Vojta v Chorvatsku II

Pro loňský velký úspěch si Vojtíšek domluvil dovolenou s babičkou Jiřinkou a dědou Míšou u moře i letos. Tentokrát zakotvili na ostrově pod Zadarem, kde jsou pláže písčité, ale cesty o to kamenitější, o čemž se přesvědčila nejedna duše. Z kola :-). Vybrané foto od babičky.

(šnorchlování už mu jde dobře...)

 (...takže si vysloužil kapitánskou čepici...)

 (...jen ta loď byla kapánek na suchu)

 (cyklovýlety byly v pozdním létě příjemné... až na ty ostré šutry)

(kapitán a plavčíci)

Výletní září

Závodní září jsme ale prostřídali i hodnotnou KPČ (=kulturně-poznávací činností). Čím víc byla pro děti interaktivní, tím byla lepší. Daným podmínkám vyhovuje např.:
- naučná stezka U jezírka mezi Soběšicemi a Útěchovem

(dřevěná zvonkohra)

- dětská naučná stezka vedoucí z Tišnova na rozhlednu Klucanina

(vrcholovky na rozhledně mají vždy něco do sebe)

Foto z výletů.
- Noc vědců, v rámci níž jsme navštívili Chemickou fakultu. Připravené experimenty byly zábavné. Zuzanka se směle vrhla do vědeckého bádání jako je pipetování nebo práce s pinzetou. Za vaření krupičné kaše (z níž nakonec vzniklo dle Zuzu velké pivo) si dokonce vysloužila kromě potlesku i reklamní létající talíř. Do zkoušky různorodých zvukových nástrojů, ale i dalších pokusů neobsahujících mazání si čehokoliv na ruce, se nakonec zapojil i Vojta. Miška zase neváhala otestovat veškeré výtvory laboratoře potravinářů. Na závěr ještě kluci fandili hasičům při ukázkovém zásahu. Noc sice nekončila, ale my jsme šli spát, neboť nás čekal náročný mistrovský víkend. Foto.

(tak takhle... nehasit!)
(foto FCH)

Závodní září

Po letním prázdninovém o-odpočinku jsme se s chutí vrhli do podzimní sezóny. Zážitky podporovalo i příjemné babě letní (někdy spíše horko letní) počasí, které vydrželo až do konce září (přesněji do kvalifikace mistrovství na klasice). Závody jsme vybírali především z hlediska dostupnosti a možnosti hlídání dětí.
Víceoblastní oblž u Protivanova. Terén pěkný, dětská trať uběhnutelná, výsledky uspokojivé, leč na bednu se dostaly jen děti :-).
Béčka v Nové Bošáci. Místo nekonečně dlouhé cesty na Áčka do Jablonce jsme raději zvolili výlet za hranice = na Slovensko. Komorní závody pod Lopeníkem připomínaly spíše menší oblž, nicméně vše splnilo atributy pro spokojenost velkých i malých: pěkný terén s citlivě postavenými tratěmi (nejhorší bylo dostat se na start a do zeleného napalmu se dostali jen chlapi), velkoryse zkracovatelná trať dětí, dětský závůdek na shromaždišti, párky, vyhlášení, ceny, spaní na chatě v Buchlovicích (jen Zuzanka marně vyhlížela strejdu Přemu, kterého už se nebojí :-)) . Drsné bylo na září netypicky úmorné vedro, před nímž jsme se schovávali v jabloňovém sadu. Na bednu se tentokrát dostala i Zdenča s Osinkem (v sobotu druzí, v neděli první) a babička, takže zásoby vyhlášené bošácké slivovice se budou v zimě hodit. No, dětem vydržel Brumík s bídou pět minut... Za celkové vítězství (součet časů obou dnů) se v hlavních kategoriích vyhrávaly putovní ceny: jelení paroh a kravský roh. Parohy naštěstí zůstaly v držení bratrů Slováků, vyhraný kravský roh se podařilo Zdenče vrátit zpět. Na rozhlednu na Lopeníku jsme nakonec nevylezli, zato jsme objevili jinou rozhlednu, z níž byl výhled na Lopeník jako na dlani. Foto.

(putovní jelení paroh a kravský roh; foto pořadatel)

Štafety u Velké Bíteše. Ostružinový napalm a sršni. Oběma jsme se naštěstí vyhnuli. Pršelo, místy lilo. Osinek úžasně rozběhl chlapskou štafetu na pátém místě, Zdenča v poklidu finišovala mladším veteránkám pro vítězství.
Sprint v Novém Lískovci. Rychlé a zajímavé tratě. Nečekaný výkon Zdenči v elitě - při absenci části špičky urvala páté místo. Zuzanka s babičkou bojovaly statečně mezi paneláky a dětskými hřišti za asistence Havíře s Miškou v kočárku. Nebyly ceny pro děti :-(. Ale řízky ano, dobré.
Oblž na Studnicích. Pořádali jsme. Vše dopadlo bez problémů. Počasí nezklamalo. Děti statečně závodily (Zuzanka s mámou, Vojtíšek s babičkou) motivovány hodnotnými cenami - plyšáky a perníčky. Zázemí na chatě Studnice bylo pohodové. Foto.

(opět jsme rozšířili zásoby plyše - pták, koník a spící Mišule)

Mistrovství na klasice v Pusté Rybné. Vrchol podzimní sezóny. Typicky vysočinský terén, leč netypicky rychlý (bažinky vyschly). Zázemí Pardubáci nepodcenili. Párky byly, o-školka s minizávodem taky. Nejvíc ale táhlo malování na obličej. Počasí v sobotu babě letní, ideální na pouštění draků, v neděli už podzimně uplakané. Starty obou závodů u dětského tábora s klasickými kadibudkami. Sobotní kvalifikace byla pekelně rychlá. Nezaváhali jsme a postoupili... Osinek spokojeně do B finále (prý by Áčko možná neuběhl), Zdenča do A finále, přičemž porazila budoucí mistryni i vícemistryni. Pravda, v sobotu do toho dala vše. Nedělní finále bylo více v zeleném a dělalo se více chyb. Osinek cíloval v Béčku na krásném sedmém místě. Zdenča česala smrčky na světlince už u první kontroly, pak ale běžela uspokojivě a konečné 16. místo je v rámci možností kvalitní výsledek. Nicméně děti se bedny přeci jen dočkaly, neboť babička (opět) vyhrála. O parník. Foto.

(i v dešti fandí celá rodina; foto Kade)

Dvě sestry II

 (letní varianta)

((pod)zimní varianta)