Vánoční atmosféru jsme nastartovali již v půli prosince na tradičním rodinném srazu v Kuřimi. A opět nás bylo o jednoho více - loni přibyla Zuzanka, letos Matoušek. Na kolika vnucích/vnučkách se asi Kozákovic žeň zastaví? Zatím je skóre vyrovnané, 4:4 :-). Foto.
Stůl u Bulgurovských je ale stále dostačující...
Na "jarní" Štědrý den jsme si dopoledne vyběhli na Skalku (tentokráte celá rodinka), resp. kousek dál na Babu. Kuřimskou tentokráte Osin po předchozím výběhu kolem Brna vypustil. Odpoledne a večer jsme pak poklidně strávili doma zdobením stromečku a čekáním na Ježíška. Nebyl sice spatřen, zato nám opět hojně nadělil a děti byly nadšené. Foto.
Zhustovo skupinové foto za Skalky - najdete nás? :-)
Přepočítávání dárků :-).
No a pak jsme tradičně vyrazili směr Seč. Tam nás přivítala několikacentimetrová bílá vrstva sněhu a lehce mrazivé teploty, takže jsme konečně nabyli pocitu zimy. Na chatě se ale příjemně topilo. Zima vydržela až do nástupu nového roku, kdy po radikálním oteplení a půldenním dešti vzala všechna bílá nádhera za své. Vydržel jen megasněhulák. Nicméně jsme stihli uskutečnit i výlet na saních. Také jsme si odskočili potrápit mozkové závity na Kocouří procházku. Pravda, tentokráte jsme se příliš nepředvedli (až na první šifru), ale díky prozíravému plánování trasy pořadateli jsme v ostře ledovém počasí neumrzli a nakonec alespoň odhalili poklad "pohodové" části. Na drsňáky musíme ještě hodně potrénovat. Foto.
A jedééém! :-)
Vrcholovka nad přehradou.
Kdo je větší?
0 Vzkazy:
Přidej vzkaz