Šumavská veselice

Když nám v červnu oznámili Pavla Fialka s Kubou tu slavnou novinu, neváhali jsme ani chvíli a přislíbili listopadový návrat na Šumavu. A tak jsme zkrátili výlet do Paříže o den, Osinek se omluvil z lukrativního represrazu a z ruzyňského letiště jsme si to namířili rovnou do Soběšic - teda ne těch u Brna, ale u Kašperských Hor v podhůří Šumavy.
Obřad se konal v kostelíku v Rejštejně, což je hned u zlatonosné řeky Otavy. Kromě příbuzenstva se sjela i početná skupinka o-příznivců z VJČ (= vyspělý jih Čech, haha), kteří ovšem návštěvu z Brna nazývali Bulhary (no nevím, jak by titulovali třeba havíře). Nevěsta byla samozřejmě krásná, tematicky s fialovou kyticí :-). A pan farář pojal obřad celkem volnomyslně, těžko říct, jestli tu nápovědu říkal víc oddávaným či sobě :-), nicméně jeho vystoupení s elektrickou kytarou překvapilo všechny :-).
Po obřadu se rodina odebrala na slavnostní oběd a my jsme si odskočili na vrch Javorník, kde jsme byli na procházce s příbuzenstvem z Kuřimi už v červnu. Nicméně jsme tehdá nestihli dojít až k rozhledně. A jelikož bylo teď úžasné azuro, výhledy stály za to.
Na večer jsme se vrátili do Soběšic, kde probíhalo svatební veselí pod taktovkou dvou zručných muzikantů. Dorazili jsme právě včas, abychom okusili kousek dortu a taky kremrole, které nám na naší svatbě unikly :-). Večer pak byl k dispozici luxusní zvěřinový raut - otec náčelník dal zřejmě vystřílet půl šumavského revíru :-). A bažantí vývar byl výborný i k snídani.
V neděli uspořádali novomanželé 2. kolo Sněhulákova kufru, které se běželo na mapě z červnových Áček (Zahájený). Osinek podle očekávání vyhrál kategorii A (skorelauf se 40 kontrolami), Zdenča taky běžela s chlapama a rozhodně nebyla poslední (a to tam dorazilo část USK, kteří měli nedaleko oddílové zakončení). Výsledky se objeví tady, až je dá Kuba dohromady.
Naše fotečky (pár z obřadu, ale spíše z výletu) jsou zde, ze svatby jsou tady u Rauchů.