Mimo u Mimoně

Drž se, ševče, svého kopyta... nebo budeš mít otisky zubů z talíře na lýtku :-).
Nicméně nám to nedalo a po pečlivém průzkumu bajkové termínovky jsme zvolili pohodové terény v bývalém vojenském prostoru u Mimoně, abychom si vyzkoušeli, jak se točí mapníkem na kole. No po pravdě - blbě. Hrozně to drncá, mapa se vám tam stejně nevejde a její překládání vás stojí neskutečně dlouhé vteřiny nebo i minuty, a když nejste zvyklí na nové nášlapy, furt se válíte v bahně nebo písku... :-).
Ale bylo to fajné :-). V sobotu se jelo mistrovství na klasice, my jsme ale mohli jet jen "nemistrovské" kategorie - Osinek H21B a Zdenča D21. V neděli pak byla trať krátká. Osinek se celkem cítil na dobrý výsledek a postup do Áček, ale oni to ti kluci na těch kolech asi perou hlava nehlava, takže z toho bylo "jen" pěkné 14. a 13. místo (v neděli to skoro mohlo být na velkou bednu, ale Osinek si v závěru tratě zdlouhavě přerovnával mapu v mapníku, načež zjistil, že už je tam stejně jen dojezd od sběrky...). Zdenča bojovala především s kolem a novými nášlapy - viz slova jedné zúčastněné v cíli: "Ty, Zdenčo, já jsem Tě v lese viděla dvakrát a vždycky jsi ležela na zemi..." :-) O vlastním nasazení svědčí fakt, že jen od nedělní sběrky do cíle (bylo to skoro kilák) ji předjely 4 závodnice! A to jsem si myslela, že jako jedu rychle :-). Výsledkem bylo uspokojivé 16. a 20. místo, zabahněné elasťáky, podřený loket a několik vpichů zubů z talíře v lýtku. Nicméně opakuji - bylo to fajné :-).
Jelikož bylo celou dobu krásné slunečné počasí, uskutečnili jsme v sobotu výstup na sopku Ralsko, která se impozantně tyčí hned nad Mimoní. Nahoře je zřícenina hradu a výborné výhledy do kraje. Však se pokochejte tady. Taky s námi šla jedna tajná osoba - pokud z náznaků poznáte, o koho jde, můžete si to ověřit zde, resp. tunaj (heslo je jméno dotyčného malými písmeny a bez diakritiky - kdo není orienťák, tak si nám o heslo může napsat :-)).