná skica od Mišky)

(a bonus vyjádřený slovy... opět od Zuzanky)

Velikonoce

Letošní tradiční soustředění KOSů jsme málem vynechali z důvodu omezené kapacity ubytování, nakonec jsme se ale vešli do blízkého penzionu (kde to vypadalo jako na zámku - dle Vojtových slov), takže jsme o sportovní ani kulturní aktivity ochuzeni nebyli. Okolí Lipnice nad Sázavou je úchvatné, a když tentokrát parádně vyšlo počasí (jarní, místy až letní), odjížděli jsme nadšení. Kromě detailní práce s mapou, kterou Vojta už zvládá samostatně a Zuzanka pod dohledem (Miška zatím maká nejvíce na fyzičce, aby všem stačila :-)), jsme zvládali: výlety po lese (některé tréninky byly poměrně daleko), koupání v lomech, výlet na hrad, zmrzlinu a v mezičase dovádění na prolézačkách u penzionu. Obrazová dokumentace zde.

 (hurá na hrad)

 (ucho...)

 (...ústa...)

(...a zadek :-)...)

Z Lipnice jsme to pak vzali přes Seč, kde babička Jiřinka připravila Vojtíškovi k narozeninám výborný dort a kluci upletli pomlázky. A pak už hurá do Brna, nachystat vajíčka a dorůžova se vyspat na velikonoční pondělí. Tentokrát totiž bylo obzvláště náročné - dopoledne obejít kamarádky s pomlázkou a odpoledne oslavit Vojtíškovy narozeniny...

Vojta 8

Vojtův narozeninový den letos padl na Velikonoce, tentokráte přímo na velikonoční pondělí (narodil se ale na Velký pátek). Oslavy začaly už v neděli na Seči a pokračovaly v pondělí odpoledne v Brně. Tímto ale zdaleka nekončily. Vojtův úterní svátek sice proběhl v poklidnějším duchu, nicméně následná bujará oslava s kamarády byla vyčerpávající. Foto z narozeninových oslav tady.

 (na oslavě nesmí chybět dort...)

 (...dárky...)

(...a kamarádi)

Jaro...

...přijde zítra, jarní prázdniny už jsou ale minulostí. Tentokrát jsme je premiérově strávili se všemi dětmi na horách (teda alespoň část prázdnin, jakmile jsme trochu doléčili rýmičky a kašlíčky). Zážitky byly intenzivní, přičemž výsledkem jsou tři samostatně lyžující dítka. Ski areál pod Bukovou horou v Červené Vodě nás zcela uspokojil, a to jak lyžováním, tak i ubytováním přímo ve stanici lanovky. Hladem jsme netrpěli, večer to prima svištělo po sjezdovce na bobech a zbytek energie (zbytek teda jak u koho) se vyčerpal v dětské herně. Fotodokumentaci najdete zde.

 

 (klučičí sekce)

(dívčí sekce)

Zimní radovánky

aneb co děláme, když konečně mrzne a napadne sníh.... i v Brně!
Vytáhneme zimní výbavu a statečně bojujeme proti všudypřítomným bacilům: v Brně i na Seči.

 (bruslíme na rybníce)

(lopatujeme mezi psími bobky)

 (stavíme iglů)

(zkoušíme míru trpělivosti rodičů na běžkách)

První vysvědčení

(více než výborné :-)

Už...

...je tady i ohlédnutí za našimi aktivitami v adventním, vánočním a povánočním čase. Nesly se tradičně ve společensky sportovním duchu. Ucelená fotodokumentace zde.

 (hlavně nezapomenout napsat Ježíškovi)

 (u stromečku nás bylo plno, stejně jako dárků pod ním)

 (Vánoce na Seči bílé - na svahu u Trhovky)

(Vánoce na Seči šedé - u polovypuštěné přehrady)

Mikuláš

Ohlédnutí za uplynulými Vánocemi začíná Mikulášem :-). Ten k nám tradičně přišel, viděl, pokáral... a nadělil. Obavy a nejistota překvapivě cloumaly všemi dítky, ale nakonec si to opět všichni vyžehlili písní, básní a horlivými sliby, že do příště se určitě polepší. Foto.

(slibuji, že holky nebudu dráždit - a ony pak nebudou ječet)