Vylet na konich

Pro volny den v Punta Arenas (letadlo nam leti az prvniho) jsme dlouho hledali nejakou aktivitu. Na tucnacich uz jsme byli v Ushuaii a navsteva muzea byla jen zalozni varianta. Nakonec jsme zkusili lakavou nabidku - vylet na konich. Po zvazeni ceny a nasich zkusenosti s jezdenim (prakticky nulove) jsme zvolili jen dvouhodinovou vyjizdku. Nakonec se to ukazalo jako dobry tah. Zadek nas bolel uz po peti minutach, pak i lytka a po Osinkove koupacce v bahne (i s konem) jsme usoudili, ze stacilo. Ale bylo to fajne: gauco nas provedl z hlavni Estancie (rance) nejprve pastvinami, kolem koniku a kravicek, onou hlubokou bazinou a mensimi lesiky. Z kopecku jsme pak pozorovali more (Magallanchuv pruliv) a za nim Ohnovou zemi. A kupodivu ani moc nefucelo :-).

8 dni kolem Torresek

Tak mame za sebou druhy trek - v narodnim parku Torres del Paine. Zvolili jsme delsi variantu Paine Circuit, ktera obchazi kolem masivu hlavnich vrcholu a neni tak turisticky vytizena jako kratsi "W".
Ochutnavka fotecek zde.
Par postrehu:

• Pri nasem prijezdu bylo krasne, azuro. Ale vystup pod Torresky jsme bohuzel nezvladli, protoze jsme podcenili mapu a zastavil nas stometrove koryto potoka :-(. Druhy pokus na zaver treku jiz byl uspesny a vrcholky jsme videli vsechny (v odpolednim i rannim svetle). PS pro Stepiho: Kvuli mrakum v udoli si ale cervenou musime dobarvit ve Photoshopu :-).
  
• Vanoce (Stedry den) jsme oslavili na refugiu Dickson, spolecne s partou sympatickych Americanu, takze spanelstinu jsme moc neprocvicili.
  
• Vybornym zpestrenim jidelnicku bylo vanocni cukrovi od Kozaku. Nejprve jsme sice modrou krabicku proklinali, ze se s ni musime tahat, nicmene vydrzeli jsme az do svatku a cukrovi pak skutecne prislo k chuti - moc dekujeme!
  
• Pocasi jsme meli stridave: bud prselo a fucelo, nebo parilo slunicko a fucelo. Vetrik pod 50 km/h nepocitame za vitr.
  
• Velke stesti jsme meli pri prechodu nejkritictejsiho mista na treku, pasu Johna Gardnera (cca 1000 m.n.m.) - den po nasem pruchodu v nem napadlo pul metru snehu a nedalo se jim projit!
  
• Celou dobu nas taky "pronasledovala" banda Izraelcu, kteri byli hrozne hlucni a neporadni.
  
• Spanelstinu jsme nakonec uplatnili pri komunikaci se strazci v mensich refugiich.
  
• Vsude kvetlo hodne peknych kytek, vcetne Chilske narodni. Taky byly na kerich ruzne lakave bobule, ale radeji jsme je ve vetsim mnozstvi nekonzumovali.
  

Silvestr oslavime tady v Punta Arenas (snad) vydatnym steakem.

PF 2009

Letmy pozdrav z Puerto Natales

Trochu jsme se zasekli v Puerto Natales, protoze jsme vcera nezvladli koupit benzin do varice, takze odjezd do parku Torresek nas ceka az o pul treti. Aspon mame chvili napsat vam kratkou zpravicku. Letecky presun Ushuaia-Punta Arenas byl rychly, jeste vecer jsme odjeli autobusem do Puerta Natales, kde nas hned u autobusu odlovili mistni na spani v ponekud nouzovem hostelu - ale po jedenacte vecer jsme byli radi za jakoukoliv postel...
Cekani na autobus si kratime prochazkou po mestecku, i kdyz moc atrakci tu neni. Pocasi zatim preje, snad nam vydrzi pekne co nejdele.
V parku planujeme byt az pres Silvestra, takze dalsi zpravy podame asi az po Novem roce.

Ledovec Martial

Dneska jsme se vydali na kratsi trek k ladovci Martial. Pro mastnaky se da pod nej dojet taxikem a pak sedackovou lanovkou, my jsme si to z mesta vyslapli po svych. Ledovec nic moc, skoro nebyl videt, ale naopak vyhledy na zatoku a Ushuaiu dole byly uchvatne.
Pak jsme chteli zkusit prejit do zadniho udoli, ale sileny ficak a jeste brutalnejsi sutoviste nas od toho napadu odradilo, tak jsme si udelali picnic za sutrem a kouleli se zpatky stejnou cestou.
Cely den bylo krasne, ale jen co jsme dopili cafe con leche na spodni stanici lanovky, prisel slejvak, ktery trva doted :-(. Ale i tak supr vylet.

PS: Vsem dekujeme za prispevky a moralni podporu! Zitra opoustime Ohnovou zemi a presouvame se do narodniho parku Torres del Paine, kde stravime Vanoce i prichod noveho roku. Nevime, jak to pak bude s pripojenim, ale urcite se budeme snazit vam dat zase vedet, jak valcime :-).

Vylet za tucnaky

Dneska jsme si doprali komercniho vyletu a vyrazili superrychlym katamaranem po kanalu Beagle. Lod nas dovezla k ostruvkum se lvouny, kormorany, majakem Faro a nakonec i k vytouzenym tucnakum. Vzdycky na par delsich minut zastavila, abychom si zvirata mohli dosytosti nafotit a zase jsme valili dal. Byl to celkem pekny petihodinovy vylet po mori - a navic byla v cene kavicka :-).
Zitra zkusime zase nekam do prirody po svych...

Bobri trek

Tak mame za sebou ctyrdenni trek v divocine! Bylo to sice malinko vic narocnejsi, nez jsme cekali, ale libilo se nam to. A hlavne - videli jsme BOBRA! Na tucnaky snad dojde dneska... Jinak prselo nam cca 30%, snezilo 20%, coz neni tak spatne skore. Teplota lehce nad nulou, ale alespon jsme otestovali nove vybaveni, ktere vsechno vydrzelo. Kvuli bobrim hrazim a zvysene hladine potoku jsme brodili skoro kazdy den, ale aspon si nozky odpocinuly.
Po treku jsme se zahojili ve "snez co muzes", coz bylo skoro tak narocne, jako samotny trek :-).
Pro vice fotek kliknete na obrazek.

Ushuaia

Tak jsme zvladli chytit vsechny lety a v nedeli pred pul patou odpoledni mistniho casu (= -4 hodiny) jsme pristali v srdci destive Ohnove zeme, v Ushuaii. To je des, jak muze pocasi ovlivnit prvni dojem, meli jsme malinko depku, ale nakup v supermercadu a ochutnavka mistniho (no ne az tak mistniho, az z Mendozy) chardonay nam trochu zlepsila naladu. No a rano moudrejsi vecera - rano jsme se probudili do azura, takze asi preci jen vyrazime nejdriv na trek a pak ulovit nejakeho toho tucnaka :-).

Odlet!

Tak snad přece jen odletíme... Ve středu večer jsme zjistili, že Alitalia "nezklamala" a zrušila některé lety. Smutné bylo, že nás o tom neinformovala, zjistili jsme to víceméně náhodou. Naštěstí se jednalo "jen" o kratší přelet Vídeň-Řím a po včerejším intenzivním telefonování se nám podařilo letenky přebukovat, takže v sobotu v 17:30 startujeme z předvánoční Vídně.
A kam se v Jižní Americe všude chystáme? Kdeže je ta Patagonie? (Klikni na mapu.)
Hlavním letem přistaneme přímo v hlavním městě Argentiny - v Buenos Aires. Budou-li větry opravdu dobré :-), přesuneme se na vnitrostátní letiště a ještě v neděli odletíme dále na jih do Ushuaii, což je v samém srdci Ohňové země (Tierra del Fuego). Tam strávíme první týden a snad uvidíme tučňáky v akci. Pak se budeme postupně přesouvat Patagonií na zpět sever - v podstatě kvůli zvýšení turistické atraktivity je Patagonií nazývána skoro celá jižní půlka Jižní Ameriky (Chile a Argentina). Přesný program necháváme až na místních podmínkách, hlavními tahouny jsou zatím chilské národní parky Torres del Paine a baňos v Puyehue. Závěr plánujeme v Bariloche (ARG), městě čokolády a v národním parku Nahuel Huapi.
A hlavně nás čeká nás pět týdnů dovolené.... paráda :-).

Víkend v Železných horách

Program uplynulého víkendu nám naplánovala promovaná psycholožka Danča, která nás oba požádala, zda-li bychom si nepřipravili inspirační přednášku o tréninku pro Výběr dorostu. Jelikož se dorostenecký sraz konal na chatě Doubravce (oblíbená lokalita :-)), dlouho jsme neváhali. A tak jsme si v sobotu večer odskočili z chaty na Seči do Sokolovců, kde jsme po výborné domácí žemlovce hodinu a půl plkali o našem (ne)trénování v dorosteneckých letech a dále. Vypadalo to, ze jsme i celkem zaujali :-).
Na noc jsme se vrátili zpět na Seč, ale ráno jsme neodolali lukrativní nabídce proběhnout si s dorostenci štafetky na speciálně upravených mapách:
a) vynechané bílé fleky
b) bez cest
c) jen vrstevnice a voda
d) bez vrstevnic









Po sobotním vichru se udělalo teplo, sníh slezl a i v maratonkách a bez buzoly to bylo moc fajn proběhnutí.