ALPY aneb cesta na západ

Po loňské úspěšné cestě na sever jsme se letos rozhodli kočovnou dovolenou zopakovat, ale tentokrát jiným směrem. Jelikož nás nejvíce baví lozit po skalách a zdolávat kopce, rozhodnutí padlo na Alpy a dětmi dosud nepoznané Švýcarsko. No a protože Miška moc chtěla do Francie, odkud pochází tatínek její nejlepší kamarádky, i tento požadavek jsme do našeho itineráře zahrnuli...

Takže jsme nahodili na auto střešní stan, do auta namontovali skládací postel, vytáhli a oprášili krabice na věci, vyhnali z nich kočku, znovu je oprášili :-) a následně nabalili a mohlo se vyrazit. Letos nám počasí přálo ještě více než loni, takže jsme si putování, výletování, lezení po skalách i běhání na kopce, okolo jezer či s mapou užili až až. A ač jsme letos moře ani nezahlédli (teda až na to moře ledu v Chamonix - Mer de Glace), i tak došlo na občasné koupání ve více či méně studených jezerech a potocích. Každopádně se dovolená (opět) vydařila!

Schematická mapka našeho putování je níže (možná časem přibude i ta interaktivní jako loni), okomentovanou fotodokumentaci naleznete zde:

Začali jsme dlouhým přesunem přes Rakousko s mezizastávkou v Salcburku. První noc jsme ještě strávili v lese u našich jižních sousedů, pak jsme se ale přesunuli do švýcarských hor a užívali si jak pěší, tak běžecké, ale zejména ferratové výlety nejprve v okolí Berniny a Svatého Mořice a poté u Andermattu, vojenské základny ležící strategicky u soutěsky v centru Švýcarska nad legendárním Gothardským tunelem. Dalším delším přesunem přes vyhlášený Furkapass a následně po toku Rhony jsme se přemístili do vytoužené Francie pod samotný Mont Blanc. V Chamonix jsme strávili tři úžasné dny našlapané zážitky včetně výpravy do nitra ledovce. Následovaly kratší přesuny zpět přes dobrodružné ferratové zastávky, často spojené s padající, tekoucí nebo jen stojící vodou, a panoramatické výlety. Nevynechali jsme ani slavný Zermatt s výhledem na ikonický Matterhorn, jehož návštěva byla více než k nezaplacení :-). Cestou domů jsme nezapomněli na návštěvu Vaduzu, takže celkové letošní skóre v počtu navštívených zemí jsme oproti loňsku o jedno navýšili.

Výsledná bilance letošní dovolené tedy je: projeto 5 zemí (Rakousko, Švýcarsko, Francie, Lichtenštejnsko a Německo), vylezeno 8 ferrat, sáhnuto na 3 ledovce, absolvovány 2 o-tréninky, dobyt třítisícový vrchol Piz Trovat (3146 mnm), viděn nejvyšší vrchol Evropy Mont Blanc a jako bonus, ikonický Matterhorn.

(na Piz Trovatu)

(u Mont Blancu)

(u Matterhornu)

(na ferratě u vodopádu Bérard)

(v ledovci Mer de Glace)

Jak se nám letos daří na závodech?

Letos jsme zase o rok starší, čas nezastavíme :-)... To nám přináší nové výzvy... Vojta i Zuza postoupili do starší kategorie. Vojtovi ve čtrnáctkách se tak rozšířila konkurence o celou Moravu. Zato Zuzančiny soupeřky ve dvanáctkách jsou v podstatě stále ty stejné díky silnému ročníku 2013. Jen Miška zůstává stále v desítkách, což jí ale vynáší časté umístění na bedně. A Osinek se Zdenčou se ještě stále snaží držet krok s rychlými mlaďochy, což je čím dál těžší, ale aspoň na klasice si ještě umí říct své...

Na zdokumentované úspěchy jarní sezóny se můžete podívat sem. Speciálním vrcholem pro Vojtu byla nominace za Jihomoravský kraj a následná účast na Letní olympiádě dětí a mládeže. Při víkendových závodech jsme stihli i nějaké ty zajímavé výlety u Střely a v Orličkách. No a speciálním vrcholem jara pro rodiče - i když už to bylo vlastně na začátku prázdnin - byl splněný cíl zaběhnout si všech 7 (ultra)maratonů v 7 dnech, tedy 301 km. A nejen že se nám podařilo úspěšně závody dokončit, ale euforie byla korunována dvěma stříbrnými místy! Fotodokumentace zde.

(vítězná Miška)

(skoro-vítězná Zuzka)

(vítězný Vojta)

(skoro-vítězní ultra-maratonci)