Zima na Landeku

Už je to tady - napadl první sníh! :-)
A když zima klepe na dveře, je tu i zimní liga. V sobotu jsme se zúčastnili té Severomoravské, protože se konala na Landeku, který mají Staří havíři doslova za barákem (vlastně před). Takže jsme v silné sestavě vyrazili na skorelauf po větracích jámách a Hornickém muzeu se speciální kontrolou u mamuta.
Na to, jak se nám dařilo, se můžete podívat sem. Zdenča zkušeným výběrem postupů vyhrála Áčkovou kategorii žen, Zuza byla pátá. Obě ale porazily Osinka, který do lesa vyrazil "na těžko" v bundě a navíc omámen kodeinovými preparáty. Nakonec ale sesbíral všechny kontroly a ještě u toho stihl krátký telefonát z muzea :-). Pavla obsadila solidní šesté místo v Béčkách (a to sebrala o kontrolu víc, než musela), stejně jako teta Jitka s Blankou v Céčkách. Zbyněk pak přidal výborné druhé místo v mužské kategorii B. Havíř fandil na dálku z Fifejd, kde se stále zotavuje z náročného průzkumu terénu, který na Landeku absolvoval s Pavlou týden před ligou...
Výběr moc pěkných fotek od pana Tomečka je tady (včetně té u článku).

Podzimní KPČ po Ivančicku

Sváteční volno z práce jsme oslavili výletem do přírody :-). Počasí sice nebylo příliš vlídné, ale mohlo být i hůř. Za cílovou destinaci jsme zvolili oblast jihozápadně od Brna, kde se i přes souvislý lesní komplex Bobravské vrchoviny orienťáky příliš neběhají, a tudíž tyto končiny moc neznáme :-).
Dopoledne jsme zvládli dvě rozhledny, jeden viadukt a několik lesních kilometrů kolem řeky Jihlavy u Ivančic. Poté jsme se přesunuli do nedalekých Dolních Kounic, kde jsme se posilnili vydatným obědem a vyrazili na další kulturní body - ruiny kláštera Rosa Coeli a židovský hřbitov. Obzvláště monumentální zdivo polorozpadlé gotické stavby na nás hluboce zapůsobilo. Škoda jen, že měli zavřeno a nedalo se na ně nakouknout i zevnitř.

Opět jsme šli TMOU...

Tuctový (XII) ročník oblíbené šifrovačky TMOU jsme si nenechali ujít. Tým Staří kozáci nastoupil na start v pátek odpoledne v plné síle. Úvodní šifry situované v centru Brna a následně v Komíně a Bystrci byly zábavné a až na drobnosti nám nedělaly výrazné problémy. Navíc počasí přálo více než skvěle - nepršelo a teplota zůstávala vysoko nad bodem mrazu.
Před půlnocí se strategicky odpojila Zdenča, využila nočního rozjezdu MHD a spokojeně si na šest hodin luxusně schrupla doma v postýlce (jsou situace, kdy není čas na hrdinství). Tým zatím delší dobu bojoval s bludištěm u ZOO a především s hravými kostičkami. Navíc byl odvezen autobusem k lesu mezi Moravské Knínice a Jinačovice. Tam se ráno opět připojila Zdenča, která se do Jinačovic nablížila vozem. I přes relativně mírné počasí byli noční nespavci notně prokřehlí a kostičky už jim lezly krkem. Nicméně vycházející sluníčko zapůsobilo a poté, co si s kostičkami vydatně pohrála i Zdenča, z nich konečně vypadlo něco srozumitelného.
Pokračovali jsme tedy dále na Trnůvku a k Prýglu. Daleko jsme se ale nedostali. U přístaviště Cyklistická nás zastavily nezbedné samohlásky :-(. Chvíli jsme zvažovali, zda-li se nepůjdeme k hradu Veveří alespoň podívat, nakonec jsme ale zaveleli na ústup zpět do Rozdrojovic. A po poledni jsme byli doma.
Hra se nám líbila, i když Osinek byl (opět) nespokojený a prohlašoval, že příště nejde. Je fakt, že některé šifry byly až moc překombinované. Ale došli jsme na 9. z 15, což je sice o jednu méně než loni, ale z 250 týmů jsme skončili asi v polovině.
Na pár temných fotek se můžete podívat sem.

A ještě dvě momentky:
- v trolejbuse (na Osina s čelovkou): "To jste ti... speleologové?" "Nee." "Tak extrémisti?!" "No to už vůbec. Hrajeme takovou hru." "Aha, tak to jo."
- točna v Komíně: "A kam jako máte jít?" "To nevíme, to musíme vyluštit." "Hmm, tam dole u kostela je hospoda." "Děkujeme :-)."