PF 2018

Zakončení sezóny

Orienťáckou sezónu jsme úspěšně zakončili tradičním klubovým přeborem na oblíbených Milovech. Následně nastoupila sezóna nekonečných rýmiček a kašlíčků...
Foto z přeboru tady.

 (mezi spoustou KOSů z Tesly jsme se neztratili :-); foto Pačerka)

(v hlavní kategorii nejmenších dětí vyhráli všichni; foto Pačerka)

Halloween

"Úúúúú, húúú!" (= braši, tu straší!) (Vojta)
"Neboj, proměním ho v žábu!" (Zuzanka)
"Já se kokodýla nebojím!" (Miška)
Fotky neohrožených krotitelů duchů jsou zde.

(tahle strašidýlka se nám vyloupla na balkóně)

Dvě tváře podzimu

Podzim začal na čas - v pátek 1. září se obloha zatáhla, začalo pršet a teplota klesla o dobrých dvacet stupňů. Současně začaly poslední vícedenní závody letošního léta, Cena východních Čech u Pusté Kamenice. Odvážně jsme zvolili ubytování ve stanu, ale po hrozivé předpovědi a s ochotou našich babiček se nám podařilo v relativním zdraví akci přečkat.
V deštivém duchu pak pokračovala zářijová i říjnová sezóna, a to včetně dovolené v Chorvatsku, které se kapky taktéž nevyhnuly. Ale pár světlých i teplých dní se přeci jen našlo.
Obrazový záznam deštivé části si můžete prohlédnout tady, slunečné fotografie pak zde.

A co byste si vybrali vy? :-)

(na vrchol v mlze, ale bez dětí?)

(na vrchol za sluníčka, ale se všemi ratolestmi?)

Dovolená v (bývalé) Jugoslávii...

Pravděpodobně to nebylo zcela přesně podle standardního plánu, ale když už jsme si odbyli děti, výměnu bytu a výměnu auta, rozhodli jsme se VŠICHNI vyrazit k moři. Pro rozhodl i příslib babičky Jiřinky a dědy Míši, že nám s ratolestmi vypomůžou. Za to jim patří velký dík, zvláště pak poté, co zdar celé akce málem zhatila dědova ruplá achilovka. Nicméně hrdý Budžes vytrval a děda poctivě namáčel nohu ve slané vodě a elevoval :-).

(příbuzenstvo v triku)

Z nepřeberného množství oblíbených chorvatských destinací jsme nakonec zvolili tu, do níž to je autem relativně nejblíž a není vázána na trajekt - ostrov Krk. Letovisko Malinská nám pak svým názvem připomínalo oblíbenou Vysočinu :-). A výběr místa nezklamal. Apartmán byl prostorný, takže i v deštivých dnech jsme se v něm neušlapali. K moři jsme to měli opravdu jen skok (přes cestu). Místo na koupání bylo vhodné pro děti - kamínky k placatění i kameny k lezení. Promenáda kolem pobřeží měla díky spojení několika vesniček dobrých pět kilometrů. Na ní jsme hojně využili naše kola, např. cestou na zmrzlinu. A poté, co se nám podařilo získat podrobnou mapu ostrova, jsme se pustili i do husté sítě kamenitých/šotolinových cest mezi nepočítanými kamennými hrázkami, abychom prozkoumali i vzdálenější utajené pláže. Jediné, co lehce kalilo vynikající pocit z celé dovolené, bylo počasí (ostatně jako po celé letošní září). Dva dny téměř souvislého deštíku nám překazilo koupání a uvěznilo dědu v apartmánu (kluzká dlažba versus berle), nicméně i tak jsme: navštívili historické městečko Krk s tropickým akváriem se žraloky, krápníkovou jeskyni Biserujka s kostmi medvěda, plavili se semi-ponorkou a pozorovali podmořský život, plavili se katamaránem do sousední vesnice a taky jsme si byli zaběhat :-). Takže za celou akci jedna mínus.

Komentovaný výběr fotek je zde, celé album pak u Jiřinky.

 

 (jeskynní ninja)

 (ponorkovou nemocí jsme naštěstí netrpěli)

 (my a "naše" utajená pláž)

(my na konci stezky)

(my a moře)

Hola, hola, školka volá!

Naštěstí je teď každý začátek školního roku radostný díky Zuzančiným narozeninovým oslavám...

(čtyřleté koťátko)

Malé slečny

Čas letí... a z holek už jsou šikovné parťačky...

(Miška 2)

 (Zuzanka 4)

(dvě princezny)

(a jejich ochránce... nebo destruktor?)

Oslavy proběhly jak v Brně (foto), tak v závěru léta na Seči (foto).

Prázdniny

Nemohli jste se dočkat? :-) My také ne... (a to nás ještě čeká zářijový výjezd k moři) Ale očekávané ohlédnutí za letošní prázdninovou sezónou je tu... :-)

Prázdniny jsme zahájili tradičně = na Seči. Foto.

(vyjížďka na pramici nesměla chybět)

Letní vícedenní závody pod stanem děti zbožňují, např. HSH Vysočina Cup (nostalgicky Botas), který se letos konal u Velkopařezitého rybníka u Řásné. Foto.

(nechyběl pozávodní výstup na Míchovu skálu)

I letos jsme se dostali na chatu tety Zuzy a strejdy Přemy u Buchlovic. Jejich kočky se sice chatě vyhýbaly obloukem, zato ovečky u sousedů se domáhaly pozornosti (zvláště té zelené). Foto.

 (v KOVOZOO nechyběl krodýl)

 (nechyběla ani lezecká výprava do zámeckého parku)

 (mezi velkými rybami v Živé vodě nechyběla vyza)

(a při výšlapu na Buchlov nechyběl strejda Přema :-))

Letní čas byl také ideální na rodinné oslavy: předprázdninové v Olšanech (první přijímání bratránka Honzíka) a prázdninové v Mnichově u Vrbna pod Pradědem (kulaté narozeniny strejdy Robertta a půlkulaté tety Martinky). Foto.
V Brně jsme zase chodili, jezdili, plavali, jedli.... :-). Foto.

Největším zážitkem ale byla bezesporu dovolená na Šumavě. Pravda, po nás (zůstala) potopa... vlastně jen popadané stromy, přetrhané dráty a uzavřené turistické i cyklistické cesty na Stožecku. Za to ovšem nemohly děti, ale drsná větrná bouře poslední noc (Zuzanka se vzbudila se slovy: "Mamíí, já se bojím, tady padají bomby!" ... asi jsme ji neměli tahat do těch bunkrů na Soumaráku, nicméně tak nějak to skutečně vypadalo.) Pobyt jsme si ale náramně užili, přestože přesvědčit určitého člena rodiny o atraktivnosti plánovaného výletu byl občas oříšek (např. "A proč musíme jet zase na kole?! Já chci raději na kolečkových bruslích..."). Ubytování v Penzionu Černý kříž přímo u cyklostezky Stožec-Nová Pec bylo pohodové, strava vydatná (přes den založená na sušenkách, zmrzlinách a nanucích) a počasí také vyšlo dokonale. Obrazový záznam z výletů si prohlédněte tady, následuje jen malá ochutnávka:

 (cestou na Šumavu jsme zavítali na Růženčin zámek)

 (vyšlápli jsme ke Stožecké kapli)

 (vyjeli ke Schwarzenberskému kanálu...)

 (... a ještě výše k Plešnému jezeru)

 (plavili jsme se po Teplé Vltavě)

 (kličkovali mezi skalami po Medvědí stezce)

 (svezli jsme se drezínou do Německa)

(a probrouzdali se Soumarským rašeliništěm až k rozhledně)

Výlety

Letošní výletní cíle byly zatím jak tradiční (pěší do zoologické zahrady či na kolech na třešně), tak i objevné (na kolech Mariánským údolím k jeskyni Pekárna). Jako úspěšné hodnotíme všechny, a to i přes absenci třešní, případně nanuků. Důležité je, že se dětem líbily :-). Foto ze ZOO a z cyklovýletů.

(u trpělivých zvířátek)

 (piknik pod Hornekem)

(jeskyně dobyta)

Jak jsme se snažili II

O závodech jsme se zatím moc nerozepisovali. Pravda, celá jarní sezóna byla poznamenána mnohými rýmičkami, takže ji lze jednoduše rozdělit na před-streptokokovou, antibiotikovou a post-streptokokovou. Ale i tak jsme se do přírody a mezi lampióny dostali a některé zážitky opravdu stály za to. O některých vydařených akcích už se psalo, pár dalších zajímavostí je k prohlédnutí zde a tady.

 (závodil táta...)

 (...závodila máma...)

 (...závodily děti...)

(...ale nakonec vyhrála požární nádrž!)

Jak jsme se letos snažili I

Konec školního roku je za dveřmi a děti se nám pochlubily svými kreativními výtvory ze školky:

 (Vojtíškova tvorba letos přesáhla rozměry IKEA koberce)

(malá autorka se svými originály)

Malí umělci

Tradiční vystoupení ve školce byla letos ohrožena masivním nájezdem streptokoků, nicméně nakonec přeci jen k některým uměleckým výstupům došlo. A to nás ještě čeká Miščino vystoupení kuřátek z Yamahy. Foto.

 (cirkusový medvědí tanec v podání Draků)

 (ptačí taneček pro celou rodinu)

(taneční hvězdy s hvězdičkou)

Les, kontroly, medaile, párek

Víkendy na závodech bývají většinou poněkud monotónní. Tahle sobota byla ale přeci jen výjimečná. Šlo totiž "jen" o pohodový oblž kousek od Seče, navíc v pěkném lese mezi Libicí a Chotěboří. Ke startu, resp. cíli za libickou hájenkou to sice bylo lehce přes dva kilometry, s pomocí všech možných koleček (kolo, odrážedlo, kočárek) a samozřejmě babi s dědou jsme ale nakonec logistiku zvládli. V lese bylo příjemně a zajímavé tratě jsme nakonec absolvovali všichni (kromě Mišky, ta si raději dala oddech). Po návratu na vyprahlé shromaždiště jsme uvítali schlazení v místní požární nádrži a samozřejmě párkový nášup. Parkovému nášupu v podobě odpoledního sprintu přímo po Libici jsme už ale odolali a jeli se naložit do bazénu na Seči. Foto.

 (příprava na závod aneb postav si svůj šiškový hrad)

 (jsem připravená vyrazit do lesa)

 (hurá za kontrolami)

(chcete vědět můj názor?!)

(medaile pro všechny statečné)

Lamy pod Hády

Člověk často ani netuší, jaká zajímavá místa se skrývají za humny...
Že je biotop bývalého velkolomu pod Hády zajímavý, jsme tušili, ale že se tam už přes deset let chovají lamy, na které si můžete i sáhnout, bylo pro nás novinkou. Takže díky tetě Darině za tip, nedělní výlet se vydařil. Foto.

 (tak kdepak asi bydlíme?)

 (krůček od seskoku)

(ze všech lam se dětem nejvíc líbily ty dřevěné)